d) Přitahování odpuzování lehkých předmětů, např.Výsledky měření napětí nabitých tělesech jsou závislé Poil,
metodě jsou vždy ovlivněny tvarem měřicí sondy, která deforn^
původní elektrické pole.) ale kovové (sodík, draslík, magnézium další)
a mnohé sloučeniny.
Páry plyny smíšené vzduchem tvoří výbušnou směs jistém pro
centním rozpětí (např.
vání ložisek, proděravění automobilových vzdušnic vznikajícím ozónem
atd. znehodnocování maziv, zdrsňo.
Prachy hořlavých látek jsou směsi vzduchem velmi brizantní vý
bušninou. iniciaci výbuchu rozptýle
ných prachů třeba zhruba desetkrát větší energie jiskry než pro zapálení
par plynů.
Tuhé hořlavé látky potřebují zapálení značně větší množství tepelné
energie než páry, plyny prach. Spodní horní mez
výbušných koncentrací jsou poměrně stálé, jen málo jsou ovlivňovány
tlakem teplotou směsi.
K zapálení hořlavé látky jakéhokoli skupenství nutná:
202
. vodíku vzduchu). Jejich meze výbušnosti však nelze jednoznačně určit. nebylo závadu, kdyby statická
náboje nezpůsobovaly tyto nepříjemnosti:
a) Elektrické rány údery, které způsobují bolest, úlek, nervozitu pracuj
cích odvádění pozornosti vykonávané činnosti. ’
b) Rušení rozhlasu letadlech, automobilech, znemožňování elektronic.
Hořlavé kapaliny samy sobě nehoří.
e) Vznik zápalné jiskry prostředích nebezpečím požáru nebo výbuchu
hořlavých látek (par, plynů, prachu).
c) Chemické narušování materiálů, např.
kých měření dějů. Hořlavé jsou některé anorganické prvky zejména nekovové
(vodík, uhlík, fosfor atd.
Zápalná jiskra nejvážnějším účinkem statické elektřiny, proto je
nutné věnovat největší pozornost. Každá organická látka obsa
hující uhlík (zpravidla též vodík, dále kyslík, dusík, síru jiné prvky) je
hořlavinou. Nebezpečí vznícení různých
látek různé, proto nich stručně zmíníme. Závisí totiž
nejen koncentraci, ale velikosti tvaru zrna prachu, vlhkosti, pří
tomnosti katalyzátorů dalších činitelích., tím narušování technologických procesů
výroby. Hoří vždy jen vrstva par nad hla
dinou kapaliny.
V dnešní době následkem širokého využívání plastických hmot vý^v
statické elektřiny velmi častý. Hoření způsobuje další odpařování kapaliny, takže požár
může být velmi intenzívní. Jestliže hořlavá látka je
ve vhodném poměru rozptýlena vzduchu, může vzniknout výbušná
směs. listů papíru, vláken
v tkalcovských strojích apod. Chemické složení, skupenství struktura látek pak
ovlivňují, zda látka hoří snadno nebo nesnadno
