d) Přitahování odpuzování lehkých předmětů, např. Nebezpečí vznícení různých
látek různé, proto nich stručně zmíníme. Spodní horní mez
výbušných koncentrací jsou poměrně stálé, jen málo jsou ovlivňovány
tlakem teplotou směsi., tím narušování technologických procesů
výroby.Výsledky měření napětí nabitých tělesech jsou závislé Poil,
metodě jsou vždy ovlivněny tvarem měřicí sondy, která deforn^
původní elektrické pole.
Hořlavé kapaliny samy sobě nehoří. znehodnocování maziv, zdrsňo. iniciaci výbuchu rozptýle
ných prachů třeba zhruba desetkrát větší energie jiskry než pro zapálení
par plynů. nebylo závadu, kdyby statická
náboje nezpůsobovaly tyto nepříjemnosti:
a) Elektrické rány údery, které způsobují bolest, úlek, nervozitu pracuj
cích odvádění pozornosti vykonávané činnosti. Hořlavé jsou některé anorganické prvky zejména nekovové
(vodík, uhlík, fosfor atd.
Zápalná jiskra nejvážnějším účinkem statické elektřiny, proto je
nutné věnovat největší pozornost. Hoří vždy jen vrstva par nad hla
dinou kapaliny. Každá organická látka obsa
hující uhlík (zpravidla též vodík, dále kyslík, dusík, síru jiné prvky) je
hořlavinou.) ale kovové (sodík, draslík, magnézium další)
a mnohé sloučeniny. listů papíru, vláken
v tkalcovských strojích apod.
Páry plyny smíšené vzduchem tvoří výbušnou směs jistém pro
centním rozpětí (např.
Prachy hořlavých látek jsou směsi vzduchem velmi brizantní vý
bušninou. vodíku vzduchu).
K zapálení hořlavé látky jakéhokoli skupenství nutná:
202
.
vání ložisek, proděravění automobilových vzdušnic vznikajícím ozónem
atd. Hoření způsobuje další odpařování kapaliny, takže požár
může být velmi intenzívní.
c) Chemické narušování materiálů, např.
kých měření dějů. Závisí totiž
nejen koncentraci, ale velikosti tvaru zrna prachu, vlhkosti, pří
tomnosti katalyzátorů dalších činitelích. ’
b) Rušení rozhlasu letadlech, automobilech, znemožňování elektronic.
Tuhé hořlavé látky potřebují zapálení značně větší množství tepelné
energie než páry, plyny prach. Chemické složení, skupenství struktura látek pak
ovlivňují, zda látka hoří snadno nebo nesnadno. Jejich meze výbušnosti však nelze jednoznačně určit.
V dnešní době následkem širokého využívání plastických hmot vý^v
statické elektřiny velmi častý. Jestliže hořlavá látka je
ve vhodném poměru rozptýlena vzduchu, může vzniknout výbušná
směs.
e) Vznik zápalné jiskry prostředích nebezpečím požáru nebo výbuchu
hořlavých látek (par, plynů, prachu)
