Každá organická látka obsa
hující uhlík (zpravidla též vodík, dále kyslík, dusík, síru jiné prvky) je
hořlavinou.
c) Chemické narušování materiálů, např. Spodní horní mez
výbušných koncentrací jsou poměrně stálé, jen málo jsou ovlivňovány
tlakem teplotou směsi.
Prachy hořlavých látek jsou směsi vzduchem velmi brizantní vý
bušninou.) ale kovové (sodík, draslík, magnézium další)
a mnohé sloučeniny.
Tuhé hořlavé látky potřebují zapálení značně větší množství tepelné
energie než páry, plyny prach. Jestliže hořlavá látka je
ve vhodném poměru rozptýlena vzduchu, může vzniknout výbušná
směs. vodíku vzduchu). Závisí totiž
nejen koncentraci, ale velikosti tvaru zrna prachu, vlhkosti, pří
tomnosti katalyzátorů dalších činitelích. listů papíru, vláken
v tkalcovských strojích apod. Hoří vždy jen vrstva par nad hla
dinou kapaliny.
V dnešní době následkem širokého využívání plastických hmot vý^v
statické elektřiny velmi častý.
vání ložisek, proděravění automobilových vzdušnic vznikajícím ozónem
atd. iniciaci výbuchu rozptýle
ných prachů třeba zhruba desetkrát větší energie jiskry než pro zapálení
par plynů. znehodnocování maziv, zdrsňo., tím narušování technologických procesů
výroby. ’
b) Rušení rozhlasu letadlech, automobilech, znemožňování elektronic.
kých měření dějů. Hořlavé jsou některé anorganické prvky zejména nekovové
(vodík, uhlík, fosfor atd.
Hořlavé kapaliny samy sobě nehoří.
Zápalná jiskra nejvážnějším účinkem statické elektřiny, proto je
nutné věnovat největší pozornost. Nebezpečí vznícení různých
látek různé, proto nich stručně zmíníme. nebylo závadu, kdyby statická
náboje nezpůsobovaly tyto nepříjemnosti:
a) Elektrické rány údery, které způsobují bolest, úlek, nervozitu pracuj
cích odvádění pozornosti vykonávané činnosti.Výsledky měření napětí nabitých tělesech jsou závislé Poil,
metodě jsou vždy ovlivněny tvarem měřicí sondy, která deforn^
původní elektrické pole. Hoření způsobuje další odpařování kapaliny, takže požár
může být velmi intenzívní. Jejich meze výbušnosti však nelze jednoznačně určit.
d) Přitahování odpuzování lehkých předmětů, např.
e) Vznik zápalné jiskry prostředích nebezpečím požáru nebo výbuchu
hořlavých látek (par, plynů, prachu).
Páry plyny smíšené vzduchem tvoří výbušnou směs jistém pro
centním rozpětí (např. Chemické složení, skupenství struktura látek pak
ovlivňují, zda látka hoří snadno nebo nesnadno.
K zapálení hořlavé látky jakéhokoli skupenství nutná:
202
