Provozní měření v elektrotechnice

| Kategorie: Kniha  |

Pro: STRO.M, spol. s r. o.
Vydal: STRO.M, spol. s r. o., Praha Autor: Antonín Matoušek, František Hradil

Strana 12 z 147

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pro běžná, pravidelných intervalech opakující provozní měření, jako jsou revize elektrického odběrného zařízení, revize hromosvodů, kontroly ručního elektrického nářadí, kontroly elektrických zdravotnických přístrojů další, vydal Český elektrotechnický svaz Doporučení 33. krajní chybu k. Tolerance měřicích přístrojů, předřad- níků etalonů udávají možnou velikost chyby bez ohledu její znaménko, proto můžeme stanovit pouze absolutní hodnotu největší možné chyby buď absolutní |max|, nebo relativní |max|.měřením. Hodnoty naměřené přístroji vždy zapisují tabulek. informaci přítomnosti měřené veličiny apod. Známe-li hodnotu systematické chyby nebo můžeme stanovit, provedeme opravu hrubého výsledku získáme korigovaný výsledek.) měl být součástí zápisu úkol měření, použitá metoda měření, schéma zapojení měření, seznam použitých přístrojů jejich zák- ladními údaji, naměřené hodnoty apod. Takto stanovená největší možná chyba výsledku vyjadřuje nejnepříznivější kombinaci obou složek chyb [3]. Tabulka uspořádána jako sloupcová, takže hodnoty téže veličiny zapisují sloupců pod sebe. přístroje pro měření impedance ochranné smyčky) počítají předem chybou použité metody měření. Je-li přístroj cejchován jednotkách měřené veličiny, můžeme naměřené hodnoty zapisovat tabulky přímo v těchto jednotkách. silná vnější magnetická pole apod. Hodnota, kterou takový přístroj udává, již korigována přímo přístrojem podle chyby metody měření. Jestliže největší možná chyba stanovená z tolerancí členů měřicího obvodu bude |t| při opakovaných měřeních uplatní nahodilé chyby, bude (za předpokladu, ostatní chyby jsou potlačeny) celková největší možná chyba měření dána součtem největší možné chyby dané tolerancemi členů měřicího obvodu krajní chyby. Obsah us- pořádání typových protokolů vychází ustanovení příslušných norem zákonů dotýkajících se daného měření. případě, jsme výsledku dospěli výpočtem, počet platných míst výsledku odpovídat přesnosti měření. Pokud tomu tak není, zapisují hodnoty výchylky dílcích stupnice, takže 10 IN-EL, spol. Nejistota výsledku charakterizována největší dovolenou chybou výsledku (tzv. při měření provozních charakteristik elektrických strojů rámci zkoušek strojů apod. První sloupec zleva bývá vyhrazen pro veličinu nezávisle proměnnou. Vyplněné ověřené protokoly slouží majitelům provozovatelům elektrických zařízení jako doklad bezpečnosti těchto zařízení hlediska příslušných zákonů norem. Máme-li vysoké nároky přesnost měření, je nutné provést vícenásobně opakované měření vyloučením nahodilých chyb. Skutečnost, přístroj chy- bou použité metody počítá, zjistíme návodu použití přístroje [20].). o. Některé moderní jednoúčelové digitální přístroje vybavené mikroprocesorem určené pro revizní techniky (např. displeji tedy odečítáme korigovaný výsledek. U přesných laboratorních měření důležitých provozních měření (např. Kromě uvedených chyb třeba při vyhodnocení výsledku měření brát úvahu chyby způ- sobené rušivými vlivy (např., Teplého 1398, 530 Pardubice . Tato chyba dána přesností měřicích přístrojů, přesností předřadníků, tolerancemi použitých etalonů, náhodnou složkou chyby rušivými vlivy. Vyhodnocením nahodilých chyb určíme tzv. tomto případě vhodné uvést protokolu měření třídu přes- nosti použitých přístrojů podmínky, nichž měření probíhalo.02. O každém provedeném důležitém měření (jako jsou přesná měření účelem získání charakteri- stik zařízení nebo měření účelem zjištění provozní bezpečnosti elektrického zařízení) vypracu- jeme písemný zápis (protokol), jenž obsahuje základní údaje provedeném měření jeho pod- mínkách. Typový protokol svým uspořádáním dává návod provedení dané kontroly, revize či zkoušky. Ostatní měřené veličiny, které jsou veličině zapsané prvním sloupci závislé, zapisujeme dalších sloupců. Výsledek měření, který jsme získali odečtením údaje nebo výpočtem odečtených údajů, oz- načujeme jako hrubý výsledek.95 ob- sahující typové protokoly kontrol, zkoušek zpráv revizi elektrických zařízení [28]. Jediné měření používáme především při orientačních měřeních, kdy potřebujeme získat např. takovým výsledkem pracujeme tehdy, jestliže odpovídá požadované přesnosti měření. Obsah protokolu dán účelem, kterému měření slouží. souhrnnou chy- bou měření)