Příručka zabezpečovací techniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

navazuje na I. a II. Vydání publikace „Příručka zabezpečovací techniky“. Poprvé publikace vyšla v roce 2002 a její celý náklad byl během krátké doby vyprodán. Podobný osud stihlo i II. Vydání. Publikace se stala za dobu své distribuce standardem pro vzdělávání žáků na středních školách studujících specializovaný obor „Bezpečnostní systémy“. Vývoj technologií v tomto oboru si vynutil přepracování a doplnění nových informací. To je hlavním cílem tohoto III. vydání.Pokrývá svým obsahem problematiku Elektronické zabezpečovací signalizace (EZS), Systémů průmyslové televize (CCTV), IP-kamerových systémů, Elektrické požární signalizace (EPS). V omezené míře se věnuje problematice Mechanických zábranných systémů (MZS).

Vydal: Blatenská tiskárna, s. r. o., Blatná Autor: Stanislav Křeček

Strana 237 z 315

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Každý své výhody nevýhody záleží pouze koncepci vývojářů marke­ 240 . Vlastní postup komprese lze laicky popsat asi následovně: • Aktuální obraz předvídej minulosti pokud možno nejlépe, jak jen jde. barevné odstíny pozadí scény. Všem postupům videokomprese společné, odstraňují nadbytečné (redundantní) zbytečné (irelevantní) informace obrazu. artefakty důsledky chyby kódování. Stačí tedy vyslat přijímací stranu informaci tom, že nic nezměnilo opakovat přijimací straně stále první sekvence snímků. Při rekonstrukci kódovaného obrazu pak mohou objevit tzv. Některé standardy jsou spíše vhodné pro archivaci, jiné pro přenos. Tím se značně redukují datové toky, aniž pozorovatel zaznamenal jakékoli zhoršení kvality obrazu.Kapitola 6 1. 1. Každý výrobce zaří­ zení pro digitální zpracování obrazu volí spíše ohledem tržní zaměření zařízení ně­ který existujících standardů. Pokud bychom chtěli obdobným způsobem uložit barevné snímky digitální podobě s bit vzorkováním plné rozlišovací schopnosti dané standardem CCIR bez kompri­ mace potřebovali bychom paměť kapacitě: 540 000 8,8 Mbit 4752000 Mbit (4,6 GB) Pokud bychom tedy použili uložení videodat pevný disk běžného počítače kapa­ citě např 40GB, byl-ll vyhrazen pouze pro videodata, kapacita nám nestačila ani na hodin kontinuálního záznamu jedné kamery.3 Komprese videosignálu Bez vývoje kompresních algoritmů zůstal digitální systém CCTV ještě dlouho pouhou teorií. Sled snímků popisuje vždy stejný obraz stejným infor­ mačním obsahem (hodnotou dat). Na trhu existuje více, mezi sebou nekompatibilních standardů. Přitom reprezentují sousední obrazové body velmi často stejný jas barevný odstín. • Přenášej pouze to, ještě nebylo přeneseno (redundance) to, nedá před­ povídat minulosti (změny) eliminuj zbytečné Informace nejmenšlm zatíže­ ním kapacity paměti. Nadbytečné informace identifikují podle druhu digitalizace obrazu řádkové rozteči pravoúhlé mřížky obrazových bodů. • Odhad zpřesni procesem výpočtu pohybů jednotlivých obrazových bodů rámci snímku předvídáním jejich nové polohy. znamená, příslušná Informace již dis­ pozici, ale většinou vícenásobně opakována pro popis rozsahu oblasti daným jasem a barevným odstínem.2 Uložení digitalizovaného videosignálu Lze odvodit potřebné kapacity paměti pro uložení příslušného počtu snímků: U klasického analogového videorekordéru reálném režimu záznamu při použití vi­ deokazety délce hodiny (E180) možno uložit 540 000 snímků. Příkladem může být přenos obrazu záběru kamery bez pohybů snímané scéně. Efektivním popisem možno tyto redundance odstranit, aniž by pozorovatel rozeznal jakýkoliv rozdíl. Redukce zbytečných informací, které nemůže pozorovatel postřehnout vychází buď z psychofyzikálních vlastností lidského zraku, nebojsou informace mimo oblast zájmu pozorovatele, jako např. Klasifikace rozdílných typů in­ formací však není možné provádět zcela bezchybně, proto také může kódovací zařízení některé relevantní informace zkreslit