Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
obou případech není průběh teplot přímkový, jako rovinné
desky, ale křivkový. nutné rozlišovat dva
případy podle obr. teplotní čára, znázorňující průběh teploty směru tepelného toku
(obr. Tepelný tok procházející touto
stěnou dán vztahem
Q AeS(ůi ůi) /lc5 [W; -1m2, (15-24)
kde celková tepelná propustnost,
Rth
Rthc -Rthi Rttií Rth3 celkový tepelný odpor. 866.
Tepelný tok, procházející válcovou stěnou délky dán vztahem
Q -1; m~2 -1, (15-25)
kde tepelná propustnost válcové stěny délky m
A -1] (15-26)
i n
T —
a n
837
.
Q [W; m-1 K. 866: vedení tepla zevnitř ven (Jh větší než vedení tepla vnějšku
dovnitř (1J1 menší než 2).Poměr X/s nazývá tepelná propustnost značí A,
[W -1] (15-22)
Převrácená hodnota tepelné propustnosti nazývá tepelný odpor značí Rth.
Teplotní rozdíl složené stěny rozdělí jednotlivé vrstvy úměrně jejich tepelné propust
nosti. Prostup tepla válcovou stěnou
Prostup tepla válcovou stěnou uvažujeme osové délky. vyjadřuje tzv. 865). Takže platí
Rth= [m2KW"1] (15'23)
Prostup tepla rovinnou stěnou složenou několika vrstev různé tloušťky různým
součinitelem tepelné vodivosti znázorněn obr. 865.-*, m2, (15-21)
Obr
