Páry plyny smíšené vzduchem tvoří výbušnou směs jistém pro
centním rozpětí (např.
Tuhé hořlavé látky potřebují zapálení značně větší množství tepelné
energie než páry, plyny prach. Spodní horní mez
výbušných koncentrací jsou poměrně stálé, jen málo jsou ovlivňovány
tlakem teplotou směsi. ’
b) Rušení rozhlasu letadlech, automobilech, znemožňování elektronic. Jejich meze výbušnosti však nelze jednoznačně určit.
Prachy hořlavých látek jsou směsi vzduchem velmi brizantní vý
bušninou.
Hořlavé kapaliny samy sobě nehoří.
c) Chemické narušování materiálů, např.
V dnešní době následkem širokého využívání plastických hmot vý^v
statické elektřiny velmi častý.
Zápalná jiskra nejvážnějším účinkem statické elektřiny, proto je
nutné věnovat největší pozornost. znehodnocování maziv, zdrsňo.
e) Vznik zápalné jiskry prostředích nebezpečím požáru nebo výbuchu
hořlavých látek (par, plynů, prachu). Závisí totiž
nejen koncentraci, ale velikosti tvaru zrna prachu, vlhkosti, pří
tomnosti katalyzátorů dalších činitelích. Hoří vždy jen vrstva par nad hla
dinou kapaliny. Chemické složení, skupenství struktura látek pak
ovlivňují, zda látka hoří snadno nebo nesnadno. iniciaci výbuchu rozptýle
ných prachů třeba zhruba desetkrát větší energie jiskry než pro zapálení
par plynů. Každá organická látka obsa
hující uhlík (zpravidla též vodík, dále kyslík, dusík, síru jiné prvky) je
hořlavinou. Hořlavé jsou některé anorganické prvky zejména nekovové
(vodík, uhlík, fosfor atd. vodíku vzduchu).) ale kovové (sodík, draslík, magnézium další)
a mnohé sloučeniny. listů papíru, vláken
v tkalcovských strojích apod.Výsledky měření napětí nabitých tělesech jsou závislé Poil,
metodě jsou vždy ovlivněny tvarem měřicí sondy, která deforn^
původní elektrické pole.
K zapálení hořlavé látky jakéhokoli skupenství nutná:
202
. Hoření způsobuje další odpařování kapaliny, takže požár
může být velmi intenzívní.
vání ložisek, proděravění automobilových vzdušnic vznikajícím ozónem
atd., tím narušování technologických procesů
výroby.
d) Přitahování odpuzování lehkých předmětů, např. Nebezpečí vznícení různých
látek různé, proto nich stručně zmíníme.
kých měření dějů. nebylo závadu, kdyby statická
náboje nezpůsobovaly tyto nepříjemnosti:
a) Elektrické rány údery, které způsobují bolest, úlek, nervozitu pracuj
cích odvádění pozornosti vykonávané činnosti. Jestliže hořlavá látka je
ve vhodném poměru rozptýlena vzduchu, může vzniknout výbušná
směs
