Příručka silnoproudé elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Heřman

Strana 868 z 993

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Nečistoty ovlivňují přilnavost povlaku podkladovému kovu, vnitřní pnutí niklového povlaku pak hlavně ovlivňováno hodnotou lázně. Elektrolytické mědění se provádí většinou buď alkalických kyanidových lázních, nebo kyselých síranových lázních. Pozornost při opakovacím procesu nutné věnovat niklovým anodám (tvorba anodového kalu), které projevují určitou tendenci pasivaci. obou typů lázní používá měděných anod (během pokovování dochází kladné elektrodě anodickému rozpouštění mědi), kyanidových mědících lázních pokovuje při teplotách přes síranových lze pokovovat při normální teplotě. tvrdost vylučování niklového povlaku vliv složení lázně i nečistoty obsažené elektrolytu. Důvodem vylu­ čování měděných mezivrstev velmi dobrá přilnavost měděných povlaků řadě kovových materiálů. Lepší hloubkové účinnosti při pokovování profilovaných součástí lepší přilnavost po­ vlaku dosáhne alkalických kyanidových lázních; mědění síranových lázních naproti tomu rychlejší, možné používat vyšší proudové hustoty vyšší jsou katodové proudové výtěžky. Při mědění síra­ nových lázních lze použít katodových proudových hustot '2, katodové prou­ dové výtěžky bývají vyšší než %. Tam, kde rozsahem výroby ekonomické, současnosti stále vice zavádí automatické pokovovací linky doprava součástí mezi jednotlivými vanami se děje automaticky expoziční časy pro moření, oplachy kombinovaná pokovování pře­ dem programují. Při ozdob­ ném chromování tenká vrstva chrómu (maximálně 0,001 mm) nanáší obvykle lesklý niklovaný podklad.čistota galvanických lázní, koncentrace, vodivost lázně, teplota elektrolytu, proudové hustoty elektrodách, stav povrchu druh podkladového kovu, míchání způsob nanášení (formované proudy). Teplota lázní při chromování bývá obvykle vyšší než °C, vany pro chromování musí být vybaveny odsáváním. optickém průmyslu využívá černého niklování elektrolytu obsažen síran zinečnatý, povlak obsahuje větší množství zinku síry). technické praxi se využívá povlaků matných lesklých, podle účelu použití jsou galvanicky vylučovány povlaky Cu, Ni, Cr, Zn, Cd, Sn, Ag, Au, Pt, Pb, slitin kovů (mosazi). Při galvanickém chromování používá většinou olověných anod, nerozpustných anodách probíhají při chromování dva děje - vylučuje kyslík sloučeniny chromité (vznikající při redukci katodě) oxidují opět na sloučeniny chromové. Měděných povlaků využívá při galvanoplastické výrobě gramofonových matric a tiskařských forem jako ochranného povlaku při cementování. Galvanické vylu­ čování lesklých povlaků nicméně proces náročnější hlediska kontroly údržby lázní i proces choulostivější hlediska dodržení přesných pracovních podmínek. Tvrdé chromování chrání ocelové litinové součástky před mecha­ nickým opotřebením, vylučují obvykle chromové povlaky tloušťkách 0,01 0,1 mm. většími katodovými proudovými husto­ tami (až dm~2) lze pracovat lázní větší koncentrací síranu iďkelnatého při teplotách přes °C. G alvanického ědění využívá hlavně jako mezioperace při pokovování někte­ rými ušlechtilými kovy, například při ozdobném chromování niklování. Chromový povlak modrostříbřitého lesku těchto případech funkci pouze chránit niklový podklad před zmatněním; korozní odolnost provedené galvanické úpravy pak podstatě ovlivněna tloušťkou vrstev galvanicky vyloučených při předchozích operacích. Předměty určené pokovování vkládají většinou závěsy, které se pak zavěšují katodu elektrolytických van; pokovení drobných součástí využívá otáčivých zvonů bubnů. K elektrolytickému vylučování lesklých povlaků jsou navrhovány různé organické anorga­ nické leskutvorné přísady, které bývají často předmětem patentových ochran; vylučování lesklých povlaků využívá reverzovaných proudů anodického leštění. Pro točivě součásti smáčené olejem nutné využít porézních chromových povlaků, po­ vrchové pórovitosti tvrdých chromových povlaků lze dosáhnout anodickým katodickým 903 . ekonomických důvodů stále více zavádí lesklé galvanické pokovování. Chrom ové povlaky vylučují většinou lázní obsahujících kysličník chromový rozpuštěný slabě koncentrované kyselině sírové. G alvanické niklování provádí většinou síranových lázních, galvanicky niklo­ vat lze při normální teplotě. Úbytek koncentrace chrómu elektrolytu, který při chromování na­ stává, nutné základě analýzy opět doplňovat rozpouštěním kysličníku chromového. Podle účelu dělá buď dekorativní, nebo tvrdé chromování