navazuje na I. a II. Vydání publikace „Příručka zabezpečovací techniky“. Poprvé publikace vyšla v roce 2002 a její celý náklad byl během krátké doby vyprodán. Podobný osud stihlo i II. Vydání. Publikace se stala za dobu své distribuce standardem pro vzdělávání žáků na středních školách studujících specializovaný obor „Bezpečnostní systémy“. Vývoj technologií v tomto oboru si vynutil přepracování a doplnění nových informací. To je hlavním cílem tohoto III. vydání.Pokrývá svým obsahem problematiku Elektronické zabezpečovací signalizace (EZS), Systémů průmyslové televize (CCTV), IP-kamerových systémů, Elektrické požární signalizace (EPS). V omezené míře se věnuje problematice Mechanických zábranných systémů (MZS).
kamerové systémy
tingové strategii firmy, který standard využijí. Zde bychom chtěli vysvětlit, proč vůbec komprese videodat
nutná jaký druh kompresního algoritmu nejlépe hodí pro určitou aplikaci. MPEG-2
se kromě jiného používá DVD při digitálním vysílání satelitní televize, pro které bylo
především vyvinuto.
Jaký toto vše vztah stále tak populárnímu algoritmu JPEG? JPEG obecně je
schéma pro kódování nehybných obrázků.
Porovnáme-li rychlost modemu (běžného starého telefonního) 33,6 kbít/s požadavky
videa hned nám musí být jasné, proč nutná komprese taková komprese dokáže. Jelikož statické oblasti nejsou filtrovány, není brán úvahu pohyb ani časové redun
dance, JPEG vždycky méně účinný než jiné uvedené standardy. nejmenší zpoždění důležité pro reálné živé monitorování rov
něž pro dálkové ovládání mechanismů polohovacích zařízení motorzoomů kamer. oblasti CCTV pro bezpečnostní aplikace
v současné době sice převažují kompresní algoritmy, jež pocházejí oblasti multimédií
ale všeobecný konsensus zatím nepanuje.
Na druhé straně moderní sítě jako například FastEthernet mají síťovou kapacitu
přibližně Mbit/s.
Standard H. Pokud aplikace vyžaduje hodně
plynulý pohyb maximální kvalitu videa, nejlepší použít algoritmus MPEG-2. Proto jediný tok digitalizovaného videosignálu nízkým roz
lišením naprosto vyčerpal kapacitu moderního vysokorychlostního síťového propojení. Pokud nejdůležitější datová rychlost,
například aplikací WAN (Wide Area Network) přes ISDN nebo dokonce přes analogové
telefonní linky PSTN (Public Service Telephon Network), lepší omezit počet půlsním
ků maximálně použít H. vše dokazuje, dnešní sítě
jsou skutečně schopné podporovat mnoho paralelních toků videodat.
Videokamera generuje půlsnímků sekundu. druhé straně MPEG-2
skutečně smysl pouze při datových rychlostech nad Mbit/s (DVD mají rychlost přibliž
ně Mbit/s), proto MPEG-2 používá především prostředí objemných LAN (Local
Area Network) nebo při záznamu pevný disk. poslední době zdá, oblasti CCTV
zvítězí komprese typu Wavelet, nicméně vývoj kompresních algoritmů jde neustále dále.263 velmi účinné vykazuje
minimální zpoždění.263 poskytují kvalitu typu VHS při datových
rychlostech přibližně 500 kbit/s. Tato norma zajišťuje reálné vysoce kvalitní zobrazení
videosignálu úkor požadavků vysoké datové rychlosti.323, což standard pro videokonference Internetu. Digitální formát CCIR 601 vy
žaduje šířku pásma přibližně 140 Mbit/s.
Digitalizace analogového videosignálu (standardu NTSC nebo PAL) obvykle
provádí podle normy CCIR 601. formátu
Common Intermediate Formát (CIF) 352 pixely (horizontálně)a 288 řádky (vertikálně)
a přenášen pouze každé druhý půlsnímek, není výsledná datová rychlost nižší než
přibližně Mbit/s. Ani živý videopřenos přes telefonní linky obnovovací
frekvenci přibližně obrázků sekundu není problém.
Když tedy víme, proč nutná videokomprese, položme další otázku: Jakou me
todu algoritmus nejlepší použít? Podrobné vysvětlení všech současné době pou
žívaných algoritmů jejich výhod nevýhod přesahovalo rámec tohoto materiálu, ale
načrtneme alespoň několik obecných přístupů. Termín „M-JPEG“, kde „M" zastupuje „motion“
(„pohyb“), vztahuje postupné aplikaci metody JPEG každý půlsnímků videosig
nálu.
Moderní standardy pro videokompresi jako H.
Již jsme uvedli, komprese jedním předpokladů aplikace videosystémů digi
tálních přenosových sítích. Jako základní pravidlo
241
.323 jeho základní videokódovací schéma H. když video nižší rozlišení, např. kvalitě tedy nemůže být pochyb
