Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
Stroj rozběhne pokud možno 110 120 odpojí. Určení momentu setrvačnosti
rotoru metodou torzních kmitů
Pro velké, zejména synchronní stroje vhodná nejvíce používána metoda doběhu. technické praxi ještě používá tzv.
M ěření entu setrvačn osti
/////////////,
Obr. 13. jedné doběhové křivky
lze při znalosti ztrát pro různé otáčky přesněji stanovit střední hodnotu momentu setrvačnosti
J např. Pak snímá závislost otáček
na čase, nejlépe zapisovačem nebo oscilografem (obr.
Obr.
Velikost momentu setrvačnosti musíme znát řešení přechodných jevů, např. Časová změna otáček přímo
úměrná momentu ztrát, které stroj brzdí nepřímo úměrná toho
J 3j65'- (19-65)
kde délka subtangenty [s] bodě rty [l/min], pro které známe brzdné ztráty [kW]. Zjišťuje buď výpočtem, nebo měří různými způsoby. 983). třech bodech. 984. Určení momentu setrvačnosti
rotoru kývání
Velikost momentu setrvačnosti otáčkách nezávislá. Před měřením
musí být rotor dobře vyvážen.3). mezi soustrojím dílčí momenty setrvačnosti přepočí
távají stejné otáčky podle vztahu
3i (19-66)
Pro malé rotory vhodné určení momentu setrvačnosti metodou torzních kmitů
980
. 985. Závislost otáček čase
při doběhu
Obr. 983.
Při použití převodů např. setrvačný moment GD2
(viz odst.1.Moment setrvačnosti veličina určující vlastnost, kterou pohybující rotující)
hmota brání změně otáček. rozběhů
elektrických strojů
