Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
energie polohová, potenciální.1. Celkový přírůstek energie soustavy \W, můžeme roz
dělit část, která souvisí změnou pohybového stavu soustavy tzv.
50
. Takovou soustavu
nazýváme izolovanou. takovém silovém poli platí zákon zachování mechanické energie, který říká:
celková mechanická energie tělesa konzervativním silovém poli konstantní. Jednoznačně můžeme určit pouze rozdíl energií,
který dán prací vnějších sil. složka síly kolmá dráze, práci nekoná. Takové síly, jež
tvoří silové pole, němž práce nezávisí tvaru dráhy (obr.4.
Přírůstek potenciální energie určíme obecně vztahu
resp.
Vykonávají-livnější síly práci nějakou soustavou, pak tato práce soustavě „uloží“
ve formě energie energie soustavy zvětší. Označíme-li počáteční energii konečnou
W-i, pak pro změnu energie platí
A A
Z uvedené rovnice plyne důležitý závěr.
Na tomto místě nutné zmínit rozdělenísil dvou skupin podle toho, zda jimi
vykonaná práce závisí nebo nezávisí dráze, které tato práce koná. definici práce
(3-11)
kde výslednice všech vnitřních sil.
Při obecném působení vnějších sil mechanickou soustavu bude měnit jak její
poloha, tak rychlost jejího pohybu. ENERGIE, PRÁCE
Dráhový účinek sily charakterizuje fyzikální veličina nazvaná práce obecně defi
novaná vztahem
Práce vyjádřena skalárním součinem působící síly dráhy, které děje pohyb (obr.3.
Práce tedy skalární fyzikální veličinou, což znamená, jejímu úplnému určení stačí
udat jen její velikost. energie pohybová,
kinetická, část, která souvisí změnou polohy tzv. Energii samostatnou jednoznačně určit nelze. cos (3-10)
Obr. Síla, resp. Takové silové
pole, kterém dochází přeměně mechanické energie jiné druhy energie (např.
Přírůstek energie kinetické určíme analogicky vztahu
(3-12)
kde pohybová složka vnějších sil. 5), ale jen poloze jejich počá
tečního koncového bodu, nebo němž práce uzavřené dráze nulová, nazývají síly
konzervativní.
Nepůsobí-li mechanickou soustavu vnější síly nebo je-li práce vnějších sil půso
bících tuto soustavu rovna nule, nemůže energie soustavy měnit. tepelnou,
elektrickou, světelnou) nazýváme polem disipativním síly silami nekonzervativními. Aby tato
neurčitost odstranila, volí obvykle určitý stav soustavy základní jemu přisuzuje
určitá hodnota energie Wo. 5)
