Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
Plyn může např. kilomolu plynu, tedy
_ _
n
kde veličina nazývá látkové množství. Měrné teplo číselně rovno teplu,
63
. uvedeného vyplývá, nelze zaměňovat teplo vnitřní energií látky. soustava molekul nějakou vnitřní kinetickou
a potenciální energii. STAVOVÁ ROVNICE IDEÁLNÍHO PLYNU
Stav ideálního plynu určen třemi základními stavovými veličinami, tj.5.
Molový objem číselně roven objemu jednoho molu, resp. Podle zákona zachování energie musí platit
Q (3-28)
kde teplo, které plyn přijal, přičemž vykonal práci A,
AU udává změnu vnitřní energie průběhu přijímání tepla. tření), pak práce vnějších sil 0. tlakem p,
objemem teplotou Vzájemná závislost těchto tří veličin, které charakterizují stav libo
volného plynu každém okamžiku, udává stavová rovnice, která pro molový objem tvar
pv (3-27)
kde tzv. TEPLO ENERGIE PLYNU
Za nenulových teplot molekuly plynu obecně látky pohybují působí sebe
vzájemně mezimolekulámími silami, tzn. Teplo,
které přejme jedna látka druhé, nemusí vždy spotřebovat pouze zvětšení vnitřní
energie látky. tím, zvětšuje svůj objem, konat úkor dodaného tepla
také ještě nějakou práci. Součet kinetické potenciální energie látky určuje vnitřní energii U
látky.3. Část vnitřní energie, které předávají molekuly jedné látky molekulám téže jiné
látky, nazýváme teplo Jestliže při předávání tepla nekoná ani jedna látek práci, projeví
se předávání tepla zmenšením vnitřní energie teplejší látky zvětšením vnitřní energie látky
chladnější. vyjadřuje
úhrnnou hmotnost takového počtu molekul dané látky, který obsažen dvanácti kilogra
mech izotopu uhlíku >|C dán číselnou hodnotou Avogadrovy konstanty Nv- Avogadrova
konstanta udává počet molekul plynu, připadající jeden kilomol dané látky
1 2kgkmol_1
NA= mClC)-
S ohledem látkové množství nabývá stavová rovnice tvar
pV nR0
3.3. Vztah mezi hmotností plynu molární hmotností můžeme vyjádřit pomocí
látkového množství vztahem
m
Molární hmotnost hmotnost připadající jeden kilomol dané látky, resp. univerzální plynová konstanta.
Teplo potřebné ohřátí pevné látky nebo kapaliny hmotnosti teplotní rozdíl A&,
je dáno vztahem
Q (3-29)
kde měrné teplo, což materiálová konstanta.5. kilomolů plynu jeho uvažovaném
množství.
Látkové množství vyjadřuje počet molů, resp.2. Konají-li práci vnější
síly (např
