’
b) Rušení rozhlasu letadlech, automobilech, znemožňování elektronic.
Hořlavé kapaliny samy sobě nehoří. listů papíru, vláken
v tkalcovských strojích apod.
kých měření dějů. Jejich meze výbušnosti však nelze jednoznačně určit. Nebezpečí vznícení různých
látek různé, proto nich stručně zmíníme. znehodnocování maziv, zdrsňo.
d) Přitahování odpuzování lehkých předmětů, např. nebylo závadu, kdyby statická
náboje nezpůsobovaly tyto nepříjemnosti:
a) Elektrické rány údery, které způsobují bolest, úlek, nervozitu pracuj
cích odvádění pozornosti vykonávané činnosti. Chemické složení, skupenství struktura látek pak
ovlivňují, zda látka hoří snadno nebo nesnadno.
K zapálení hořlavé látky jakéhokoli skupenství nutná:
202
. Závisí totiž
nejen koncentraci, ale velikosti tvaru zrna prachu, vlhkosti, pří
tomnosti katalyzátorů dalších činitelích.
Zápalná jiskra nejvážnějším účinkem statické elektřiny, proto je
nutné věnovat největší pozornost. iniciaci výbuchu rozptýle
ných prachů třeba zhruba desetkrát větší energie jiskry než pro zapálení
par plynů. vodíku vzduchu).
vání ložisek, proděravění automobilových vzdušnic vznikajícím ozónem
atd.
Páry plyny smíšené vzduchem tvoří výbušnou směs jistém pro
centním rozpětí (např. Hoří vždy jen vrstva par nad hla
dinou kapaliny.
V dnešní době následkem širokého využívání plastických hmot vý^v
statické elektřiny velmi častý.
e) Vznik zápalné jiskry prostředích nebezpečím požáru nebo výbuchu
hořlavých látek (par, plynů, prachu)., tím narušování technologických procesů
výroby.
Tuhé hořlavé látky potřebují zapálení značně větší množství tepelné
energie než páry, plyny prach.
c) Chemické narušování materiálů, např. Hořlavé jsou některé anorganické prvky zejména nekovové
(vodík, uhlík, fosfor atd. Hoření způsobuje další odpařování kapaliny, takže požár
může být velmi intenzívní. Spodní horní mez
výbušných koncentrací jsou poměrně stálé, jen málo jsou ovlivňovány
tlakem teplotou směsi.
Prachy hořlavých látek jsou směsi vzduchem velmi brizantní vý
bušninou. Jestliže hořlavá látka je
ve vhodném poměru rozptýlena vzduchu, může vzniknout výbušná
směs. Každá organická látka obsa
hující uhlík (zpravidla též vodík, dále kyslík, dusík, síru jiné prvky) je
hořlavinou.) ale kovové (sodík, draslík, magnézium další)
a mnohé sloučeniny.Výsledky měření napětí nabitých tělesech jsou závislé Poil,
metodě jsou vždy ovlivněny tvarem měřicí sondy, která deforn^
původní elektrické pole
