navazuje na I. a II. Vydání publikace „Příručka zabezpečovací techniky“. Poprvé publikace vyšla v roce 2002 a její celý náklad byl během krátké doby vyprodán. Podobný osud stihlo i II. Vydání. Publikace se stala za dobu své distribuce standardem pro vzdělávání žáků na středních školách studujících specializovaný obor „Bezpečnostní systémy“. Vývoj technologií v tomto oboru si vynutil přepracování a doplnění nových informací. To je hlavním cílem tohoto III. vydání.Pokrývá svým obsahem problematiku Elektronické zabezpečovací signalizace (EZS), Systémů průmyslové televize (CCTV), IP-kamerových systémů, Elektrické požární signalizace (EPS). V omezené míře se věnuje problematice Mechanických zábranných systémů (MZS).
Vlastní postup komprese lze laicky popsat asi následovně:
• Aktuální obraz předvídej minulosti pokud možno nejlépe, jak jen jde. Přitom reprezentují sousední obrazové body
velmi často stejný jas barevný odstín.
Nadbytečné informace identifikují podle druhu digitalizace obrazu řádkové
rozteči pravoúhlé mřížky obrazových bodů. barevné odstíny pozadí scény.
Na trhu existuje více, mezi sebou nekompatibilních standardů. artefakty důsledky chyby kódování.
1.
Redukce zbytečných informací, které nemůže pozorovatel postřehnout vychází buď
z psychofyzikálních vlastností lidského zraku, nebojsou informace mimo oblast zájmu
pozorovatele, jako např. Tím
se značně redukují datové toky, aniž pozorovatel zaznamenal jakékoli zhoršení kvality
obrazu. znamená, příslušná Informace již dis
pozici, ale většinou vícenásobně opakována pro popis rozsahu oblasti daným jasem
a barevným odstínem.
• Přenášej pouze to, ještě nebylo přeneseno (redundance) to, nedá před
povídat minulosti (změny) eliminuj zbytečné Informace nejmenšlm zatíže
ním kapacity paměti.3 Komprese videosignálu
Bez vývoje kompresních algoritmů zůstal digitální systém CCTV ještě dlouho
pouhou teorií.2 Uložení digitalizovaného videosignálu
Lze odvodit potřebné kapacity paměti pro uložení příslušného počtu snímků:
U klasického analogového videorekordéru reálném režimu záznamu při použití vi
deokazety délce hodiny (E180) možno uložit 540 000 snímků. Každý své výhody nevýhody záleží pouze koncepci vývojářů marke
240
.
Pokud bychom chtěli obdobným způsobem uložit barevné snímky digitální podobě
s bit vzorkováním plné rozlišovací schopnosti dané standardem CCIR bez kompri
mace potřebovali bychom paměť kapacitě:
540 000 8,8 Mbit 4752000 Mbit (4,6 GB)
Pokud bychom tedy použili uložení videodat pevný disk běžného počítače kapa
citě např 40GB, byl-ll vyhrazen pouze pro videodata, kapacita nám nestačila ani
na hodin kontinuálního záznamu jedné kamery. Příkladem může být přenos obrazu záběru kamery
bez pohybů snímané scéně. Efektivním popisem možno tyto redundance odstranit, aniž by
pozorovatel rozeznal jakýkoliv rozdíl. Každý výrobce zaří
zení pro digitální zpracování obrazu volí spíše ohledem tržní zaměření zařízení ně
který existujících standardů. Sled snímků popisuje vždy stejný obraz stejným infor
mačním obsahem (hodnotou dat). Při rekonstrukci kódovaného obrazu pak mohou
objevit tzv. Stačí tedy vyslat přijímací stranu informaci tom,
že nic nezměnilo opakovat přijimací straně stále první sekvence snímků.Kapitola 6
1. Všem postupům videokomprese společné, odstraňují nadbytečné
(redundantní) zbytečné (irelevantní) informace obrazu. Některé standardy jsou spíše vhodné pro archivaci, jiné pro
přenos.
• Odhad zpřesni procesem výpočtu pohybů jednotlivých obrazových bodů rámci
snímku předvídáním jejich nové polohy. Klasifikace rozdílných typů in
formací však není možné provádět zcela bezchybně, proto také může kódovací zařízení
některé relevantní informace zkreslit
