Příručka silnoproudé elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Heřman

Strana 105 z 993

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Stanovení magnetického odporu válcové výseče Magnetomotorické napětí celém uzavřeném magnetickém obvodu dáno součtem budicích proudů. b) Vektorový potenciál Jelikož divergence rotace nulová pro vírové pole platí div definujeme vekto­ rový potenciál vztahem rot (4-115) 105 Ĺ .4.5 pro výpočet elektrostatických polí. Pro pravoúhlý útvar rovnoběžnými indukčními čarami směru magnetický odpor R (4-112) /¿ů U válcové výseče (obr. Při integraci magnetického odporu respektujeme potom tuto závislost vztahem K ) Poslední vztah nelze užít pokud magnetická indukce není celé ploše řezu stejná. Tam, kde poloha proudových vláken není rozhodující, můžeme počítat průběh magnetického pole pomocí skalárního potenciálu, konformního zobrazení nebo jiné metody uvedené odst. 36.3. VÝPOČTY STACIONÁRNÍCH MAGNETICKÝCH POLÍ Stacionárni magnetické pole jednoduchého tvaru, kterého jsou indukční čáry navzá­ jem rovnoběžné nebo pravidelně paprskovitě rozbíhají, stanovíme podle Hopkinsonova zákona. 4.2. a) Hopkinsonův zákon Pro výpočet magnetických obvodů jednoduchého tvaru technické praxi užívá Hopkinsonův zákon, který analogií Ohmová zákona pro magnetické pole 0 (4-111) kde magnetický tok, Rm magnetický odpor, F magnetomotorické napětí Obr. 36) poloměry hraničních ploch T2, úhlem výseče délkou a je magnetický odpor lineárním prostředí ln (4-113) U feromagnetických látek nelineární permeabilitou magnetický odpor závislý na magnetické indukci. Tento součet můžeme nahradit součinem proudu počtu závitů. Tyto metody jsou vhodné pou2e pro určení magnetického pole vzduchu nebo jiném prostředí s konstantní permeabilitou. Pro složitější útvary při respektování polohy budicích proudových vláken užijeme metody vektorového potenciálu.4