Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
1. jedné doběhové křivky
lze při znalosti ztrát pro různé otáčky přesněji stanovit střední hodnotu momentu setrvačnosti
J např. Určení momentu setrvačnosti
rotoru metodou torzních kmitů
Pro velké, zejména synchronní stroje vhodná nejvíce používána metoda doběhu. Určení momentu setrvačnosti
rotoru kývání
Velikost momentu setrvačnosti otáčkách nezávislá.
Velikost momentu setrvačnosti musíme znát řešení přechodných jevů, např. rozběhů
elektrických strojů. 13. setrvačný moment GD2
(viz odst. třech bodech. 983. 985.3).
Stroj rozběhne pokud možno 110 120 odpojí. 984. technické praxi ještě používá tzv.
Obr. Závislost otáček čase
při doběhu
Obr. 983).
M ěření entu setrvačn osti
/////////////,
Obr. Časová změna otáček přímo
úměrná momentu ztrát, které stroj brzdí nepřímo úměrná toho
J 3j65'- (19-65)
kde délka subtangenty [s] bodě rty [l/min], pro které známe brzdné ztráty [kW].Moment setrvačnosti veličina určující vlastnost, kterou pohybující rotující)
hmota brání změně otáček. Před měřením
musí být rotor dobře vyvážen. Pak snímá závislost otáček
na čase, nejlépe zapisovačem nebo oscilografem (obr.
Při použití převodů např. Zjišťuje buď výpočtem, nebo měří různými způsoby. mezi soustrojím dílčí momenty setrvačnosti přepočí
távají stejné otáčky podle vztahu
3i (19-66)
Pro malé rotory vhodné určení momentu setrvačnosti metodou torzních kmitů
980
