Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
Důvodem vylu
čování měděných mezivrstev velmi dobrá přilnavost měděných povlaků řadě kovových
materiálů. Tam, kde rozsahem výroby ekonomické, současnosti
stále vice zavádí automatické pokovovací linky doprava součástí mezi jednotlivými vanami
se děje automaticky expoziční časy pro moření, oplachy kombinovaná pokovování pře
dem programují.
G alvanického ědění využívá hlavně jako mezioperace při pokovování někte
rými ušlechtilými kovy, například při ozdobném chromování niklování. Podle účelu dělá buď dekorativní, nebo tvrdé chromování. Předměty určené pokovování vkládají většinou závěsy, které
se pak zavěšují katodu elektrolytických van; pokovení drobných součástí využívá
otáčivých zvonů bubnů.
G alvanické niklování provádí většinou síranových lázních, galvanicky niklo
vat lze při normální teplotě.
Chrom ové povlaky vylučují většinou lázní obsahujících kysličník chromový
rozpuštěný slabě koncentrované kyselině sírové. Galvanické vylu
čování lesklých povlaků nicméně proces náročnější hlediska kontroly údržby lázní
i proces choulostivější hlediska dodržení přesných pracovních podmínek.
Pozornost při opakovacím procesu nutné věnovat niklovým anodám (tvorba anodového
kalu), které projevují určitou tendenci pasivaci. optickém průmyslu využívá černého niklování elektrolytu obsažen
síran zinečnatý, povlak obsahuje větší množství zinku síry). Měděných povlaků využívá při galvanoplastické výrobě gramofonových matric
a tiskařských forem jako ochranného povlaku při cementování.čistota galvanických lázní, koncentrace, vodivost lázně, teplota elektrolytu, proudové
hustoty elektrodách, stav povrchu druh podkladového kovu, míchání způsob nanášení
(formované proudy). Při mědění síra
nových lázních lze použít katodových proudových hustot '2, katodové prou
dové výtěžky bývají vyšší než %. tvrdost vylučování niklového povlaku vliv složení lázně
i nečistoty obsažené elektrolytu. Úbytek koncentrace chrómu elektrolytu, který při chromování na
stává, nutné základě analýzy opět doplňovat rozpouštěním kysličníku chromového. obou typů lázní používá měděných anod (během pokovování dochází kladné
elektrodě anodickému rozpouštění mědi), kyanidových mědících lázních pokovuje při
teplotách přes síranových lze pokovovat při normální teplotě. Chromový povlak modrostříbřitého lesku těchto případech funkci
pouze chránit niklový podklad před zmatněním; korozní odolnost provedené galvanické
úpravy pak podstatě ovlivněna tloušťkou vrstev galvanicky vyloučených při
předchozích operacích.
K elektrolytickému vylučování lesklých povlaků jsou navrhovány různé organické anorga
nické leskutvorné přísady, které bývají často předmětem patentových ochran; vylučování
lesklých povlaků využívá reverzovaných proudů anodického leštění. většími katodovými proudovými husto
tami (až dm~2) lze pracovat lázní větší koncentrací síranu iďkelnatého při teplotách
přes °C.
Lepší hloubkové účinnosti při pokovování profilovaných součástí lepší přilnavost po
vlaku dosáhne alkalických kyanidových lázních; mědění síranových lázních naproti
tomu rychlejší, možné používat vyšší proudové hustoty vyšší jsou katodové proudové
výtěžky. Při ozdob
ném chromování tenká vrstva chrómu (maximálně 0,001 mm) nanáší obvykle lesklý
niklovaný podklad. technické praxi
se využívá povlaků matných lesklých, podle účelu použití jsou galvanicky vylučovány
povlaky Cu, Ni, Cr, Zn, Cd, Sn, Ag, Au, Pt, Pb, slitin kovů (mosazi). Elektrolytické mědění se
provádí většinou buď alkalických kyanidových lázních, nebo kyselých síranových lázních.
Pro točivě součásti smáčené olejem nutné využít porézních chromových povlaků, po
vrchové pórovitosti tvrdých chromových povlaků lze dosáhnout anodickým katodickým
903
. Při galvanickém chromování používá
většinou olověných anod, nerozpustných anodách probíhají při chromování dva děje -
vylučuje kyslík sloučeniny chromité (vznikající při redukci katodě) oxidují opět na
sloučeniny chromové. ekonomických důvodů stále více zavádí lesklé galvanické pokovování. Tvrdé chromování chrání ocelové litinové součástky před mecha
nickým opotřebením, vylučují obvykle chromové povlaky tloušťkách 0,01 0,1 mm. Nečistoty ovlivňují přilnavost povlaku podkladovému
kovu, vnitřní pnutí niklového povlaku pak hlavně ovlivňováno hodnotou lázně.
Teplota lázní při chromování bývá obvykle vyšší než °C, vany pro chromování musí být
vybaveny odsáváním
