Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
Závislost energií
a okamžité výchylce
Závislost potenciální kinetické energie velikosti výchylky rovnovážné polohy zná
zorněna obr.
Energie kmitající mechanické soustavy obecně skládá potenciální kinetické
energie. dále
patrné, při určité výchylce Uet, kterou nazýváme efektivní výchylkou hodnota
ITP tedy
WB= 2
52
.3. krajních polohách pak lVk IVC. Potenciální energii určíme její definice (3-11), jako
Wp Kudu cos2 (mt <p)
J 2
Analogicky, vycházíme-li definice kinetické energie, určíme
Wk \KUi sin2 <p)
Celková energie harmonického pohybu, souhlase zákonem zachování mechanické ener
gie, dána součtem potenciální kinetické energie, tedy
H7C= IFP l
Obr. čase argument
hodnotu <p, udávající počáteční fázi nazývá sefázový úhel.
Rovnid (3-14) lze ohledem pohybovou rovnici (3-5) upravit tvar
d
+ co2u (3-15)
Řešením rovnice (3-15) dostaneme
m(í) Umsin (cof q>)
kde argument harmonické funkce (coí -f- <p) nazývá fáze. Kmitavý pohyb
Koná-li hmotný bod nebo tuhé těleso harmonickýpohyb popřímce, hovoříme lineár
ním harmonickém oscilátoru. obr.2. Okamžitou hodnotu rychlosti
a zrychlení harmonického pohybu určíme pomocí rovnic (3-1) (3-2) ohledem řešení
(3-15). Při průchodu rovnovážnou polohou vždy kinetická energie
maximální, tedy WQ. tuhost,
u okamžitá hodnota výchylky. Pohybová rovnice, popisující volné kmity bez tlumení, tvar
F —Ku (3-14)
kde co2m tzv
