Příručka silnoproudé elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Heřman

Strana 214 z 993

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
113. b) Statické charakteristiky tyristorů H lavní ltam pérová arak teristik znázorněna obr. Tyristor vývod řídicí elektrody (G), anodový vývod (A), katodový vývod (K). Musí být současně splněny dvě podmínky: 1. Spínací napětí U(bo) okamžitá hodnota napětí přímém směru, zapínající tyristor. Opakovatelné špičkové blokovací napětí okamžitá hodnota periodického na­ pětí, které lze přiložit tyristorů blokovacím stavu při proudu Obvykle platí, že U (B0) . Při rychlém nárůstu napětí přiloženého těmto kapacitám velmi vzrůstá kapacitní proud pro­ cházející oběma emitorovými přechody tím vyvolává stav, kdy (oci 0C2) Následkem pak je, čtyřvrstvé struktury mohou zapnout při nižším napětí mezi anodou katodou, než tomu při pomalém nárůstu napětí. a) Stručný popis funkce Tyristor čtyřvrstvá, bistabilní křemíková trioda struktury PNPN nebo NPNP. Tento mechanismus zapnutí všech druhů tyristorů nežádoucí. Jelikož jejich vlastnosti a průběhy charakteristik jsou stejné jako tyristorů PNPN, budeme dále popisovat pouze typ PNPN. Zapnutí, způsobené velkou strmostí nárůstu blokovacího napětí přímém směru - oblast prostorového náboje kolem přechodů představuje napěťově závislou kapacitu. anoda musí mít proti katodě kladný potenciál, 2. vývodem řídicí elektrody musí projít propustný proud dostatečné velikosti trvání (je dáno technickými podmínkami pro daný tyristor). napětí /(b prochází tyristorem blokovací proud řádově stejný, jako závěrný proud diody. Vypnutí přechod propustného závěrného stavu. Tyristor se může nacházet stavech vyznačených charakteristice charakterizovaný příslušným parametrem. krátkodobým převedením tyristorů závěrného stavu komutačním obvodem. Blokovací stav í7(bo). ty- ristoru typu PNPN propustné napětí řídicí elektrody, potřebné zapnutí tyristorů, při­ kládá mezi vývod řídicí elektrody katodu přičemž polarita řídicí elektrody kladná. 112. Propustný stav, stabilní oblast, které klade tyristor minimální odpor. Oblast záporného diferenciálního odporu jde nestabilní oblast, kterou tyristor při zapnutí pouze prochází. Tyristory typu NPNP rozšířily poměrně málo, a ještě převážně jako typy malou proudovou zatížitelností. Jeho závislost teplotě zřejmá obr.Zapnutí zářením důsledku dopadu záření určité vlnové délky polovodič, dochází ke vznikům párů nosičů elektrického náboje elektron díra tím průchodu proudu dů­ sledky, uvedenými předcházejících mechanismech zapnutí.z) čtyřvrstvá struktura zapne při pod­ statně menších proudech řídicí elektrody, nebo při nižším napětí mezi anodou katodou. Tohoto způsobu zapnutí se používá součástek citlivých světlo. krátkodobým poklesem anodového proudu pod určitou hodnotu, 2. Zapnutí zvýšením teploty struktury důsledku exponenciálních závislostí nárůstu zbytkových proudů cbo teplotě dochází zvětšení emitorových proudů tedy ke zvětšení činitelů Při určité teplotě pak (ai tx. U tyristorů typu NPNP propustné napětí přikládá mezi řídicí elektrody anodu, při­ čemž polarita řídicí elektrody záporná. 214 . Toho lze dosáhnout dvojím způsobem: 1. Činnost tyristorů statického hlediska tato: Zapnutí přechod blokovacího propustného (sepnutého )stavu