Příručka revizního technika pro elektrická zařízení nn

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Václav Honys, Zbyněk Lubovský

Strana 197 z 270

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Každá organická látka obsa­ hující uhlík (zpravidla též vodík, dále kyslík, dusík, síru jiné prvky) je hořlavinou. Páry plyny smíšené vzduchem tvoří výbušnou směs jistém pro­ centním rozpětí (např. Hořlavé kapaliny samy sobě nehoří. iniciaci výbuchu rozptýle­ ných prachů třeba zhruba desetkrát větší energie jiskry než pro zapálení par plynů. Prachy hořlavých látek jsou směsi vzduchem velmi brizantní vý­ bušninou. listů papíru, vláken v tkalcovských strojích apod. nebylo závadu, kdyby statická náboje nezpůsobovaly tyto nepříjemnosti: a) Elektrické rány údery, které způsobují bolest, úlek, nervozitu pracuj cích odvádění pozornosti vykonávané činnosti. d) Přitahování odpuzování lehkých předmětů, např. Nebezpečí vznícení různých látek různé, proto nich stručně zmíníme. Chemické složení, skupenství struktura látek pak ovlivňují, zda látka hoří snadno nebo nesnadno. Hoření způsobuje další odpařování kapaliny, takže požár může být velmi intenzívní. Spodní horní mez výbušných koncentrací jsou poměrně stálé, jen málo jsou ovlivňovány tlakem teplotou směsi. V dnešní době následkem širokého využívání plastických hmot vý^v statické elektřiny velmi častý. znehodnocování maziv, zdrsňo. Zápalná jiskra nejvážnějším účinkem statické elektřiny, proto je nutné věnovat největší pozornost. kých měření dějů. Jestliže hořlavá látka je ve vhodném poměru rozptýlena vzduchu, může vzniknout výbušná směs. vodíku vzduchu). K zapálení hořlavé látky jakéhokoli skupenství nutná: 202 . Hoří vždy jen vrstva par nad hla­ dinou kapaliny. vání ložisek, proděravění automobilových vzdušnic vznikajícím ozónem atd. Tuhé hořlavé látky potřebují zapálení značně větší množství tepelné energie než páry, plyny prach., tím narušování technologických procesů výroby.) ale kovové (sodík, draslík, magnézium další) a mnohé sloučeniny. e) Vznik zápalné jiskry prostředích nebezpečím požáru nebo výbuchu hořlavých látek (par, plynů, prachu).Výsledky měření napětí nabitých tělesech jsou závislé Poil, metodě jsou vždy ovlivněny tvarem měřicí sondy, která deforn^ původní elektrické pole. ’ b) Rušení rozhlasu letadlech, automobilech, znemožňování elektronic. Hořlavé jsou některé anorganické prvky zejména nekovové (vodík, uhlík, fosfor atd. Závisí totiž nejen koncentraci, ale velikosti tvaru zrna prachu, vlhkosti, pří­ tomnosti katalyzátorů dalších činitelích. c) Chemické narušování materiálů, např. Jejich meze výbušnosti však nelze jednoznačně určit