Příručka zabezpečovací techniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

navazuje na I. a II. Vydání publikace „Příručka zabezpečovací techniky“. Poprvé publikace vyšla v roce 2002 a její celý náklad byl během krátké doby vyprodán. Podobný osud stihlo i II. Vydání. Publikace se stala za dobu své distribuce standardem pro vzdělávání žáků na středních školách studujících specializovaný obor „Bezpečnostní systémy“. Vývoj technologií v tomto oboru si vynutil přepracování a doplnění nových informací. To je hlavním cílem tohoto III. vydání.Pokrývá svým obsahem problematiku Elektronické zabezpečovací signalizace (EZS), Systémů průmyslové televize (CCTV), IP-kamerových systémů, Elektrické požární signalizace (EPS). V omezené míře se věnuje problematice Mechanických zábranných systémů (MZS).

Vydal: Blatenská tiskárna, s. r. o., Blatná Autor: Stanislav Křeček

Strana 239 z 315

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Dochází degradaci především oblasti rozlišovací schopnosti. kB původ digitální zpracování fotografií multimedia (C -I, DVD) telekomunikace (videokonference) CCTV vnitřní kódování snímků žádné vektorové změny/žádné změny zobrazení jednotlivého obrazu ano omezené ano ano hodnocení přenos + ++++ +++ hodnocení záznamu ++++ +++ zvláštní charakteristika konstantní kvalita obrazu konstantní kvalita obrazu konstantní datový tok konstantní kvalita obrazu + konstantní datový tok Z velikosti jednoho snímku lze odvodit kompresní poměr oproti digitalizovanému videosnímku plném rozlišení. Nejčastěji tento parametr digitálních zázna­ mových zařízení volitelný určitém rozmezí. zvětšováním kompresního poměru se logicky snižuje schopnost rekonstrukce snímku původní kvalitě. Alternativně pro analogové systémy zůstává uvádě­ ní rozlišovací schopnosti řádcích, což vlastně počet černých bílých pruhů, které je schopna kamera horizontálním směru signálu ještě rozlišit úrovni -3dB (poloviční . tabulce jsou porovnány nejvíce používané kompresní algoritmy. Rozlišovací schopnost kamery dnes spíše uváděna údajem matice aktivních sní­ macích prvků (např. dána především počtem aktivních snímacích prvků (pixelů) CCD čipu. 754x256) bodů. Tento parametr často uváděn jako jeden základních parametrů digitalizace videosignálu. Jak JPEG, tak Wavelet jsou vhodné pro aplikace lokálního ukládání, kde snadná manipulace, jako například volitelný výběr obrázků zpětné přetáčení jednotlivých krocích, důležitější než celková účinnost algo­ ritmu. Metoda Wavelet něco účin­ nější, ale dosud přetrvává totéž základní chování.261 WAVELET Použiti záznam statických a pohyblivých obrázků záznam pohyblivých obrázků přenos pohyblivých obrázků záznam/přenos pohyblivých obrázků Princip stálý časový rozestup snímků analýza změn obrazu analýza změn obrazu analýza změn obrazu Velikost snímku max. Ve skutečnosti signál, který digitalizován omezen vlastní rozlišovací schop­ ností kamery.Kapitola 6 pro jakoukoli danou snímkovou frekvenci kvalitu obrazu platí, JPEG nebo M-JPEG vyžadují desetkrát vyšší datovou rychlost. Tabulka 6-3: Porovnání vlastností kompresních algoritmů standard MPEG H. Opačně znamená, při pevně dané datové rychlosti zajistí M-JPEG desetinu snímkové frekvence