Příručka silnoproudé elektrotechniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha podává zhuštěnou formou celou látku silnoproudé elektrotechniky, a to jak z hlediska vysvětlení principů funkce a vlastností silnoproudých strojů, přístrojů a zařízení, tak i z hlediska jejich provozu, výpočtu a návrhu. V knize jsou probrána nejen zařízení klasická, ale i výhledově perspektivní, např. výkonová elektronika, supravodiče, jaderné elektrárny apod.Kniha je určena nejširšímu okruhu inženýrů a techniků, zajímajících se o obor silnoproudé elektrotechniky nebo pracujících v tomto oboru.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Heřman

Strana 102 z 993

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Elektrické materiálové konstanty vodičů Materiál Měrný dopor při teplotě °C [Í2m] Konstanta rovnici t°C] Teplotní součinitel odporu [K-i] mžd čistá 0,0169 10-« 235,1 0,00392 měděný vodič 0,0178 10-« 236,4 0,0039 hliník žíhaný 0,0292 . 33. Lom vektoru proudové hustoty na rozhraní vodičů různou vodivostí Na rozhraní dvou prostředí různou elektrickou vodivostí kolmá složka proudové hustoty nemění, kdežto tečná složka úměrná vodivosti jn Jn2, :Jt2 (4-102) Dochází lomu vektoru prostředí větší vodivostí směrem kolmice (obr. 33) tg <xi: (4-103) 102 .10-« 230,0 0,004 hlinik tvrdý 0,0358 . Pro vodiče obdélníkového průřezu uložené drážkách elektrických strojů tento jev číselně zpracován např. [25]. Pro vodič kruhového průřezu poloměru nemagne- tickém okolí toto zvětšení odporu přibližně dáno vztahem R_ Ro (4-100) kde 1/q měrná vodivost vodiče.10-8 230,0 0,004 železo čisté 0,101 10-® 131,5 0,0066 ocel, litina 1,6 10-« 131,5 0,0066 stříbro 0,01622 10-« 258,0 0,0036 zlato 0,022 10-« 230,0 0,004 platina 0,107 10-« 235,1 0,00392 mosaz 0,075 10-« 0,0013 až 0,0019 manganin 0,46 10-« 980 0,001 konstantan 0,5 10-« 350 0,000 03 a jeho odpor tímto jevem zvětší. c) Proudové pole stejnosměrného proudu Proudovou hustotu daném místě plochy která kolmá směr jeho toku, určuje derivace tomto místě J = dí cLS (4-101) Obr. 12.Tab