Jejich meze výbušnosti však nelze jednoznačně určit. Hoří vždy jen vrstva par nad hla
dinou kapaliny. Hoření způsobuje další odpařování kapaliny, takže požár
může být velmi intenzívní.
vání ložisek, proděravění automobilových vzdušnic vznikajícím ozónem
atd. Nebezpečí vznícení různých
látek různé, proto nich stručně zmíníme.
K zapálení hořlavé látky jakéhokoli skupenství nutná:
202
. nebylo závadu, kdyby statická
náboje nezpůsobovaly tyto nepříjemnosti:
a) Elektrické rány údery, které způsobují bolest, úlek, nervozitu pracuj
cích odvádění pozornosti vykonávané činnosti. Hořlavé jsou některé anorganické prvky zejména nekovové
(vodík, uhlík, fosfor atd.
d) Přitahování odpuzování lehkých předmětů, např. Jestliže hořlavá látka je
ve vhodném poměru rozptýlena vzduchu, může vzniknout výbušná
směs.
V dnešní době následkem širokého využívání plastických hmot vý^v
statické elektřiny velmi častý.
Páry plyny smíšené vzduchem tvoří výbušnou směs jistém pro
centním rozpětí (např.
Zápalná jiskra nejvážnějším účinkem statické elektřiny, proto je
nutné věnovat největší pozornost. Každá organická látka obsa
hující uhlík (zpravidla též vodík, dále kyslík, dusík, síru jiné prvky) je
hořlavinou.
kých měření dějů. Spodní horní mez
výbušných koncentrací jsou poměrně stálé, jen málo jsou ovlivňovány
tlakem teplotou směsi.
Tuhé hořlavé látky potřebují zapálení značně větší množství tepelné
energie než páry, plyny prach. Závisí totiž
nejen koncentraci, ale velikosti tvaru zrna prachu, vlhkosti, pří
tomnosti katalyzátorů dalších činitelích. Chemické složení, skupenství struktura látek pak
ovlivňují, zda látka hoří snadno nebo nesnadno.
Prachy hořlavých látek jsou směsi vzduchem velmi brizantní vý
bušninou.
Hořlavé kapaliny samy sobě nehoří. iniciaci výbuchu rozptýle
ných prachů třeba zhruba desetkrát větší energie jiskry než pro zapálení
par plynů. znehodnocování maziv, zdrsňo.Výsledky měření napětí nabitých tělesech jsou závislé Poil,
metodě jsou vždy ovlivněny tvarem měřicí sondy, která deforn^
původní elektrické pole. listů papíru, vláken
v tkalcovských strojích apod. ’
b) Rušení rozhlasu letadlech, automobilech, znemožňování elektronic.
e) Vznik zápalné jiskry prostředích nebezpečím požáru nebo výbuchu
hořlavých látek (par, plynů, prachu).
c) Chemické narušování materiálů, např., tím narušování technologických procesů
výroby. vodíku vzduchu).) ale kovové (sodík, draslík, magnézium další)
a mnohé sloučeniny
