Příručka silnoproudé elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Heřman

Strana 214 z 993

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Oblast záporného diferenciálního odporu jde nestabilní oblast, kterou tyristor při zapnutí pouze prochází. a) Stručný popis funkce Tyristor čtyřvrstvá, bistabilní křemíková trioda struktury PNPN nebo NPNP. 112. U tyristorů typu NPNP propustné napětí přikládá mezi řídicí elektrody anodu, při­ čemž polarita řídicí elektrody záporná. 113. Jeho závislost teplotě zřejmá obr. Tento mechanismus zapnutí všech druhů tyristorů nežádoucí. napětí /(b prochází tyristorem blokovací proud řádově stejný, jako závěrný proud diody. Tyristor vývod řídicí elektrody (G), anodový vývod (A), katodový vývod (K). Při rychlém nárůstu napětí přiloženého těmto kapacitám velmi vzrůstá kapacitní proud pro­ cházející oběma emitorovými přechody tím vyvolává stav, kdy (oci 0C2) Následkem pak je, čtyřvrstvé struktury mohou zapnout při nižším napětí mezi anodou katodou, než tomu při pomalém nárůstu napětí. Tyristory typu NPNP rozšířily poměrně málo, a ještě převážně jako typy malou proudovou zatížitelností. Činnost tyristorů statického hlediska tato: Zapnutí přechod blokovacího propustného (sepnutého )stavu. Tyristor se může nacházet stavech vyznačených charakteristice charakterizovaný příslušným parametrem. ty- ristoru typu PNPN propustné napětí řídicí elektrody, potřebné zapnutí tyristorů, při­ kládá mezi vývod řídicí elektrody katodu přičemž polarita řídicí elektrody kladná. Jelikož jejich vlastnosti a průběhy charakteristik jsou stejné jako tyristorů PNPN, budeme dále popisovat pouze typ PNPN. krátkodobým poklesem anodového proudu pod určitou hodnotu, 2. Zapnutí, způsobené velkou strmostí nárůstu blokovacího napětí přímém směru - oblast prostorového náboje kolem přechodů představuje napěťově závislou kapacitu. vývodem řídicí elektrody musí projít propustný proud dostatečné velikosti trvání (je dáno technickými podmínkami pro daný tyristor). Zapnutí zvýšením teploty struktury důsledku exponenciálních závislostí nárůstu zbytkových proudů cbo teplotě dochází zvětšení emitorových proudů tedy ke zvětšení činitelů Při určité teplotě pak (ai tx. 214 . Tohoto způsobu zapnutí se používá součástek citlivých světlo. Opakovatelné špičkové blokovací napětí okamžitá hodnota periodického na­ pětí, které lze přiložit tyristorů blokovacím stavu při proudu Obvykle platí, že U (B0) . Toho lze dosáhnout dvojím způsobem: 1. Spínací napětí U(bo) okamžitá hodnota napětí přímém směru, zapínající tyristor. Blokovací stav í7(bo). anoda musí mít proti katodě kladný potenciál, 2. b) Statické charakteristiky tyristorů H lavní ltam pérová arak teristik znázorněna obr.Zapnutí zářením důsledku dopadu záření určité vlnové délky polovodič, dochází ke vznikům párů nosičů elektrického náboje elektron díra tím průchodu proudu dů­ sledky, uvedenými předcházejících mechanismech zapnutí. krátkodobým převedením tyristorů závěrného stavu komutačním obvodem.z) čtyřvrstvá struktura zapne při pod­ statně menších proudech řídicí elektrody, nebo při nižším napětí mezi anodou katodou. Propustný stav, stabilní oblast, které klade tyristor minimální odpor. Musí být současně splněny dvě podmínky: 1. Vypnutí přechod propustného závěrného stavu