Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
Anodické oxidace mangananů využíváno pro přípravu
manganistanu draselného (KMnO,j).1.4.i. 911 uveden schematický průřez horizontálním rtuťovým elektrolyzérem. Pochody pro
bíhající anodě katodě rtuťového elektrolyzéru lze popsat rovnicemi
Na obr.
Na vylučování vyhovujících galvanických povlaků značný vliv mnoho faktorů složení
2 ->■ Cl2 e
Na+ —*■ NaHgn
(17-17)
(17-18)
V rozkládací pak probíhá rozklad podle rovnice
NaHgn H20 NaOH ¿H2 (17-19)
902
.
Ve víku jsou umístěny průchodky pro grafitové anody.4. Anodická oxidace síranu manganatého naproti tomu
vede výrobě umělého elektrolytického burelu (Mn02).
Elektrolytickou cestou převážně připravuje rovněž peroxid vodíku.
Horizontální žlab pod nastavitelným sklonem (zabezpečujícím stékání vrstvy
rtuti ocelovém dně) umístěn izolátorech oddělujících elektrolytickou vanu země. elektrolyzérech bez diafragmy želez
nými katodami grafitovými anodami elektrolýzou solanky zvýšených teplot připravuje
chlorečnan sodný NaC103.5. Chlór uvolněný anodách elektro
lyzéru odváděn zkapalňovače, ochuzená solanka vrací opětovnému zahuštění do
výrobního procesu. Uvolněná rtuť vrací zpět výrobního procesu. Elektrolýza solanky vede nejen přípravě hydro
xidů chlornanů, ale chlorečnanů chloristanů. Fluór vyrábí elektrolýzou tavenin kyselého fluoridu draselného při
vyšších teplotách (80 250 °C) použití grafitových nebo uhlíkových anod. Chlór louh vznikající příslušných elektrodách mísily elektrolytu, výsledkem
reakce byl vznik NaClO. ELEKTROCHEMICKÉ PŘÍPRAVY ANORGANICKÝCH
SLOUČENIN
V chemickém průmyslu elektrolýzou připravují různé anorganické organické slou
čeniny, větším průmyslovým objemem výroby vyznačují přípravy chlorečnanů, chlorista-
nů, výroba fluóru, peroxidu vodíku, perboritanu sodného, manganistanu draselného
a umělého burelu. Protože pochodu dochází při teplotách nižších než 100 °C, uplat
ňují při spojení nanášeného povlaku kovovým podkladem většinou pouze adhezívní síly.
Fluór pro jeho značně velikou elektronegativní povahu lze praxi připravovat vý
hradně elektrolýzou. podmínkách vedení elektrolytického pochodu závisí značně
i příprava konečných produktůelektrolýzy.
Tloušťku nanášených vrstev lze obvykle libovolně řídit rozsahu 10~4až 10_1 mm, někte
rých případech pak vhodných podmínek vylučují povlaky milimetrových tloušťkách. Elektrochemické úpravy povrchu kovů
17.
Rovnovážné napětí rozkladu probíhajícího rtuťovém elektrolyzéru činí 3,23 cel
kové napětí monopolárním elektrolyzéru činí asi 4,4 Proudové výtěžky dosahují %,
jednotlivé elektrolyzéry konstruují obvykle pro proudy asi 100 kA.
Perboritan sodný (NaB02 H2O2 H2O) připravuje elektrolýzou boritanů za
přítomnosti uhličitanu sodného.
Elektrolýzou solanky elektrolyzérech bez diafragmy připravoval chlornan sodný
NaClO. daném pří
padě anodickou oxidací kyseliny sírové připravuje kyselina persírová, hydrolýzou desti
lací kyseliny persírové vzniká pak peroxid vodíku H2O2. ELEKTROLYTICKÉ POKOVOVÁNÍ
G alvanické pokovování uskutečňuje většinou elektrolýzou vodných roztoků
solí příslušných kovů.
17.vody vzniká NaOH vodík. Elektrolýzou roztoků chlorečnanů použití anod platiny nebo
kysličníku olovičitého vzniká chloristan sodný NaClO.5.
17
