nabitých částí proti zemi.
d) Vyvolat opačné náboje. větších
kovových hmot odizolovaných země izolačním kobercem nebo vrstvou
mazadla (olejovým filmem) nebo dokonce člověka izolační obuvi
(obr.
e) Zvětšit vodivost vzduchu. Tepelná energie musí zahřát zapalovanou látku
rychleji, než teplo stačí rozvést nebo vyzářit okolí. Zápalný zdroj musí mít alespoň teplotu
vznícení zápalné látky.
Obr.1. Kapacita člověka vzhledem zemi
Splnění těchto podmínek dosáhne malou tepelnou energií, obsaženou
v elektrické jiskře, nejsnáze hořlavých plynů, par, resp.
c) Jistá doba potřebná předám tepelné energie zápalného zdroje zapa
lované látce. Nejúčinnější bylo zabránit vzniku sta
tické elektřiny tím, zabrání bud pohybu (tření) nebo třecí plochy
použije těchže hmot nebo vodivých alespoň částečně vodivých látek.Jistá teplota zápalného zdroje.
b) Jistá tepelná energie.
Elektrická jiskra vzniká při výboji statické elektřiny shromážděné na
vodičích tvaru kondenzátoru. 67. Takový případ může nastat např. těch také nebezpečí vznícení jiskro
vého výboje statické elektřiny. vzduchu roz
ptýlených hořlavých prachů.
Tato cesta však použitelná jen málokdy, proto nezbývá než vznikající
náboje odstranit některou těchto cest:
a) Uzemnit vodivé části, nichž mohl shromažďovat statický náboj,
b) Zvětšit povrchovou vodivost izolantů, nichž vytváří statické náboje,
c) Podstatně zvětšit kapacitu soustavy, tj. Odstraňování účinků statických nábojů
Odstraňování účinků statické elektřiny není zdaleka tak jednoduché,
jak první pohled zdálo. 67). Tuhé hořlavé látky nevznítí ani jiskrového výboje statické
elektřiny. Klidný výboj statické elektřiny, projevující
se tmě světélkováním slabým Šelestem, však tyto zápalné směsi ne
zapálí.
42.
203
.
Stejný náboj vyvolá větší kapacitě menší napětí, tedy menší nebez
pečí přeskoku
