Příručka revizního technika pro elektrická zařízení nn

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Václav Honys, Zbyněk Lubovský

Strana 197 z 270

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Každá organická látka obsa­ hující uhlík (zpravidla též vodík, dále kyslík, dusík, síru jiné prvky) je hořlavinou. Prachy hořlavých látek jsou směsi vzduchem velmi brizantní vý­ bušninou. znehodnocování maziv, zdrsňo. Hoření způsobuje další odpařování kapaliny, takže požár může být velmi intenzívní. Jejich meze výbušnosti však nelze jednoznačně určit.) ale kovové (sodík, draslík, magnézium další) a mnohé sloučeniny. Chemické složení, skupenství struktura látek pak ovlivňují, zda látka hoří snadno nebo nesnadno. K zapálení hořlavé látky jakéhokoli skupenství nutná: 202 . listů papíru, vláken v tkalcovských strojích apod. vání ložisek, proděravění automobilových vzdušnic vznikajícím ozónem atd. Tuhé hořlavé látky potřebují zapálení značně větší množství tepelné energie než páry, plyny prach. Hořlavé kapaliny samy sobě nehoří.Výsledky měření napětí nabitých tělesech jsou závislé Poil, metodě jsou vždy ovlivněny tvarem měřicí sondy, která deforn^ původní elektrické pole. V dnešní době následkem širokého využívání plastických hmot vý^v statické elektřiny velmi častý., tím narušování technologických procesů výroby. Hoří vždy jen vrstva par nad hla­ dinou kapaliny. Hořlavé jsou některé anorganické prvky zejména nekovové (vodík, uhlík, fosfor atd. nebylo závadu, kdyby statická náboje nezpůsobovaly tyto nepříjemnosti: a) Elektrické rány údery, které způsobují bolest, úlek, nervozitu pracuj cích odvádění pozornosti vykonávané činnosti. Závisí totiž nejen koncentraci, ale velikosti tvaru zrna prachu, vlhkosti, pří­ tomnosti katalyzátorů dalších činitelích. Jestliže hořlavá látka je ve vhodném poměru rozptýlena vzduchu, může vzniknout výbušná směs. vodíku vzduchu). kých měření dějů. c) Chemické narušování materiálů, např. e) Vznik zápalné jiskry prostředích nebezpečím požáru nebo výbuchu hořlavých látek (par, plynů, prachu). Spodní horní mez výbušných koncentrací jsou poměrně stálé, jen málo jsou ovlivňovány tlakem teplotou směsi. d) Přitahování odpuzování lehkých předmětů, např. Nebezpečí vznícení různých látek různé, proto nich stručně zmíníme. Zápalná jiskra nejvážnějším účinkem statické elektřiny, proto je nutné věnovat největší pozornost. Páry plyny smíšené vzduchem tvoří výbušnou směs jistém pro­ centním rozpětí (např. iniciaci výbuchu rozptýle­ ných prachů třeba zhruba desetkrát větší energie jiskry než pro zapálení par plynů. ’ b) Rušení rozhlasu letadlech, automobilech, znemožňování elektronic