Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
18.
V občanském životě jsou známy elektrostatické náboje vznikající silonovém oblečení.
V průmyslu mohou nabité izolanty stykem kovovými součástmi přenést statický
náboj, jehož potenciál může dosáhnout kritické hodnoty způsobit buď výboje vedoucí po
žáru, nebo textilním průmyslu cuchání příze, nebo papírenském průmyslu narušování
skládání papíru apod.4.
18. 915b.
Nabíjení třením (odtrhem) praxi velmi často objevuje, leč většinou obtíž. Překročí-li intenzita oblasti hrotu práh
ionizace, začnou objevovat této oblasti bipolární ionty. NABÍJENÍ PŘISEDÁNÍM VOLNÝCH ČÁSTIC
Jde jev kterého velkou výhodou užívá jak průmyslové technologii, tak to
především elektrostatických generátorů izolačními přenašeči [307],
Elektrické pole, němž nabíjení docházet, musí být vytvořeno mezi systémem
ostré (hrotové) rovinné elektrody (induktorem), jak uvedeno obr. 915. Zvyšuje-li napětí postupně nuly, polari
zuje nejdříve dielektrická deska podle obr. Napětí mezi hrotem induktorem
je vyvoláno stejnosměrným budicím zdrojem. ä
Ě 1014Q. Vysune-li dielektrická
deska nábojem mimo oblast elektrického pole, opět objeví koróna celý děj opakuje.4. NABÍJENÍ TŘENÍM
Jde tzv. třením dvou izolantů vzniká náboj úměrný rozdílu permitivit obou látek, tedy
Q --- Qx(si e2) (18-9)
Helmholtz vysvětluje tento jev jako následek elektrické dvojvrstvy povrchu izolantů.
Povrchový náboj vzniká tangenciálním třením dvou pevných látek sobě nebo prudkým
odtrhováním jedné látky druhé. Technologické využití triboelektrického jevu zatím neexistuje neboť
u něj nebývá mnohdy zaručena reprodukovatelnost polarity (proto neosvědčily samobudicí
generátory Van Graaffa) nebo proto, plošná hustota náboje vznikajícího třením je
nestálá. Tímto jevem blíže zabýval Coehn [306]
a shrnul své poznatky dvou vět přibližné platnosti:
1. Dielektrická
deska (pás) použitá mezi hrotem rovinou musí mít měrný odpor největší např. 915b -
okamžitě rekombinují hrotu, záporné postupují jako monopolární iontový tok induktoru,
v cestě nasednou dielektrickou desku, váží jejímu kladnému polarizačnímu náboji
a vytvoří tak povrchu desky plošný náboj tom okamžiku změní ionizační intenzita
v oblasti hrotu celý potenciální spád přesune prostoru mezi náboj induktor
(Uc Uo), jak ukazuje obr. Mezi hrotem plošným nábojem poklesne potenciální
rozdíl zbytkovou hodnotu danou zhasínacím prahem ionizace. Důkazem mohou být pásy široké řemeny, které zvlášť
dobře lnou řemenici mohou získat odtrhováním zvlášť velký náboj, jestliže byly předem
z protišmykových důvodů potřeny pryskyřicí. Velikost
plošného náboje je
a eTe0E (18-10)
912
. Velikost vznikajícího náboje nezávisí tak rych
losti době tření jako spíše těsnosti styku třecích nebo odtrhujících ploch me
chanické kvalitě jejich povrchu. Podobně vzniká prouděním kapaliny jejim třením
o stěny potrubí nebo jejím náhlým výtokem. Izolant větší permitivitou nabije kladně vzhledem izolantu menší permi-
tivitou,
2. Nabíjí zásadně dvojím způsobem, buď třením, nebo přisedáním volných
částic. Kladné případě obr.1. Nabíjeni dielektrických desek pásů
Dielektrické desky, pásy, fólie filmy jsou schopné přijímat svému povrchu zvlášť
veliké náboje.18.
Trvalým pohybem dielektrické desky lze náboj odnášet oblasti elektrického pole. triboelektrický jev, jehož fyzikální mechanismus není dosud dobře znám. 915a.4. cm, aby náboj jejím povrchu udržel.2
