Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
Pro určité
provozní otáčky budicí proud ztráty stanoví interpolací. obr. teplotě). 334. 335.
Obr. Lze odvodit kružnicového
diagramu.
á) Tachodynama
Jsou miniaturizovaná stejnosměrná dynama cizím buzením nebo permanentními
magnety.
Výstupní napětí nemá mít nežádoucí zvlnění (superponovanou střídavou složku).proudem měří závislost napětí budicím proudu při zvolených otáčkách, které
označíme no.9. Moment úměrný úsečce otáčky úsečce K1A1. Charakteristika obr.
Měření nutné provést při různých otáčkách různém střídavém budicím proudu napáje
cím kmitočtem.9.
Otáčková charakteristika sériového otoru. Linearita nemá být závislá vnějších vlivech (např.
334.
e) Ztráty účinnost sériového motoru
Sériový motor značně proměnlivé otáčky. Vzhledem požadavku minimálního zvlnění napětí nutné, aby magnetický
388
.
Celkové ztráty
AP APm APfek APFes APj APd (7-170)
Účinnost dána vztahem (7-77). Ztráty mechanické železe kotvy je
možné měřit elektrickým dynamometrem při chodu stroje jako cize buzeného dynama. Ztráty naprázdno sériového
sériového komutátorového stroje komutátorového stroje
Ztráty železe statoru určíme vztahu
APpes Ut,Ib cos fpt, bll (7-168)
Z tráty Joulovy vinutích spojených sérii jsou
APj (i?k -}- i?tomp Ppp) (7-169)
Z tráty přídavné lze uvažovat jako 0,01 při jmenovitém trvalém proudu považovat za
úměmé druhé mocnině proudu.
7. TACHOGENERÁTORY
Společným požadavkem tachogenerátory přesná lineární závislost mezi otáčkami
a výstupním napětím. 335 jsou závislosti ztrát naprázdno budicím proudu. Elektrické stroje pro zvláštní účely
7. Otáčková charakteristika Obr.1
