Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
uvedeného vyplývá, nelze zaměňovat teplo vnitřní energií látky. Teplo,
které přejme jedna látka druhé, nemusí vždy spotřebovat pouze zvětšení vnitřní
energie látky. Součet kinetické potenciální energie látky určuje vnitřní energii U
látky.5.
Molový objem číselně roven objemu jednoho molu, resp.
Teplo potřebné ohřátí pevné látky nebo kapaliny hmotnosti teplotní rozdíl A&,
je dáno vztahem
Q (3-29)
kde měrné teplo, což materiálová konstanta. Plyn může např. Podle zákona zachování energie musí platit
Q (3-28)
kde teplo, které plyn přijal, přičemž vykonal práci A,
AU udává změnu vnitřní energie průběhu přijímání tepla. soustava molekul nějakou vnitřní kinetickou
a potenciální energii. kilomolu plynu, tedy
_ _
n
kde veličina nazývá látkové množství.5.3.
Látkové množství vyjadřuje počet molů, resp. tím, zvětšuje svůj objem, konat úkor dodaného tepla
také ještě nějakou práci. TEPLO ENERGIE PLYNU
Za nenulových teplot molekuly plynu obecně látky pohybují působí sebe
vzájemně mezimolekulámími silami, tzn. tlakem p,
objemem teplotou Vzájemná závislost těchto tří veličin, které charakterizují stav libo
volného plynu každém okamžiku, udává stavová rovnice, která pro molový objem tvar
pv (3-27)
kde tzv. STAVOVÁ ROVNICE IDEÁLNÍHO PLYNU
Stav ideálního plynu určen třemi základními stavovými veličinami, tj.2.3. kilomolů plynu jeho uvažovaném
množství. tření), pak práce vnějších sil 0. Vztah mezi hmotností plynu molární hmotností můžeme vyjádřit pomocí
látkového množství vztahem
m
Molární hmotnost hmotnost připadající jeden kilomol dané látky, resp. Část vnitřní energie, které předávají molekuly jedné látky molekulám téže jiné
látky, nazýváme teplo Jestliže při předávání tepla nekoná ani jedna látek práci, projeví
se předávání tepla zmenšením vnitřní energie teplejší látky zvětšením vnitřní energie látky
chladnější. Konají-li práci vnější
síly (např. univerzální plynová konstanta. vyjadřuje
úhrnnou hmotnost takového počtu molekul dané látky, který obsažen dvanácti kilogra
mech izotopu uhlíku >|C dán číselnou hodnotou Avogadrovy konstanty Nv- Avogadrova
konstanta udává počet molekul plynu, připadající jeden kilomol dané látky
1 2kgkmol_1
NA= mClC)-
S ohledem látkové množství nabývá stavová rovnice tvar
pV nR0
3. Měrné teplo číselně rovno teplu,
63
