Příručka silnoproudé elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Heřman

Strana 867 z 993

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
17. 17. Elektrolýza solanky vede nejen přípravě hydro­ xidů chlornanů, ale chlorečnanů chloristanů. Tloušťku nanášených vrstev lze obvykle libovolně řídit rozsahu 10~4až 10_1 mm, někte­ rých případech pak vhodných podmínek vylučují povlaky milimetrových tloušťkách. Uvolněná rtuť vrací zpět výrobního procesu. Na vylučování vyhovujících galvanických povlaků značný vliv mnoho faktorů složení 2 ->■ Cl2 e Na+ —*■ NaHgn (17-17) (17-18) V rozkládací pak probíhá rozklad podle rovnice NaHgn H20 NaOH ¿H2 (17-19) 902 . Elektrolytickou cestou převážně připravuje rovněž peroxid vodíku. Chlór uvolněný anodách elektro­ lyzéru odváděn zkapalňovače, ochuzená solanka vrací opětovnému zahuštění do výrobního procesu.4. Pochody pro­ bíhající anodě katodě rtuťového elektrolyzéru lze popsat rovnicemi Na obr. Anodické oxidace mangananů využíváno pro přípravu manganistanu draselného (KMnO,j). Fluór vyrábí elektrolýzou tavenin kyselého fluoridu draselného při vyšších teplotách (80 250 °C) použití grafitových nebo uhlíkových anod.1. Protože pochodu dochází při teplotách nižších než 100 °C, uplat­ ňují při spojení nanášeného povlaku kovovým podkladem většinou pouze adhezívní síly. 911 uveden schematický průřez horizontálním rtuťovým elektrolyzérem. daném pří­ padě anodickou oxidací kyseliny sírové připravuje kyselina persírová, hydrolýzou desti­ lací kyseliny persírové vzniká pak peroxid vodíku H2O2.5. Elektrolýzou solanky elektrolyzérech bez diafragmy připravoval chlornan sodný NaClO. Horizontální žlab pod nastavitelným sklonem (zabezpečujícím stékání vrstvy rtuti ocelovém dně) umístěn izolátorech oddělujících elektrolytickou vanu země. Perboritan sodný (NaB02 H2O2 H2O) připravuje elektrolýzou boritanů za přítomnosti uhličitanu sodného. Fluór pro jeho značně velikou elektronegativní povahu lze praxi připravovat vý­ hradně elektrolýzou.i. ELEKTROCHEMICKÉ PŘÍPRAVY ANORGANICKÝCH SLOUČENIN V chemickém průmyslu elektrolýzou připravují různé anorganické organické slou­ čeniny, větším průmyslovým objemem výroby vyznačují přípravy chlorečnanů, chlorista- nů, výroba fluóru, peroxidu vodíku, perboritanu sodného, manganistanu draselného a umělého burelu. Rovnovážné napětí rozkladu probíhajícího rtuťovém elektrolyzéru činí 3,23 cel­ kové napětí monopolárním elektrolyzéru činí asi 4,4 Proudové výtěžky dosahují %, jednotlivé elektrolyzéry konstruují obvykle pro proudy asi 100 kA. podmínkách vedení elektrolytického pochodu závisí značně i příprava konečných produktůelektrolýzy. ELEKTROLYTICKÉ POKOVOVÁNÍ G alvanické pokovování uskutečňuje většinou elektrolýzou vodných roztoků solí příslušných kovů. Elektrochemické úpravy povrchu kovů 17.4.5. Anodická oxidace síranu manganatého naproti tomu vede výrobě umělého elektrolytického burelu (Mn02).vody vzniká NaOH vodík. Ve víku jsou umístěny průchodky pro grafitové anody. Chlór louh vznikající příslušných elektrodách mísily elektrolytu, výsledkem reakce byl vznik NaClO. Elektrolýzou roztoků chlorečnanů použití anod platiny nebo kysličníku olovičitého vzniká chloristan sodný NaClO. elektrolyzérech bez diafragmy želez­ nými katodami grafitovými anodami elektrolýzou solanky zvýšených teplot připravuje chlorečnan sodný NaC103