Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
obr. 438 jsou odvozena složitější řešení, směřující lepšímu využití energie páře. polo -
špičkového zatížení řeší velmi zjednodušeném levném provedení. Pře-
hřívák dvoustupňový, visutý, umistění vodorovném tahu kotle. Parní elektrárny určené krytí špičkového, popř. 439 řez kotlem výkonu 365 h_1 při tlaku přehřáté páry
13,9 MPa.
V mlýnici osm tlukadlových mlýnů. Řádně upravenou částečně předehřátou napájecí vodu nasává napá-
iečka (30) tlačí přes vysokotlakový ohřívák (31) kotle při kotelním tlaku. Dodatkové plochy jsou
vytvořeny přehřívákem páry, dvoustupňovým ohřívákem vzduchu ohřívákem vody. 441), kombinované
s plynovými turbínami.
Podle provedení kotle rozlišují podle způsobu spalování (roštové br1, práš
kové 201h -1), podle skupenství zbytků zadržených ohništi (tuhé, kapalné), podle kon
strukce (nádobové, žárotrubné, vodotrubné, strmotrubné), podle způsobu odpařování
(přímý, nepřímý odpar), podle proudění pracovního prostředí (přirozený oběh, řízený oběh,
2 3
5 Obr.
Kotle dělí podle parametrů různých hledisek:
podle parního výkonu:
malé h-1,
střední _1,
velké 250 h-1,
největší, nad 2501h-1,
podle tlaku páry:
s nízkým tlakem 2,5 MPa,
se středním tlakem 2,6 6,4 MPa,
s vysokým tlakem 6,5 MPa,
s největším tlakem nad MPa. Základní schéma oběhu vody
a páry parní elektrárně
1 kotel, turbína, alternátor,
4 kondenzátka, okruh chladící vody,
6 kondenzátor, zásobník napájecí
vody odplynováním, okruh
8 přídavné vody, napáječka
a řízený průtok). nich tlak páry mění rychlost pohybová energie se
479
. koná turbíny vlhká pára sráží kondenzátoru vodu. Zdrojem napájecí vody kondenzát
vzniklý sražením pracovní páry kondenzátoru (25) parní turbíny (23). Sušení paliva horkým vzduchem. vede uzavíracími
a regulačními zařízeními parní turbíny (23), kde odevzdá svou tepelnou energii, která se
změní energii mechanickou. kotli pře
jímá voda pára teplo kouřových plynů, dosahuje stavu ostré páry.
Okruh uzavřen.kruh napájecí vody páry (obr. Pístové parní stroje
)sou vhodné jen pro nejmenší výkony, proto ekonomických důvodů dnes již nepoužívají. Obíhající vodu páru nutné jen doplňovat ztráty vzniklé netěsnostmi. 440). 438. Předehřívák páry trojstupňový,
stropní konvekční dodatkovém tahu, šotový výstupně visutý vodorovném tahu.
Doplňuje přídavnou vodou, kterou třeba zbavit mechanických nečistot chemicky
připravit úpravně přídavné vody (35). Kotel vybaven
dvěma vzduchovými ventilátory. výtavnou spalovací komoru, dvoutahový. 437).
Přeměna tepelné energie páry mechanickou děje turbínách. základního parního schématu parní elektrárny
na obr. Kondenzát zkon-
denzátoru čerpán čerpadlem (27) kondenzátkou, která jej dopravuje ohříváku (28)
a odplynováku (29). Pro rychlé spouštění
a regulaci přichází úvahu pouze tekuté nebo plynné palivo (obr.
Používají parní turbíny. Pro tyto účely jsou
vhodné elektrárny, kterých jsou kotle tlakovým spalováním (obr
