Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
Přirozené proudění nastane pohybem teplých
částic menší měrnou hmotností směrem vzhůru chladnějších částic, které jsou těžší,
směrem dolů. Množství tepla, které přestoupí stěny proudící teku
tiny dáno součinitelem přestupu tepla který závislý mnoha činitelech, jako např. zvětšení tepelného toku dochází zintenzívněním proudění, např. Přestup tepla při proudění
Proudění tepla obvykle spojeno přestupem tepla pevné látky (desky, stěny,
trubky) tekutiny nebo naopak. Teplo tedy přichází míst teplejších míst chladnějších přemísťováním
částic uvnitř tekutiny. PROUDĚNÍ TEPLA (KONVEKCE)
Proudění tepla nastává tekutinách, tj. větší vzdálenosti stěny proudění
tekutiny rychlejší dochází proudění vířivému (turbulentnímu).
838
. na
- rychlosti proudění tekutiny, čím větší rychlost proudění, tím větší přestup tepla,
- tvaru, poloze, velikosti drsnosti styčné plochy,
- látkových vlastnostech proudící tekutiny, její viskozitě, tepelné vodivosti, měrném
teple apod.
Proudí-li tekutina podél stěny, tře stěnu její rychlost blízkosti stěny menší.2. kapalinách, párách plynech, vznikne-li
v různých místech tekutiny teplotní rozdíl.
vytvořením nuceného proudění pomocí čerpadla, míchadla nebo ventilátoru.nebo rozdíl teplot vnějším vnitřním povrchu válcové
stěny.2.
Je-li válcová stěna složena dvou různých vrstev, možno analogicky odvodit pro
tepelný tok
Q CAŮ -1; m~2 -1, (15-27)
kde celková tepelná propustnost složené válcové stěny, daná vztahem
A 15' 28)
- ln— ^-ln —
fa V2
Aů celkový teplotní rozdíl mezi vnějším vnitřním povrchem válcové stěny. Tento jev znázorněn
na obr. 867.
Obr. Tekutina
vzdálenější styčné plochy bud chladnější, nebo teplejší podle toho, kterým směrem
dochází toku tepla.
- rozdílu teplot mezi oběma prostředími případných dalších vlivech. 867.
15.
Na styčné ploše mezi stěnou tekutinou teplota stěny tekutiny stejná.
Dochází tam pomalému (laminárnímu proudění)
