Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
Podle Pauliho vylučovacího principu jednom atomu může mít kterýkoli kvantový stav jen
jediný elektron neboli jinak: téže kvantové dráze mohou současně obíhat nejvýše dva
elektrony opačnými spiny. Ačkoli zpravidla mluvíme energii elektronu, přísluší
„vazbová energie“ vlastně celému atomu.
Velikost atomů narůstá počtem orbitálních elektronů podle jistých zákonitostí, če
hož usuzujeme, týž kvantový stav nemůže být obsazen libovolným počtem elektronů. Tuto energie třeba dodat,
abychom elektron jádra oddělili. Pro vyřazovaný
kmitočet platí vztah
* <3-39)
Na obr. Schéma kvantových drah energických hladin atomu vodíku.
Obr. uvedeno schéma kvantových drah energetických hladin atomu vodíku. Podle druhého Bohrova postulátu souvisí vyza
řovaný kmitočet (3-36) příslušnými/energiemi elektronových drah (3-38).Energie záporná, protože vytváří stav soustavy jádro-elektron. Mezi magnetickým momentem momentem hybnosti platí vztah
m o=~ (3_40)
záporné znaménko vyjadřuje opačný smysl veličin obou vektorů. 20.
72
. Protože však moment
hybnosti kvantován (3-37), musí být magnetický orbitální moment elektronu m<>kvan
tován, tedy
m0 n/UB
kde celé kladné číslo fiB Bohrův magneton. Vzhledem tomu, elektron pohybuje kolem jádra kruhové dráze, vytváří
také moment hybnosti. Jednotlivé přechody
odpovídají různým sériím spektru
Elektron obíhající uzavřené dráze kolem jádra atomu, vytváří vlastně proudovou
smyčku protékanou určitým proudem hodnotě Tímto proudem plochou vytvářené
proudové smyčky pak dán magnetický dipólový moment, který elektron svým oběhem
vyvolává. Jed
notlivé přechody odpovídají různým sériím (3-39) spektru
