Svítidla musí byt umístěna tak, aby nebylo omezováno jejich ochlazování,
41.
K oddělování- nábojů pak dochází vlivem gravitace.
Musí být aspoň. Bleskový výboj může mít
různý tvar.hmoty nebo dřevěné,
vyložené nehořlavou tepelně izolující hmotou tloušťky aspoň mm.
Uvnitř budov' prostorách chráněných před deštěm nesmějí být vodiče
s izolací jim'' rovnocenné kladeny bez trubek nebo jiného vhodného
obložení. atmosféře pak vznikají víceméně ohraničené zóny elektrickými
náboji mezi nimi prostory elektricky značně*namáhané. Doporučuje použít typizované
stavebnicové soustavy. Oddělování elektric
kých nábojů vysvětluje různě.2,‘2 nad zemí.Vedení umístěná venku musí mít vodiče izolací umístěné izolá
torech nebo závěsné kabely, výšce aspoň místech kde
projíždějí vozidla, aspoň nad zemí. vůdčím výbojem.
Vznik elektrických nábojů atmosféře zpravidla vysvětluje rychlým
vzestupem ohřátého-vzduchu nasyceného vodní párou. Přírodní laboratoř stále
příliš rozměrná praktické možnosti současné vědy techniky, blesky
uměle vyvolané stále nedosahují přírodní mohutnosti.
Ten postupuje cestou nejmenšího elektrického odporu vytváří úzkou
187
. Taková
vedení kromě toho jistí stupeň níže než podle &SN 1020.
Vedení uložená zemi musí být kabelů, vodičů dvojitou izolací
nebo šňůr typu CGSG CGTG, chráněných obložením před mechanic
kým poškozením. horní části mraku
se hromadí kladný náboj působením elektrostatické indukce získává
dolní část mraku stejně velký záporný náboj.
Rozvodnice jištěním musí být nehořlavé izolující. Elektrické náboje mraků
pak působí sebe navzájem zemský povrch něm umístěné před
měty. Nejčastější blesk čárový, který začíná tzv. Jestliže gradient
(udává zpravidla kV/cm) překročí hranici izolační schopnosti vzduchu,
dochází výboji. Hromosvody
Kvalifikovaně prováděné revize hromosvodů předpokládají jisté fyzi
kální znalosti atmosférické elektřině jejích projevech, které jsou odlišné
od elektřiny používané elektrickém rozvodu. Příčiny vzniku tohoto výboje
jsou však dnes zahaleny hypotéz fikcí. Průchody vedení stěnami musí mít nehořlavé obložení. špičatých vodivých předmětech (Eliášův oheň), nebo jiskro^ mezi
mrakem zemí, nebo mezi mraky navzájem. Výboj může být doutnavý, který projevuje jako sršení
na. Přestože hromosvod byl
vynalezen před více ňež dvěma sty lety, solidní znalosti průběhu blesko
vého výboje přineslo teprve dvacáté století. Jedna hypotéz tvrdí, vodní kapky
rychlým prouděním vzduchu elektrizují, jiná domnívá, vodní kapky,
které vystoupí hranici stratosféry, mrznou krupky dostávají
náboje horní mrakové vrstvy, která získává působením záření