Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
Velikost setrvačníku určí zákona: impuls momentu rovná hybnosti
Aía doj (13-35)
Levá strana rovnice představuje obr. 719.6. 720 plochu, vyznačenou šrafovánim.
a) jedinělý entový ráz.4
a 13.1.Při nelineárním průběhu charakteristik co(Af) co(Aíp) vhodné použít grafické
řešení. Pro případ indukčního motoru trvale zařazeným odporem obvodu kotvy je
řešení oj(r) M(t) při daném Afp(í) znázorněno obr. 719 graficky řešen rozběh indukčního motoru přímém připojení síť
a bez momentu zátěže (Aíp 0). Nejčastěji setrvačník užívá
v souvislosti indukčním motorem kotvou kroužkovou.5). VYUŽITÍ SETRVAČNÝCH HMOT
Působí-li zátěž poměrně velkými, avšak velmi krátkodobými momentovými tedy
také výkonovými impulsy, ojedinělými nebo cyklicky opakovanými, nemusí celé tyto výko
nové impulsy odebírat motor sítě. Řešení dalších závislostí M(t), P(t)
atd. Grafické řešení vyplývá rovnice (13-21), upravené na
Aa> M(co) Aíp(a>)
"Á 3
(13-33)
Obr. úhlu otočení, použije se
numerické nebo graficko-numerické řešení [219]. pro Aa>i, Ati, Mi.
13. Síť nemusí být zatěžována
velkými výkonovými impulsy motor může být poměrně malý nemusí být dimenzován
na tyto velké výkonové impulsy. Tato
plocha je
S o)i) (Mp2 dt
J r0
(13-36)
691
. dvě velké přednosti. Výkon výhodou odebírá kinetické energie pohy
bujících hmot jen části sítě.
Aby mohly kinetické energie hradit zátěžné impulsy, musí mít motor možnost
menšit úhlovou rychlost, neboť energie odebraná pohybujícím hmotám je
AlFk \J(w oj!) (13-34)
Moment setrvačnosti zvětšuje přidáním setrvačníku. jednoduché není obr.
Je-li moment zátěže funkcí jiné kinematické veličiny, např. 720.1. Pól určí např. určení setrvačníku) jsou dány řešením rovnice pohybu (viz část 13. ojedinělý můžeme považovat takový momen
tový ráz, jehož zániku před vznikem nového momentového rázu pohon vrátí na
původní úhlovou rychlost. Řešení přechodného stavu určení velikosti přídavného momentu
setrvačnosti (tj. okamžicích odběru velké energie
se obvodu kotvy zařazuje odpor, tím změkčí mechanická charakteristika o>(M) motoru
a může dojít požadovanému poklesu úhlové rychlosti během momentového zatížení.
výpočtem (13-33) pro první úsek, tj. Grafické řešení rozběhu
Pro řešení skutečná křivka co(M) nahradí stupňovitou čárou. 719 uvedeno. obr.1
