Příručka silnoproudé elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Heřman

Strana 63 z 993

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
TEPLO ENERGIE PLYNU Za nenulových teplot molekuly plynu obecně látky pohybují působí sebe vzájemně mezimolekulámími silami, tzn. univerzální plynová konstanta. vyjadřuje úhrnnou hmotnost takového počtu molekul dané látky, který obsažen dvanácti kilogra­ mech izotopu uhlíku >|C dán číselnou hodnotou Avogadrovy konstanty Nv- Avogadrova konstanta udává počet molekul plynu, připadající jeden kilomol dané látky 1 2kgkmol_1 NA= mClC)- S ohledem látkové množství nabývá stavová rovnice tvar pV nR0 3. kilomolu plynu, tedy _ _ n kde veličina nazývá látkové množství. soustava molekul nějakou vnitřní kinetickou a potenciální energii. Měrné teplo číselně rovno teplu, 63 . Molový objem číselně roven objemu jednoho molu, resp. uvedeného vyplývá, nelze zaměňovat teplo vnitřní energií látky. Látkové množství vyjadřuje počet molů, resp. Teplo potřebné ohřátí pevné látky nebo kapaliny hmotnosti teplotní rozdíl A&, je dáno vztahem Q (3-29) kde měrné teplo, což materiálová konstanta. tlakem p, objemem teplotou Vzájemná závislost těchto tří veličin, které charakterizují stav libo­ volného plynu každém okamžiku, udává stavová rovnice, která pro molový objem tvar pv (3-27) kde tzv.2. tření), pak práce vnějších sil 0.3.5. tím, zvětšuje svůj objem, konat úkor dodaného tepla také ještě nějakou práci.3. Plyn může např. Část vnitřní energie, které předávají molekuly jedné látky molekulám téže jiné látky, nazýváme teplo Jestliže při předávání tepla nekoná ani jedna látek práci, projeví se předávání tepla zmenšením vnitřní energie teplejší látky zvětšením vnitřní energie látky chladnější. Konají-li práci vnější síly (např. Vztah mezi hmotností plynu molární hmotností můžeme vyjádřit pomocí látkového množství vztahem m Molární hmotnost hmotnost připadající jeden kilomol dané látky, resp. STAVOVÁ ROVNICE IDEÁLNÍHO PLYNU Stav ideálního plynu určen třemi základními stavovými veličinami, tj. Teplo, které přejme jedna látka druhé, nemusí vždy spotřebovat pouze zvětšení vnitřní energie látky.5. kilomolů plynu jeho uvažovaném množství. Součet kinetické potenciální energie látky určuje vnitřní energii U látky. Podle zákona zachování energie musí platit Q (3-28) kde teplo, které plyn přijal, přičemž vykonal práci A, AU udává změnu vnitřní energie průběhu přijímání tepla