42. Tepelná energie musí zahřát zapalovanou látku
rychleji, než teplo stačí rozvést nebo vyzářit okolí.1.
Stejný náboj vyvolá větší kapacitě menší napětí, tedy menší nebez
pečí přeskoku. Nejúčinnější bylo zabránit vzniku sta
tické elektřiny tím, zabrání bud pohybu (tření) nebo třecí plochy
použije těchže hmot nebo vodivých alespoň částečně vodivých látek. Kapacita člověka vzhledem zemi
Splnění těchto podmínek dosáhne malou tepelnou energií, obsaženou
v elektrické jiskře, nejsnáze hořlavých plynů, par, resp. 67). větších
kovových hmot odizolovaných země izolačním kobercem nebo vrstvou
mazadla (olejovým filmem) nebo dokonce člověka izolační obuvi
(obr.
c) Jistá doba potřebná předám tepelné energie zápalného zdroje zapa
lované látce.
b) Jistá tepelná energie. Takový případ může nastat např. Zápalný zdroj musí mít alespoň teplotu
vznícení zápalné látky. 67.Jistá teplota zápalného zdroje. Klidný výboj statické elektřiny, projevující
se tmě světélkováním slabým Šelestem, však tyto zápalné směsi ne
zapálí.
203
. vzduchu roz
ptýlených hořlavých prachů. nabitých částí proti zemi.
Elektrická jiskra vzniká při výboji statické elektřiny shromážděné na
vodičích tvaru kondenzátoru. Tuhé hořlavé látky nevznítí ani jiskrového výboje statické
elektřiny.
Tato cesta však použitelná jen málokdy, proto nezbývá než vznikající
náboje odstranit některou těchto cest:
a) Uzemnit vodivé části, nichž mohl shromažďovat statický náboj,
b) Zvětšit povrchovou vodivost izolantů, nichž vytváří statické náboje,
c) Podstatně zvětšit kapacitu soustavy, tj.
Obr.
e) Zvětšit vodivost vzduchu.
d) Vyvolat opačné náboje. Odstraňování účinků statických nábojů
Odstraňování účinků statické elektřiny není zdaleka tak jednoduché,
jak první pohled zdálo. těch také nebezpečí vznícení jiskro
vého výboje statické elektřiny
