Příručka silnoproudé elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Heřman

Strana 877 z 993

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
4. 915b - okamžitě rekombinují hrotu, záporné postupují jako monopolární iontový tok induktoru, v cestě nasednou dielektrickou desku, váží jejímu kladnému polarizačnímu náboji a vytvoří tak povrchu desky plošný náboj tom okamžiku změní ionizační intenzita v oblasti hrotu celý potenciální spád přesune prostoru mezi náboj induktor (Uc Uo), jak ukazuje obr. Napětí mezi hrotem induktorem je vyvoláno stejnosměrným budicím zdrojem. 18. NABÍJENÍ PŘISEDÁNÍM VOLNÝCH ČÁSTIC Jde jev kterého velkou výhodou užívá jak průmyslové technologii, tak to především elektrostatických generátorů izolačními přenašeči [307], Elektrické pole, němž nabíjení docházet, musí být vytvořeno mezi systémem ostré (hrotové) rovinné elektrody (induktorem), jak uvedeno obr. triboelektrický jev, jehož fyzikální mechanismus není dosud dobře znám.4. Tímto jevem blíže zabýval Coehn [306] a shrnul své poznatky dvou vět přibližné platnosti: 1. 18. třením dvou izolantů vzniká náboj úměrný rozdílu permitivit obou látek, tedy Q --- Qx(si e2) (18-9) Helmholtz vysvětluje tento jev jako následek elektrické dvojvrstvy povrchu izolantů. V průmyslu mohou nabité izolanty stykem kovovými součástmi přenést statický náboj, jehož potenciál může dosáhnout kritické hodnoty způsobit buď výboje vedoucí po­ žáru, nebo textilním průmyslu cuchání příze, nebo papírenském průmyslu narušování skládání papíru apod. Velikost vznikajícího náboje nezávisí tak rych­ losti době tření jako spíše těsnosti styku třecích nebo odtrhujících ploch me­ chanické kvalitě jejich povrchu. Dielektrická deska (pás) použitá mezi hrotem rovinou musí mít měrný odpor největší např. 915a. Překročí-li intenzita oblasti hrotu práh ionizace, začnou objevovat této oblasti bipolární ionty. Nabíjeni dielektrických desek pásů Dielektrické desky, pásy, fólie filmy jsou schopné přijímat svému povrchu zvlášť veliké náboje. cm, aby náboj jejím povrchu udržel. Zvyšuje-li napětí postupně nuly, polari­ zuje nejdříve dielektrická deska podle obr. Důkazem mohou být pásy široké řemeny, které zvlášť dobře lnou řemenici mohou získat odtrhováním zvlášť velký náboj, jestliže byly předem z protišmykových důvodů potřeny pryskyřicí.1. Podobně vzniká prouděním kapaliny jejim třením o stěny potrubí nebo jejím náhlým výtokem. Povrchový náboj vzniká tangenciálním třením dvou pevných látek sobě nebo prudkým odtrhováním jedné látky druhé. Trvalým pohybem dielektrické desky lze náboj odnášet oblasti elektrického pole. Technologické využití triboelektrického jevu zatím neexistuje neboť u něj nebývá mnohdy zaručena reprodukovatelnost polarity (proto neosvědčily samobudicí generátory Van Graaffa) nebo proto, plošná hustota náboje vznikajícího třením je nestálá. V občanském životě jsou známy elektrostatické náboje vznikající silonovém oblečení. Kladné případě obr. NABÍJENÍ TŘENÍM Jde tzv. ä Ě 1014Q.4. 915b. Mezi hrotem plošným nábojem poklesne potenciální rozdíl zbytkovou hodnotu danou zhasínacím prahem ionizace. Velikost plošného náboje je a eTe0E (18-10) 912 . Izolant větší permitivitou nabije kladně vzhledem izolantu menší permi- tivitou, 2. 915.2. Nabíjení třením (odtrhem) praxi velmi často objevuje, leč většinou obtíž.18. Vysune-li dielektrická deska nábojem mimo oblast elektrického pole, opět objeví koróna celý děj opakuje. Nabíjí zásadně dvojím způsobem, buď třením, nebo přisedáním volných částic