Hoří vždy jen vrstva par nad hla
dinou kapaliny. vodíku vzduchu)., tím narušování technologických procesů
výroby. Každá organická látka obsa
hující uhlík (zpravidla též vodík, dále kyslík, dusík, síru jiné prvky) je
hořlavinou. nebylo závadu, kdyby statická
náboje nezpůsobovaly tyto nepříjemnosti:
a) Elektrické rány údery, které způsobují bolest, úlek, nervozitu pracuj
cích odvádění pozornosti vykonávané činnosti. znehodnocování maziv, zdrsňo.
Hořlavé kapaliny samy sobě nehoří. Chemické složení, skupenství struktura látek pak
ovlivňují, zda látka hoří snadno nebo nesnadno.
Tuhé hořlavé látky potřebují zapálení značně větší množství tepelné
energie než páry, plyny prach.
e) Vznik zápalné jiskry prostředích nebezpečím požáru nebo výbuchu
hořlavých látek (par, plynů, prachu).
d) Přitahování odpuzování lehkých předmětů, např.
V dnešní době následkem širokého využívání plastických hmot vý^v
statické elektřiny velmi častý. Jejich meze výbušnosti však nelze jednoznačně určit.Výsledky měření napětí nabitých tělesech jsou závislé Poil,
metodě jsou vždy ovlivněny tvarem měřicí sondy, která deforn^
původní elektrické pole.
Prachy hořlavých látek jsou směsi vzduchem velmi brizantní vý
bušninou.
kých měření dějů.) ale kovové (sodík, draslík, magnézium další)
a mnohé sloučeniny. Hořlavé jsou některé anorganické prvky zejména nekovové
(vodík, uhlík, fosfor atd.
c) Chemické narušování materiálů, např.
vání ložisek, proděravění automobilových vzdušnic vznikajícím ozónem
atd. Hoření způsobuje další odpařování kapaliny, takže požár
může být velmi intenzívní.
Zápalná jiskra nejvážnějším účinkem statické elektřiny, proto je
nutné věnovat největší pozornost. listů papíru, vláken
v tkalcovských strojích apod. Nebezpečí vznícení různých
látek různé, proto nich stručně zmíníme. Spodní horní mez
výbušných koncentrací jsou poměrně stálé, jen málo jsou ovlivňovány
tlakem teplotou směsi. iniciaci výbuchu rozptýle
ných prachů třeba zhruba desetkrát větší energie jiskry než pro zapálení
par plynů.
K zapálení hořlavé látky jakéhokoli skupenství nutná:
202
. Jestliže hořlavá látka je
ve vhodném poměru rozptýlena vzduchu, může vzniknout výbušná
směs.
Páry plyny smíšené vzduchem tvoří výbušnou směs jistém pro
centním rozpětí (např. ’
b) Rušení rozhlasu letadlech, automobilech, znemožňování elektronic. Závisí totiž
nejen koncentraci, ale velikosti tvaru zrna prachu, vlhkosti, pří
tomnosti katalyzátorů dalších činitelích
