Příručka zabezpečovací techniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

navazuje na I. a II. Vydání publikace „Příručka zabezpečovací techniky“. Poprvé publikace vyšla v roce 2002 a její celý náklad byl během krátké doby vyprodán. Podobný osud stihlo i II. Vydání. Publikace se stala za dobu své distribuce standardem pro vzdělávání žáků na středních školách studujících specializovaný obor „Bezpečnostní systémy“. Vývoj technologií v tomto oboru si vynutil přepracování a doplnění nových informací. To je hlavním cílem tohoto III. vydání.Pokrývá svým obsahem problematiku Elektronické zabezpečovací signalizace (EZS), Systémů průmyslové televize (CCTV), IP-kamerových systémů, Elektrické požární signalizace (EPS). V omezené míře se věnuje problematice Mechanických zábranných systémů (MZS).

Vydal: Blatenská tiskárna, s. r. o., Blatná Autor: Stanislav Křeček

Strana 240 z 315

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pokud chce některé síťové zařízení poslat data sousednímu zařízení, rozpozná switch lokální povahu přenosu předá balíčky dat (packets) bez interference jakého­ koli jiného připojeného zařízení přímo příjemci. Jednoznačné vyjádření tak, jak jsme byli zvyklí analogového záznamu videorekordér zde neexistuje! Uvádě­ né kapacity vychází vždy předpokladu statisticky “normální snímané scény” navole­ né stupně komprese tedy požadované kvality (rozlišovací schopností) obrazu obno­ vovací frekvence (počtu snímků sekundu). Vlastní zobrazení pak může být běžnou úlohou dnešní počítačové techniky, která je již relativně zvládnuta, nebo mohou být videodata převedena (dekódována) zpět do analogového videosignálu standardu PAL. To jsou důvody, proč těžké jednoznačně stanovit skutečnou kapacitu digitálních záznamových zařízení (časovým údajem doby záznamu nebo počtem zaznamenaných snímků) poměru kapacitě záznamového média TB. Všechna zařízení byla připojena síti prostřed­ nictvím připojovací jednotky nebo odbočením sběrnlceT-konektorem typu BNC. Abychom byli naprosto jisti, můžeme použít pro videoprovoz jednoúčelový switch, který účinně oddělí videodata od . 100 Mbit/s. Každé rameno neboli výstup dispozici plnou síťovou rychlost, např. Pouze když adresovaný přijímač nesídlí na stejném síťovém přepínači, přenos veden přes páteř. 2 Digitální systémy CCTV Digitální systémy CCTV musí tedy svém komplexu vždy řešit prakticky všechny 4 úlohy: - Digitalizaci videosnímku, - kompresi digitalizovaného videosignálu, - přenos digitalizovaného videosignálu, - uložení digitalizovaného videosignálu. S propojením hvězdicovou topologií již video síti není nijak obtíž ostatním uži­ vatelům sítě, dokonce ani případě velkého počtu kamer. Pokud došlo poruše nebo někdo neodborně manipuloval konektorem, zhroutila funkce veškerých zaříze­ ní připojených téže sběrnici.kamerové systémy rozkmit analogového signálu oproti plnému rozkmitu 1Všš černá-bilá) předpokladu ještě přijatelného odstupu signál/šum (40dB více). Účinnost komprese navíc dána charakterem snímané scény (množstvím drob­ ných detailů zorném poli snímané scény proměnlivostí této scény). V minulosti byla většina sítí realizována sběrnicovou topologií, která používala tak­ zvaný Thinwire nebo Thickwire Ethernet. Všech­ na propojená zařízení měla společnou pásmovou šířku Ethernetu. Tento druh síťové kabetáže nazývá 10Base2 V současnosti sběmicová topologie prakticky nepoužívá. Pro páteř obvykle vybírá technologie vyšší rychlosti, např. ATM nebo Gigabit Ethernet, aby nedocházelo zahl­ cování této páteřní sítě. Základní podmínkou rozvoje digitálních systémů CCTV vývoj technologii počíta­ čových sítí především jejich rychlosti. Místo převládá takzvaná hvězdicová topologie neboli 10BaseT standardního Ethernetu 100BaseTX u FastEthernetu: každý výstup připojen zvlášť síťovému přepínači (switch) tvoří takzvané rameno sítě