Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
Tepelný tok, procházející válcovou stěnou délky dán vztahem
Q -1; m~2 -1, (15-25)
kde tepelná propustnost válcové stěny délky m
A -1] (15-26)
i n
T —
a n
837
.
Teplotní rozdíl složené stěny rozdělí jednotlivé vrstvy úměrně jejich tepelné propust
nosti. Tepelný tok procházející touto
stěnou dán vztahem
Q AeS(ůi ůi) /lc5 [W; -1m2, (15-24)
kde celková tepelná propustnost,
Rth
Rthc -Rthi Rttií Rth3 celkový tepelný odpor. teplotní čára, znázorňující průběh teploty směru tepelného toku
(obr. 866. 865).-*, m2, (15-21)
Obr.
Q [W; m-1 K. 865. Prostup tepla válcovou stěnou
Prostup tepla válcovou stěnou uvažujeme osové délky.Poměr X/s nazývá tepelná propustnost značí A,
[W -1] (15-22)
Převrácená hodnota tepelné propustnosti nazývá tepelný odpor značí Rth. nutné rozlišovat dva
případy podle obr. vyjadřuje tzv. 866: vedení tepla zevnitř ven (Jh větší než vedení tepla vnějšku
dovnitř (1J1 menší než 2). Takže platí
Rth= [m2KW"1] (15'23)
Prostup tepla rovinnou stěnou složenou několika vrstev různé tloušťky různým
součinitelem tepelné vodivosti znázorněn obr. obou případech není průběh teplot přímkový, jako rovinné
desky, ale křivkový
