Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
krátkodobým poklesem anodového proudu pod určitou hodnotu,
2.
Jeho závislost teplotě zřejmá obr. Tohoto způsobu zapnutí se
používá součástek citlivých světlo.z) čtyřvrstvá struktura zapne při pod
statně menších proudech řídicí elektrody, nebo při nižším napětí mezi anodou katodou. Při
rychlém nárůstu napětí přiloženého těmto kapacitám velmi vzrůstá kapacitní proud pro
cházející oběma emitorovými přechody tím vyvolává stav, kdy (oci 0C2) Následkem
pak je, čtyřvrstvé struktury mohou zapnout při nižším napětí mezi anodou katodou, než
tomu při pomalém nárůstu napětí.
Toho lze dosáhnout dvojím způsobem:
1. napětí /(b prochází tyristorem blokovací
proud řádově stejný, jako závěrný proud diody.
Oblast záporného diferenciálního odporu jde nestabilní oblast, kterou tyristor při
zapnutí pouze prochází.
Tyristor vývod řídicí elektrody (G), anodový vývod (A), katodový vývod (K). Tyristory typu NPNP rozšířily poměrně málo,
a ještě převážně jako typy malou proudovou zatížitelností. Jelikož jejich vlastnosti
a průběhy charakteristik jsou stejné jako tyristorů PNPN, budeme dále popisovat pouze
typ PNPN. krátkodobým převedením tyristorů závěrného stavu komutačním obvodem.
Zapnutí, způsobené velkou strmostí nárůstu blokovacího napětí přímém směru -
oblast prostorového náboje kolem přechodů představuje napěťově závislou kapacitu.
Zapnutí zvýšením teploty struktury důsledku exponenciálních závislostí nárůstu
zbytkových proudů cbo teplotě dochází zvětšení emitorových proudů tedy ke
zvětšení činitelů Při určité teplotě pak (ai tx.
Musí být současně splněny dvě podmínky:
1. ty-
ristoru typu PNPN propustné napětí řídicí elektrody, potřebné zapnutí tyristorů, při
kládá mezi vývod řídicí elektrody katodu přičemž polarita řídicí elektrody kladná. anoda musí mít proti katodě kladný potenciál,
2.
a) Stručný popis funkce
Tyristor čtyřvrstvá, bistabilní křemíková trioda struktury PNPN nebo NPNP.
Blokovací stav í7(bo).
Opakovatelné špičkové blokovací napětí okamžitá hodnota periodického na
pětí, které lze přiložit tyristorů blokovacím stavu při proudu Obvykle platí, že
U (B0) .
Činnost tyristorů statického hlediska tato:
Zapnutí přechod blokovacího propustného (sepnutého )stavu. vývodem řídicí elektrody musí projít propustný proud dostatečné velikosti trvání
(je dáno technickými podmínkami pro daný tyristor).Zapnutí zářením důsledku dopadu záření určité vlnové délky polovodič, dochází
ke vznikům párů nosičů elektrického náboje elektron díra tím průchodu proudu dů
sledky, uvedenými předcházejících mechanismech zapnutí. 113. 112.
Propustný stav,
stabilní oblast, které klade tyristor minimální odpor.
b) Statické charakteristiky tyristorů
H lavní ltam pérová arak teristik znázorněna obr.
Vypnutí přechod propustného závěrného stavu.
Spínací napětí U(bo) okamžitá hodnota napětí přímém směru, zapínající tyristor.
U tyristorů typu NPNP propustné napětí přikládá mezi řídicí elektrody anodu, při
čemž polarita řídicí elektrody záporná. Tyristor se
může nacházet stavech vyznačených charakteristice charakterizovaný příslušným
parametrem.
214
.
Tento mechanismus zapnutí všech druhů tyristorů nežádoucí
