Provozní měření v elektrotechnice

| Kategorie: Kniha  |

Pro: STRO.M, spol. s r. o.
Vydal: STRO.M, spol. s r. o., Praha Autor: Antonín Matoušek, František Hradil

Strana 12 z 147

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
, Teplého 1398, 530 Pardubice . při měření provozních charakteristik elektrických strojů rámci zkoušek strojů apod. takovým výsledkem pracujeme tehdy, jestliže odpovídá požadované přesnosti měření. Vyplněné ověřené protokoly slouží majitelům provozovatelům elektrických zařízení jako doklad bezpečnosti těchto zařízení hlediska příslušných zákonů norem. Hodnota, kterou takový přístroj udává, již korigována přímo přístrojem podle chyby metody měření. tomto případě vhodné uvést protokolu měření třídu přes- nosti použitých přístrojů podmínky, nichž měření probíhalo. Je-li přístroj cejchován jednotkách měřené veličiny, můžeme naměřené hodnoty zapisovat tabulky přímo v těchto jednotkách. Některé moderní jednoúčelové digitální přístroje vybavené mikroprocesorem určené pro revizní techniky (např.95 ob- sahující typové protokoly kontrol, zkoušek zpráv revizi elektrických zařízení [28]. Tabulka uspořádána jako sloupcová, takže hodnoty téže veličiny zapisují sloupců pod sebe. Ostatní měřené veličiny, které jsou veličině zapsané prvním sloupci závislé, zapisujeme dalších sloupců. Jestliže největší možná chyba stanovená z tolerancí členů měřicího obvodu bude |t| při opakovaných měřeních uplatní nahodilé chyby, bude (za předpokladu, ostatní chyby jsou potlačeny) celková největší možná chyba měření dána součtem největší možné chyby dané tolerancemi členů měřicího obvodu krajní chyby.). Takto stanovená největší možná chyba výsledku vyjadřuje nejnepříznivější kombinaci obou složek chyb [3]. displeji tedy odečítáme korigovaný výsledek. Skutečnost, přístroj chy- bou použité metody počítá, zjistíme návodu použití přístroje [20]. Obsah protokolu dán účelem, kterému měření slouží. krajní chybu k. o. souhrnnou chy- bou měření). První sloupec zleva bývá vyhrazen pro veličinu nezávisle proměnnou. U přesných laboratorních měření důležitých provozních měření (např. Tolerance měřicích přístrojů, předřad- níků etalonů udávají možnou velikost chyby bez ohledu její znaménko, proto můžeme stanovit pouze absolutní hodnotu největší možné chyby buď absolutní |max|, nebo relativní |max|. Vyhodnocením nahodilých chyb určíme tzv. Výsledek měření, který jsme získali odečtením údaje nebo výpočtem odečtených údajů, oz- načujeme jako hrubý výsledek.02. informaci přítomnosti měřené veličiny apod. Nejistota výsledku charakterizována největší dovolenou chybou výsledku (tzv. Známe-li hodnotu systematické chyby nebo můžeme stanovit, provedeme opravu hrubého výsledku získáme korigovaný výsledek. Kromě uvedených chyb třeba při vyhodnocení výsledku měření brát úvahu chyby způ- sobené rušivými vlivy (např. Máme-li vysoké nároky přesnost měření, je nutné provést vícenásobně opakované měření vyloučením nahodilých chyb. Typový protokol svým uspořádáním dává návod provedení dané kontroly, revize či zkoušky. Pro běžná, pravidelných intervalech opakující provozní měření, jako jsou revize elektrického odběrného zařízení, revize hromosvodů, kontroly ručního elektrického nářadí, kontroly elektrických zdravotnických přístrojů další, vydal Český elektrotechnický svaz Doporučení 33. silná vnější magnetická pole apod. přístroje pro měření impedance ochranné smyčky) počítají předem chybou použité metody měření. O každém provedeném důležitém měření (jako jsou přesná měření účelem získání charakteri- stik zařízení nebo měření účelem zjištění provozní bezpečnosti elektrického zařízení) vypracu- jeme písemný zápis (protokol), jenž obsahuje základní údaje provedeném měření jeho pod- mínkách. Obsah us- pořádání typových protokolů vychází ustanovení příslušných norem zákonů dotýkajících se daného měření. případě, jsme výsledku dospěli výpočtem, počet platných míst výsledku odpovídat přesnosti měření. Tato chyba dána přesností měřicích přístrojů, přesností předřadníků, tolerancemi použitých etalonů, náhodnou složkou chyby rušivými vlivy. Hodnoty naměřené přístroji vždy zapisují tabulek. Pokud tomu tak není, zapisují hodnoty výchylky dílcích stupnice, takže 10 IN-EL, spol.měřením. Jediné měření používáme především při orientačních měřeních, kdy potřebujeme získat např.) měl být součástí zápisu úkol měření, použitá metoda měření, schéma zapojení měření, seznam použitých přístrojů jejich zák- ladními údaji, naměřené hodnoty apod