Páry plyny smíšené vzduchem tvoří výbušnou směs jistém pro
centním rozpětí (např.
c) Chemické narušování materiálů, např.
e) Vznik zápalné jiskry prostředích nebezpečím požáru nebo výbuchu
hořlavých látek (par, plynů, prachu). Závisí totiž
nejen koncentraci, ale velikosti tvaru zrna prachu, vlhkosti, pří
tomnosti katalyzátorů dalších činitelích. Chemické složení, skupenství struktura látek pak
ovlivňují, zda látka hoří snadno nebo nesnadno. Každá organická látka obsa
hující uhlík (zpravidla též vodík, dále kyslík, dusík, síru jiné prvky) je
hořlavinou.
Prachy hořlavých látek jsou směsi vzduchem velmi brizantní vý
bušninou.
Tuhé hořlavé látky potřebují zapálení značně větší množství tepelné
energie než páry, plyny prach.) ale kovové (sodík, draslík, magnézium další)
a mnohé sloučeniny. Jestliže hořlavá látka je
ve vhodném poměru rozptýlena vzduchu, může vzniknout výbušná
směs. Hoří vždy jen vrstva par nad hla
dinou kapaliny. Spodní horní mez
výbušných koncentrací jsou poměrně stálé, jen málo jsou ovlivňovány
tlakem teplotou směsi.Výsledky měření napětí nabitých tělesech jsou závislé Poil,
metodě jsou vždy ovlivněny tvarem měřicí sondy, která deforn^
původní elektrické pole. Nebezpečí vznícení různých
látek různé, proto nich stručně zmíníme.
kých měření dějů.
K zapálení hořlavé látky jakéhokoli skupenství nutná:
202
. listů papíru, vláken
v tkalcovských strojích apod.
vání ložisek, proděravění automobilových vzdušnic vznikajícím ozónem
atd. znehodnocování maziv, zdrsňo. Hořlavé jsou některé anorganické prvky zejména nekovové
(vodík, uhlík, fosfor atd.
V dnešní době následkem širokého využívání plastických hmot vý^v
statické elektřiny velmi častý. iniciaci výbuchu rozptýle
ných prachů třeba zhruba desetkrát větší energie jiskry než pro zapálení
par plynů.
Hořlavé kapaliny samy sobě nehoří. vodíku vzduchu). Hoření způsobuje další odpařování kapaliny, takže požár
může být velmi intenzívní. nebylo závadu, kdyby statická
náboje nezpůsobovaly tyto nepříjemnosti:
a) Elektrické rány údery, které způsobují bolest, úlek, nervozitu pracuj
cích odvádění pozornosti vykonávané činnosti.
Zápalná jiskra nejvážnějším účinkem statické elektřiny, proto je
nutné věnovat největší pozornost. Jejich meze výbušnosti však nelze jednoznačně určit.
d) Přitahování odpuzování lehkých předmětů, např., tím narušování technologických procesů
výroby. ’
b) Rušení rozhlasu letadlech, automobilech, znemožňování elektronic
