Příručka revizního technika pro elektrická zařízení nn

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Václav Honys, Zbyněk Lubovský

Strana 197 z 270

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Prachy hořlavých látek jsou směsi vzduchem velmi brizantní vý­ bušninou. ’ b) Rušení rozhlasu letadlech, automobilech, znemožňování elektronic. Hořlavé kapaliny samy sobě nehoří. Zápalná jiskra nejvážnějším účinkem statické elektřiny, proto je nutné věnovat největší pozornost. iniciaci výbuchu rozptýle­ ných prachů třeba zhruba desetkrát větší energie jiskry než pro zapálení par plynů. Jejich meze výbušnosti však nelze jednoznačně určit. d) Přitahování odpuzování lehkých předmětů, např. vodíku vzduchu). V dnešní době následkem širokého využívání plastických hmot vý^v statické elektřiny velmi častý. Páry plyny smíšené vzduchem tvoří výbušnou směs jistém pro­ centním rozpětí (např., tím narušování technologických procesů výroby. c) Chemické narušování materiálů, např. Hoření způsobuje další odpařování kapaliny, takže požár může být velmi intenzívní. nebylo závadu, kdyby statická náboje nezpůsobovaly tyto nepříjemnosti: a) Elektrické rány údery, které způsobují bolest, úlek, nervozitu pracuj cích odvádění pozornosti vykonávané činnosti. kých měření dějů. Spodní horní mez výbušných koncentrací jsou poměrně stálé, jen málo jsou ovlivňovány tlakem teplotou směsi. znehodnocování maziv, zdrsňo. e) Vznik zápalné jiskry prostředích nebezpečím požáru nebo výbuchu hořlavých látek (par, plynů, prachu). Jestliže hořlavá látka je ve vhodném poměru rozptýlena vzduchu, může vzniknout výbušná směs. Hoří vždy jen vrstva par nad hla­ dinou kapaliny. vání ložisek, proděravění automobilových vzdušnic vznikajícím ozónem atd. Nebezpečí vznícení různých látek různé, proto nich stručně zmíníme.) ale kovové (sodík, draslík, magnézium další) a mnohé sloučeniny. Chemické složení, skupenství struktura látek pak ovlivňují, zda látka hoří snadno nebo nesnadno. K zapálení hořlavé látky jakéhokoli skupenství nutná: 202 . Hořlavé jsou některé anorganické prvky zejména nekovové (vodík, uhlík, fosfor atd. Tuhé hořlavé látky potřebují zapálení značně větší množství tepelné energie než páry, plyny prach. Každá organická látka obsa­ hující uhlík (zpravidla též vodík, dále kyslík, dusík, síru jiné prvky) je hořlavinou.Výsledky měření napětí nabitých tělesech jsou závislé Poil, metodě jsou vždy ovlivněny tvarem měřicí sondy, která deforn^ původní elektrické pole. listů papíru, vláken v tkalcovských strojích apod. Závisí totiž nejen koncentraci, ale velikosti tvaru zrna prachu, vlhkosti, pří­ tomnosti katalyzátorů dalších činitelích