V dnešní době následkem širokého využívání plastických hmot vý^v
statické elektřiny velmi častý. Hoření způsobuje další odpařování kapaliny, takže požár
může být velmi intenzívní.
e) Vznik zápalné jiskry prostředích nebezpečím požáru nebo výbuchu
hořlavých látek (par, plynů, prachu).
vání ložisek, proděravění automobilových vzdušnic vznikajícím ozónem
atd.
Prachy hořlavých látek jsou směsi vzduchem velmi brizantní vý
bušninou. Každá organická látka obsa
hující uhlík (zpravidla též vodík, dále kyslík, dusík, síru jiné prvky) je
hořlavinou.
Zápalná jiskra nejvážnějším účinkem statické elektřiny, proto je
nutné věnovat největší pozornost.
K zapálení hořlavé látky jakéhokoli skupenství nutná:
202
. listů papíru, vláken
v tkalcovských strojích apod. Chemické složení, skupenství struktura látek pak
ovlivňují, zda látka hoří snadno nebo nesnadno. vodíku vzduchu). znehodnocování maziv, zdrsňo.
Tuhé hořlavé látky potřebují zapálení značně větší množství tepelné
energie než páry, plyny prach., tím narušování technologických procesů
výroby. ’
b) Rušení rozhlasu letadlech, automobilech, znemožňování elektronic. Závisí totiž
nejen koncentraci, ale velikosti tvaru zrna prachu, vlhkosti, pří
tomnosti katalyzátorů dalších činitelích. Hoří vždy jen vrstva par nad hla
dinou kapaliny.
Páry plyny smíšené vzduchem tvoří výbušnou směs jistém pro
centním rozpětí (např. iniciaci výbuchu rozptýle
ných prachů třeba zhruba desetkrát větší energie jiskry než pro zapálení
par plynů.Výsledky měření napětí nabitých tělesech jsou závislé Poil,
metodě jsou vždy ovlivněny tvarem měřicí sondy, která deforn^
původní elektrické pole. nebylo závadu, kdyby statická
náboje nezpůsobovaly tyto nepříjemnosti:
a) Elektrické rány údery, které způsobují bolest, úlek, nervozitu pracuj
cích odvádění pozornosti vykonávané činnosti.
d) Přitahování odpuzování lehkých předmětů, např. Jejich meze výbušnosti však nelze jednoznačně určit. Jestliže hořlavá látka je
ve vhodném poměru rozptýlena vzduchu, může vzniknout výbušná
směs.
c) Chemické narušování materiálů, např.
Hořlavé kapaliny samy sobě nehoří. Spodní horní mez
výbušných koncentrací jsou poměrně stálé, jen málo jsou ovlivňovány
tlakem teplotou směsi.) ale kovové (sodík, draslík, magnézium další)
a mnohé sloučeniny.
kých měření dějů. Nebezpečí vznícení různých
látek různé, proto nich stručně zmíníme. Hořlavé jsou některé anorganické prvky zejména nekovové
(vodík, uhlík, fosfor atd
