Příručka silnoproudé elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Heřman

Strana 214 z 993

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Spínací napětí U(bo) okamžitá hodnota napětí přímém směru, zapínající tyristor. Tyristory typu NPNP rozšířily poměrně málo, a ještě převážně jako typy malou proudovou zatížitelností. 214 . Tyristor vývod řídicí elektrody (G), anodový vývod (A), katodový vývod (K). U tyristorů typu NPNP propustné napětí přikládá mezi řídicí elektrody anodu, při­ čemž polarita řídicí elektrody záporná. Při rychlém nárůstu napětí přiloženého těmto kapacitám velmi vzrůstá kapacitní proud pro­ cházející oběma emitorovými přechody tím vyvolává stav, kdy (oci 0C2) Následkem pak je, čtyřvrstvé struktury mohou zapnout při nižším napětí mezi anodou katodou, než tomu při pomalém nárůstu napětí. 113. Opakovatelné špičkové blokovací napětí okamžitá hodnota periodického na­ pětí, které lze přiložit tyristorů blokovacím stavu při proudu Obvykle platí, že U (B0) . Zapnutí zvýšením teploty struktury důsledku exponenciálních závislostí nárůstu zbytkových proudů cbo teplotě dochází zvětšení emitorových proudů tedy ke zvětšení činitelů Při určité teplotě pak (ai tx. anoda musí mít proti katodě kladný potenciál, 2.Zapnutí zářením důsledku dopadu záření určité vlnové délky polovodič, dochází ke vznikům párů nosičů elektrického náboje elektron díra tím průchodu proudu dů­ sledky, uvedenými předcházejících mechanismech zapnutí. Blokovací stav í7(bo). Činnost tyristorů statického hlediska tato: Zapnutí přechod blokovacího propustného (sepnutého )stavu. napětí /(b prochází tyristorem blokovací proud řádově stejný, jako závěrný proud diody. Oblast záporného diferenciálního odporu jde nestabilní oblast, kterou tyristor při zapnutí pouze prochází. Tohoto způsobu zapnutí se používá součástek citlivých světlo. Toho lze dosáhnout dvojím způsobem: 1. ty- ristoru typu PNPN propustné napětí řídicí elektrody, potřebné zapnutí tyristorů, při­ kládá mezi vývod řídicí elektrody katodu přičemž polarita řídicí elektrody kladná. Jelikož jejich vlastnosti a průběhy charakteristik jsou stejné jako tyristorů PNPN, budeme dále popisovat pouze typ PNPN. Tento mechanismus zapnutí všech druhů tyristorů nežádoucí. Jeho závislost teplotě zřejmá obr. 112. Zapnutí, způsobené velkou strmostí nárůstu blokovacího napětí přímém směru - oblast prostorového náboje kolem přechodů představuje napěťově závislou kapacitu. Musí být současně splněny dvě podmínky: 1. vývodem řídicí elektrody musí projít propustný proud dostatečné velikosti trvání (je dáno technickými podmínkami pro daný tyristor). Propustný stav, stabilní oblast, které klade tyristor minimální odpor. krátkodobým převedením tyristorů závěrného stavu komutačním obvodem. Vypnutí přechod propustného závěrného stavu. krátkodobým poklesem anodového proudu pod určitou hodnotu, 2.z) čtyřvrstvá struktura zapne při pod­ statně menších proudech řídicí elektrody, nebo při nižším napětí mezi anodou katodou. Tyristor se může nacházet stavech vyznačených charakteristice charakterizovaný příslušným parametrem. a) Stručný popis funkce Tyristor čtyřvrstvá, bistabilní křemíková trioda struktury PNPN nebo NPNP. b) Statické charakteristiky tyristorů H lavní ltam pérová arak teristik znázorněna obr