Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
Nejperspektivnější je
však řízení indukčních motorů kotvou nakrátko, neboť získá řiditelný stroj bez jakéhokoli
kluzného kontaktu.
Pro zachování stálého magnetického toku musí být dodržena podmínka
U (13-68)
a jistého kmitočtu výše. Při zátěži proměnným momentem
se nemusí ponechávat magnetický tok konstantní.
Ponechá-li napětí konstantní zvyšuje-li kmitočet, magnetický tok stroje zmenšuje
(obdoba odbuzování stejnosměrných motorů). dalším omezíme tyristorové měniče kmitočtu. Fázorový diagram určení
předřadné reaktance
Přepínáním vinutí pro získání různých počtů pólů získá několik, nejčastěji dvě
úhlové rychlosti točivého magnetického toku.
Výkonová část pohonu měničem kmitočtu jsou zjednodušeně uvedeny obr.
Obr. Při malých kmitočtech musí být napětí vyšší, než udává
(13-68), neboť indukované napětí srovnatelné úbytky napětí obvodu statorového vinutí. 740.2.5. KMITOČTOVÉ ŘÍZENÍ INDUKČNÍCH MOTORŮ
Změnou kmitočtu napájecího několikafázového napětí nebo proudu mění úhlová
rychlost točivého magnetického pole stroje, připojeného tomuto napětí. ukázat závislost /(w), při jejíž
realizaci pracuje pohon optimální účinností [223],
709
. 741. Přímý měnič kromě toho uveden obr.
Pohony kmitočtově řízenými indukčními motory můžeme klasifikovat podle mnoha
hledisek.urči němu příslušná podřadná reaktance každé fázi)
Ux Ux
(13-66)
^ Iz&b GC-^zábN
Při snížení napětí svorkách motoru ^-násobek pomocí transformátoru (nejčastěji
se nazývá spouštěcí autotransformátor), zmenší záběrný proud motoru rovněž (U-náso-
bek.
Zdrojem proměnného kmitočtu může být točivý měnič nebo tyristorový měnič kmito
čtu. Část a)
využívá měnič kmitočtu napěťovým střídačem, část měnič kmitočtu proudovým
střídačem. Lze tedy kmito
čtově řídit všechny stroje pracující točivým magnetickým tokem. Tak získá několik charakteristik co(M)
s různou úhlovou rychlostí tos různým kritickým momentem
13. 746c. Obvodová struktura funkční vlastnosti
měničů kmitočtu byly probrány kap. Avšak důsledku transformačního účinku proud sítě zmenší na
/z č2/zábN (13-67)
Při reaktorovém (autotransformátorovém) spouštění zmenší proud motoru akrát
(¡3krát), ale moment motoru zmenší a2krát (|32krát). 739. Základní klasifikace uvedena obr
