Hodnoty naměřené přístroji vždy zapisují tabulek.95 ob-
sahující typové protokoly kontrol, zkoušek zpráv revizi elektrických zařízení [28]. Je-li přístroj
cejchován jednotkách měřené veličiny, můžeme naměřené hodnoty zapisovat tabulky přímo v
těchto jednotkách. Typový protokol svým uspořádáním dává návod provedení dané kontroly, revize
či zkoušky. displeji tedy odečítáme korigovaný výsledek.) měl být součástí zápisu úkol
měření, použitá metoda měření, schéma zapojení měření, seznam použitých přístrojů jejich zák-
ladními údaji, naměřené hodnoty apod.
Vyhodnocením nahodilých chyb určíme tzv. Ostatní měřené veličiny,
které jsou veličině zapsané prvním sloupci závislé, zapisujeme dalších sloupců.
Tabulka uspořádána jako sloupcová, takže hodnoty téže veličiny zapisují sloupců pod sebe.
Pro běžná, pravidelných intervalech opakující provozní měření, jako jsou revize elektrického
odběrného zařízení, revize hromosvodů, kontroly ručního elektrického nářadí, kontroly elektrických
zdravotnických přístrojů další, vydal Český elektrotechnický svaz Doporučení 33. přístroje pro měření impedance ochranné smyčky) počítají předem chybou použité
metody měření. Obsah protokolu dán účelem, kterému měření slouží.
U přesných laboratorních měření důležitých provozních měření (např.
Nejistota výsledku charakterizována největší dovolenou chybou výsledku (tzv.).měřením., Teplého 1398, 530 Pardubice
.
Kromě uvedených chyb třeba při vyhodnocení výsledku měření brát úvahu chyby způ-
sobené rušivými vlivy (např.02.
První sloupec zleva bývá vyhrazen pro veličinu nezávisle proměnnou. Tolerance měřicích přístrojů, předřad-
níků etalonů udávají možnou velikost chyby bez ohledu její znaménko, proto můžeme stanovit
pouze absolutní hodnotu největší možné chyby buď absolutní |max|, nebo relativní |max|.
Známe-li hodnotu systematické chyby nebo můžeme stanovit, provedeme opravu hrubého
výsledku získáme korigovaný výsledek.
O každém provedeném důležitém měření (jako jsou přesná měření účelem získání charakteri-
stik zařízení nebo měření účelem zjištění provozní bezpečnosti elektrického zařízení) vypracu-
jeme písemný zápis (protokol), jenž obsahuje základní údaje provedeném měření jeho pod-
mínkách. Takto stanovená
největší možná chyba výsledku vyjadřuje nejnepříznivější kombinaci obou složek chyb [3]. silná vnější magnetická pole apod. Hodnota, kterou takový přístroj udává, již korigována přímo přístrojem podle
chyby metody měření. takovým výsledkem pracujeme tehdy, jestliže odpovídá
požadované přesnosti měření. Pokud tomu tak není, zapisují hodnoty výchylky dílcích stupnice, takže
10
IN-EL, spol. krajní chybu k. Skutečnost, přístroj chy-
bou použité metody počítá, zjistíme návodu použití přístroje [20]. Tato chyba dána přesností měřicích přístrojů, přesností předřadníků, tolerancemi
použitých etalonů, náhodnou složkou chyby rušivými vlivy. Obsah us-
pořádání typových protokolů vychází ustanovení příslušných norem zákonů dotýkajících se
daného měření. informaci přítomnosti měřené veličiny apod. o. případě, jsme výsledku
dospěli výpočtem, počet platných míst výsledku odpovídat přesnosti měření. Jediné měření používáme především při orientačních měřeních, kdy potřebujeme získat
např.
Některé moderní jednoúčelové digitální přístroje vybavené mikroprocesorem určené pro revizní
techniky (např. při měření provozních
charakteristik elektrických strojů rámci zkoušek strojů apod. tomto případě vhodné uvést protokolu měření třídu přes-
nosti použitých přístrojů podmínky, nichž měření probíhalo.
Výsledek měření, který jsme získali odečtením údaje nebo výpočtem odečtených údajů, oz-
načujeme jako hrubý výsledek. Vyplněné ověřené protokoly slouží majitelům provozovatelům elektrických zařízení
jako doklad bezpečnosti těchto zařízení hlediska příslušných zákonů norem. Jestliže největší možná chyba stanovená
z tolerancí členů měřicího obvodu bude |t| při opakovaných měřeních uplatní nahodilé chyby,
bude (za předpokladu, ostatní chyby jsou potlačeny) celková největší možná chyba měření dána
součtem největší možné chyby dané tolerancemi členů měřicího obvodu krajní chyby. Máme-li vysoké nároky přesnost měření, je
nutné provést vícenásobně opakované měření vyloučením nahodilých chyb. souhrnnou chy-
bou měření)
