Provozní měření v elektrotechnice

| Kategorie: Kniha  |

Pro: STRO.M, spol. s r. o.
Vydal: STRO.M, spol. s r. o., Praha Autor: Antonín Matoušek, František Hradil

Strana 12 z 147

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
informaci přítomnosti měřené veličiny apod. První sloupec zleva bývá vyhrazen pro veličinu nezávisle proměnnou. Pro běžná, pravidelných intervalech opakující provozní měření, jako jsou revize elektrického odběrného zařízení, revize hromosvodů, kontroly ručního elektrického nářadí, kontroly elektrických zdravotnických přístrojů další, vydal Český elektrotechnický svaz Doporučení 33. takovým výsledkem pracujeme tehdy, jestliže odpovídá požadované přesnosti měření., Teplého 1398, 530 Pardubice . Tolerance měřicích přístrojů, předřad- níků etalonů udávají možnou velikost chyby bez ohledu její znaménko, proto můžeme stanovit pouze absolutní hodnotu největší možné chyby buď absolutní |max|, nebo relativní |max|. Tato chyba dána přesností měřicích přístrojů, přesností předřadníků, tolerancemi použitých etalonů, náhodnou složkou chyby rušivými vlivy. Obsah us- pořádání typových protokolů vychází ustanovení příslušných norem zákonů dotýkajících se daného měření. souhrnnou chy- bou měření). Vyplněné ověřené protokoly slouží majitelům provozovatelům elektrických zařízení jako doklad bezpečnosti těchto zařízení hlediska příslušných zákonů norem. Výsledek měření, který jsme získali odečtením údaje nebo výpočtem odečtených údajů, oz- načujeme jako hrubý výsledek. Vyhodnocením nahodilých chyb určíme tzv. U přesných laboratorních měření důležitých provozních měření (např. Skutečnost, přístroj chy- bou použité metody počítá, zjistíme návodu použití přístroje [20]. Pokud tomu tak není, zapisují hodnoty výchylky dílcích stupnice, takže 10 IN-EL, spol. přístroje pro měření impedance ochranné smyčky) počítají předem chybou použité metody měření.). tomto případě vhodné uvést protokolu měření třídu přes- nosti použitých přístrojů podmínky, nichž měření probíhalo. případě, jsme výsledku dospěli výpočtem, počet platných míst výsledku odpovídat přesnosti měření.02. silná vnější magnetická pole apod.) měl být součástí zápisu úkol měření, použitá metoda měření, schéma zapojení měření, seznam použitých přístrojů jejich zák- ladními údaji, naměřené hodnoty apod. Jestliže největší možná chyba stanovená z tolerancí členů měřicího obvodu bude |t| při opakovaných měřeních uplatní nahodilé chyby, bude (za předpokladu, ostatní chyby jsou potlačeny) celková největší možná chyba měření dána součtem největší možné chyby dané tolerancemi členů měřicího obvodu krajní chyby. krajní chybu k. Tabulka uspořádána jako sloupcová, takže hodnoty téže veličiny zapisují sloupců pod sebe. Máme-li vysoké nároky přesnost měření, je nutné provést vícenásobně opakované měření vyloučením nahodilých chyb. Je-li přístroj cejchován jednotkách měřené veličiny, můžeme naměřené hodnoty zapisovat tabulky přímo v těchto jednotkách. Obsah protokolu dán účelem, kterému měření slouží. Hodnota, kterou takový přístroj udává, již korigována přímo přístrojem podle chyby metody měření. Hodnoty naměřené přístroji vždy zapisují tabulek.měřením. o. O každém provedeném důležitém měření (jako jsou přesná měření účelem získání charakteri- stik zařízení nebo měření účelem zjištění provozní bezpečnosti elektrického zařízení) vypracu- jeme písemný zápis (protokol), jenž obsahuje základní údaje provedeném měření jeho pod- mínkách. Typový protokol svým uspořádáním dává návod provedení dané kontroly, revize či zkoušky. displeji tedy odečítáme korigovaný výsledek. Některé moderní jednoúčelové digitální přístroje vybavené mikroprocesorem určené pro revizní techniky (např. Jediné měření používáme především při orientačních měřeních, kdy potřebujeme získat např.95 ob- sahující typové protokoly kontrol, zkoušek zpráv revizi elektrických zařízení [28]. Nejistota výsledku charakterizována největší dovolenou chybou výsledku (tzv. Kromě uvedených chyb třeba při vyhodnocení výsledku měření brát úvahu chyby způ- sobené rušivými vlivy (např. Známe-li hodnotu systematické chyby nebo můžeme stanovit, provedeme opravu hrubého výsledku získáme korigovaný výsledek. při měření provozních charakteristik elektrických strojů rámci zkoušek strojů apod. Takto stanovená největší možná chyba výsledku vyjadřuje nejnepříznivější kombinaci obou složek chyb [3]. Ostatní měřené veličiny, které jsou veličině zapsané prvním sloupci závislé, zapisujeme dalších sloupců