informaci přítomnosti měřené veličiny apod. při měření provozních
charakteristik elektrických strojů rámci zkoušek strojů apod.
U přesných laboratorních měření důležitých provozních měření (např.
Nejistota výsledku charakterizována největší dovolenou chybou výsledku (tzv.95 ob-
sahující typové protokoly kontrol, zkoušek zpráv revizi elektrických zařízení [28]. Hodnoty naměřené přístroji vždy zapisují tabulek. takovým výsledkem pracujeme tehdy, jestliže odpovídá
požadované přesnosti měření.
První sloupec zleva bývá vyhrazen pro veličinu nezávisle proměnnou.
Známe-li hodnotu systematické chyby nebo můžeme stanovit, provedeme opravu hrubého
výsledku získáme korigovaný výsledek. tomto případě vhodné uvést protokolu měření třídu přes-
nosti použitých přístrojů podmínky, nichž měření probíhalo.). Tolerance měřicích přístrojů, předřad-
níků etalonů udávají možnou velikost chyby bez ohledu její znaménko, proto můžeme stanovit
pouze absolutní hodnotu největší možné chyby buď absolutní |max|, nebo relativní |max|. Obsah us-
pořádání typových protokolů vychází ustanovení příslušných norem zákonů dotýkajících se
daného měření. displeji tedy odečítáme korigovaný výsledek. Jestliže největší možná chyba stanovená
z tolerancí členů měřicího obvodu bude |t| při opakovaných měřeních uplatní nahodilé chyby,
bude (za předpokladu, ostatní chyby jsou potlačeny) celková největší možná chyba měření dána
součtem největší možné chyby dané tolerancemi členů měřicího obvodu krajní chyby. Ostatní měřené veličiny,
které jsou veličině zapsané prvním sloupci závislé, zapisujeme dalších sloupců. Vyplněné ověřené protokoly slouží majitelům provozovatelům elektrických zařízení
jako doklad bezpečnosti těchto zařízení hlediska příslušných zákonů norem.měřením. Typový protokol svým uspořádáním dává návod provedení dané kontroly, revize
či zkoušky.
O každém provedeném důležitém měření (jako jsou přesná měření účelem získání charakteri-
stik zařízení nebo měření účelem zjištění provozní bezpečnosti elektrického zařízení) vypracu-
jeme písemný zápis (protokol), jenž obsahuje základní údaje provedeném měření jeho pod-
mínkách. Je-li přístroj
cejchován jednotkách měřené veličiny, můžeme naměřené hodnoty zapisovat tabulky přímo v
těchto jednotkách.
Kromě uvedených chyb třeba při vyhodnocení výsledku měření brát úvahu chyby způ-
sobené rušivými vlivy (např. Obsah protokolu dán účelem, kterému měření slouží. silná vnější magnetická pole apod. souhrnnou chy-
bou měření). Pokud tomu tak není, zapisují hodnoty výchylky dílcích stupnice, takže
10
IN-EL, spol., Teplého 1398, 530 Pardubice
.
Vyhodnocením nahodilých chyb určíme tzv. Jediné měření používáme především při orientačních měřeních, kdy potřebujeme získat
např.
Pro běžná, pravidelných intervalech opakující provozní měření, jako jsou revize elektrického
odběrného zařízení, revize hromosvodů, kontroly ručního elektrického nářadí, kontroly elektrických
zdravotnických přístrojů další, vydal Český elektrotechnický svaz Doporučení 33.
Výsledek měření, který jsme získali odečtením údaje nebo výpočtem odečtených údajů, oz-
načujeme jako hrubý výsledek. přístroje pro měření impedance ochranné smyčky) počítají předem chybou použité
metody měření. Tato chyba dána přesností měřicích přístrojů, přesností předřadníků, tolerancemi
použitých etalonů, náhodnou složkou chyby rušivými vlivy.
Některé moderní jednoúčelové digitální přístroje vybavené mikroprocesorem určené pro revizní
techniky (např. Hodnota, kterou takový přístroj udává, již korigována přímo přístrojem podle
chyby metody měření. případě, jsme výsledku
dospěli výpočtem, počet platných míst výsledku odpovídat přesnosti měření.
Tabulka uspořádána jako sloupcová, takže hodnoty téže veličiny zapisují sloupců pod sebe.) měl být součástí zápisu úkol
měření, použitá metoda měření, schéma zapojení měření, seznam použitých přístrojů jejich zák-
ladními údaji, naměřené hodnoty apod. Máme-li vysoké nároky přesnost měření, je
nutné provést vícenásobně opakované měření vyloučením nahodilých chyb. Skutečnost, přístroj chy-
bou použité metody počítá, zjistíme návodu použití přístroje [20]. Takto stanovená
největší možná chyba výsledku vyjadřuje nejnepříznivější kombinaci obou složek chyb [3]. krajní chybu k. o.02
