Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.
Funkci principiálně objasníme pomocí tzv. celé skupiny tranzistorů daného technologic
kého typu zavádíme pojem maximální dovolený ztrátový výkon max dov, což dovolený
"^thjc
Obr. Pokud není tento výkon překročen, pracuje
libovolný tranzistor daného typu konkrétních podmínkách stabilně spolehlivě.
Činitel <5lze též určit grafu obr. 110.2. Maximální ztrátový výkon fyzikální parametr,
udávající možnosti konkrétního tranzistoru. Čtyřvrstvá struk
tura nahrazena dvěma tranzistory P1-N1-P2 N1-P2-N2 společným kolektorovým
přechodem (obr. TYRISTOR
Tyristor současné době nejdůležitější nejvíce používaná polovodičová součástka
v oblasti silnoproudé elektrotechniky. typickým představitelem čtyřvrstvé struktury. Závislost činitele pro impulsový provoz tranzistoru
(6-7)
(6-8)
výkon při libovolných provozních podmínkách.
S přihlédnutím vztahu (6-4) pak platí
lei oci/ei -řcBoi (6-9)
/c2 a2ÍE2 /cB02 (6-10)
212
. 110. Vytvá
říme však výkonovou rezervu, jejíž velikost zřejmá obvykle uvažovaných hodnot
Pmax dov (0,8 0,9) Pmax
6.samostatné obdélníkové impulsy platí
p Pmax
M ^
kde
1 řp/Tiwc
1 e—Íp/Crthjc
kde Tthjc tepelná časová konstanta přechod pouzdro tranzistoru. dvoutranzistorové analogie.3. 111)
