navazuje na I. a II. Vydání publikace „Příručka zabezpečovací techniky“. Poprvé publikace vyšla v roce 2002 a její celý náklad byl během krátké doby vyprodán. Podobný osud stihlo i II. Vydání. Publikace se stala za dobu své distribuce standardem pro vzdělávání žáků na středních školách studujících specializovaný obor „Bezpečnostní systémy“. Vývoj technologií v tomto oboru si vynutil přepracování a doplnění nových informací. To je hlavním cílem tohoto III. vydání.Pokrývá svým obsahem problematiku Elektronické zabezpečovací signalizace (EZS), Systémů průmyslové televize (CCTV), IP-kamerových systémů, Elektrické požární signalizace (EPS). V omezené míře se věnuje problematice Mechanických zábranných systémů (MZS).
323, což standard pro videokonference Internetu.
Když tedy víme, proč nutná videokomprese, položme další otázku: Jakou me
todu algoritmus nejlepší použít? Podrobné vysvětlení všech současné době pou
žívaných algoritmů jejich výhod nevýhod přesahovalo rámec tohoto materiálu, ale
načrtneme alespoň několik obecných přístupů.323 jeho základní videokódovací schéma H.
Videokamera generuje půlsnímků sekundu. formátu
Common Intermediate Formát (CIF) 352 pixely (horizontálně)a 288 řádky (vertikálně)
a přenášen pouze každé druhý půlsnímek, není výsledná datová rychlost nižší než
přibližně Mbit/s. Ani živý videopřenos přes telefonní linky obnovovací
frekvenci přibližně obrázků sekundu není problém.
Již jsme uvedli, komprese jedním předpokladů aplikace videosystémů digi
tálních přenosových sítích.
Digitalizace analogového videosignálu (standardu NTSC nebo PAL) obvykle
provádí podle normy CCIR 601. Zde bychom chtěli vysvětlit, proč vůbec komprese videodat
nutná jaký druh kompresního algoritmu nejlépe hodí pro určitou aplikaci. Tato norma zajišťuje reálné vysoce kvalitní zobrazení
videosignálu úkor požadavků vysoké datové rychlosti. MPEG-2
se kromě jiného používá DVD při digitálním vysílání satelitní televize, pro které bylo
především vyvinuto. oblasti CCTV pro bezpečnostní aplikace
v současné době sice převažují kompresní algoritmy, jež pocházejí oblasti multimédií
ale všeobecný konsensus zatím nepanuje. když video nižší rozlišení, např. Digitální formát CCIR 601 vy
žaduje šířku pásma přibližně 140 Mbit/s.263 velmi účinné vykazuje
minimální zpoždění. Proto jediný tok digitalizovaného videosignálu nízkým roz
lišením naprosto vyčerpal kapacitu moderního vysokorychlostního síťového propojení. vše dokazuje, dnešní sítě
jsou skutečně schopné podporovat mnoho paralelních toků videodat. Jako základní pravidlo
241
. Pokud aplikace vyžaduje hodně
plynulý pohyb maximální kvalitu videa, nejlepší použít algoritmus MPEG-2. nejmenší zpoždění důležité pro reálné živé monitorování rov
něž pro dálkové ovládání mechanismů polohovacích zařízení motorzoomů kamer. Termín „M-JPEG“, kde „M" zastupuje „motion“
(„pohyb“), vztahuje postupné aplikaci metody JPEG každý půlsnímků videosig
nálu. kvalitě tedy nemůže být pochyb.
Moderní standardy pro videokompresi jako H.263 poskytují kvalitu typu VHS při datových
rychlostech přibližně 500 kbit/s. poslední době zdá, oblasti CCTV
zvítězí komprese typu Wavelet, nicméně vývoj kompresních algoritmů jde neustále dále.
Jaký toto vše vztah stále tak populárnímu algoritmu JPEG? JPEG obecně je
schéma pro kódování nehybných obrázků. Pokud nejdůležitější datová rychlost,
například aplikací WAN (Wide Area Network) přes ISDN nebo dokonce přes analogové
telefonní linky PSTN (Public Service Telephon Network), lepší omezit počet půlsním
ků maximálně použít H. druhé straně MPEG-2
skutečně smysl pouze při datových rychlostech nad Mbit/s (DVD mají rychlost přibliž
ně Mbit/s), proto MPEG-2 používá především prostředí objemných LAN (Local
Area Network) nebo při záznamu pevný disk. Jelikož statické oblasti nejsou filtrovány, není brán úvahu pohyb ani časové redun
dance, JPEG vždycky méně účinný než jiné uvedené standardy.kamerové systémy
tingové strategii firmy, který standard využijí.
Porovnáme-li rychlost modemu (běžného starého telefonního) 33,6 kbít/s požadavky
videa hned nám musí být jasné, proč nutná komprese taková komprese dokáže.
Standard H.
Na druhé straně moderní sítě jako například FastEthernet mají síťovou kapacitu
přibližně Mbit/s
