Každá organická látka obsa
hující uhlík (zpravidla též vodík, dále kyslík, dusík, síru jiné prvky) je
hořlavinou.
Páry plyny smíšené vzduchem tvoří výbušnou směs jistém pro
centním rozpětí (např.
Hořlavé kapaliny samy sobě nehoří. iniciaci výbuchu rozptýle
ných prachů třeba zhruba desetkrát větší energie jiskry než pro zapálení
par plynů.
Prachy hořlavých látek jsou směsi vzduchem velmi brizantní vý
bušninou. listů papíru, vláken
v tkalcovských strojích apod. nebylo závadu, kdyby statická
náboje nezpůsobovaly tyto nepříjemnosti:
a) Elektrické rány údery, které způsobují bolest, úlek, nervozitu pracuj
cích odvádění pozornosti vykonávané činnosti.
d) Přitahování odpuzování lehkých předmětů, např. Nebezpečí vznícení různých
látek různé, proto nich stručně zmíníme. Chemické složení, skupenství struktura látek pak
ovlivňují, zda látka hoří snadno nebo nesnadno. Hoření způsobuje další odpařování kapaliny, takže požár
může být velmi intenzívní. Spodní horní mez
výbušných koncentrací jsou poměrně stálé, jen málo jsou ovlivňovány
tlakem teplotou směsi.
V dnešní době následkem širokého využívání plastických hmot vý^v
statické elektřiny velmi častý. znehodnocování maziv, zdrsňo.
Zápalná jiskra nejvážnějším účinkem statické elektřiny, proto je
nutné věnovat největší pozornost.
kých měření dějů. Jestliže hořlavá látka je
ve vhodném poměru rozptýlena vzduchu, může vzniknout výbušná
směs. vodíku vzduchu).
K zapálení hořlavé látky jakéhokoli skupenství nutná:
202
. Hoří vždy jen vrstva par nad hla
dinou kapaliny.
vání ložisek, proděravění automobilových vzdušnic vznikajícím ozónem
atd.
Tuhé hořlavé látky potřebují zapálení značně větší množství tepelné
energie než páry, plyny prach., tím narušování technologických procesů
výroby.) ale kovové (sodík, draslík, magnézium další)
a mnohé sloučeniny.
e) Vznik zápalné jiskry prostředích nebezpečím požáru nebo výbuchu
hořlavých látek (par, plynů, prachu).Výsledky měření napětí nabitých tělesech jsou závislé Poil,
metodě jsou vždy ovlivněny tvarem měřicí sondy, která deforn^
původní elektrické pole. ’
b) Rušení rozhlasu letadlech, automobilech, znemožňování elektronic. Hořlavé jsou některé anorganické prvky zejména nekovové
(vodík, uhlík, fosfor atd. Závisí totiž
nejen koncentraci, ale velikosti tvaru zrna prachu, vlhkosti, pří
tomnosti katalyzátorů dalších činitelích.
c) Chemické narušování materiálů, např. Jejich meze výbušnosti však nelze jednoznačně určit
