Úrazy elektřinou lze předpokládat už od samých počátků lidské existenoe. Jistě už tehdy docházelo k zasažení člověka bleskem, tyto případy i samotný imposantní jev jakým jsou atmosférické výboje přibouřce daly popud k náboženskému využíváni těchto jevů. Elektrický gradient v suchém pouštním vzduchu před bouří je tak veliký, že náboj na náhodných nebo i záměrně vytvořených kondensátorech mohl omráčit nebo i zabít člověka. Takovým záměrně vytvořeným kondensátorem byla pravděpodobné i "archa úmluvy" popsaná dost podrobně v bibli v 2. knize '‘Exodus" /1450 před n.l./ ...
Postiženého položíme záda® Jeho hlav« zakloníme co
nejvíc vzad otevřeš» ústa. Jsou-li křečovitě stažena,
neotvíráme násilně, ale dýcháme nošen postiženého.
Provádlae-li dýcháni bez poaňsek úst postiženého,
musíme zadržet nos, aby vdechnutý vzduch neunikal. Jeho «rdsini dýchací áinnost se
«««stálo sleduje nevlévají ¡se úst ani nápoje ani
léky. Zachránce položí
postiženého tvrdou podložku naznak. úst odstraníme překážky, které mohly dýcháni
bránit /uvolněná zubní protéza, hrubé nečistoty apod.
Jestliže umělé dýcháni není účinné nemá-li postižený
hmatný tep, třeba začít nepřímou srdeční masáži./. Vdechnutý vzduch vychází samovolně plic ústy
postiženého. Je-li ruce T-tubus, zasune náústek
mezi rty postiženého dýchá nátrubkn.
Zpočátku vdechneme asi desetkrát intervalu jedné mi-
suty, pak pokračujeme rychlostí kolaai vdechů minu
tu.-
•to»ii vyprofitěaé ast* bezvědosí, avšak dýchá /zji&Cu-
jo dlani nebo zrcátkem přiložený» aosn úst<W,
má hmataý tep nemá přitosa stopy vážnějšího zraněni,
musí být uložen vodorovné bok zakloněnou hlavou
ň uvolněný» oděvem. Přístrojů
PREliA Chlrana PREMA KPT používá podle
návodu.
K třeba zvláštního výcviku.
Oživovaci pokusy
používáno tehdy, jestliže postižený nedýchá, nebo
přestal dýchat. Položí zápěstí
. takových případech nezdržuje»»
ošetřováním sekundárních úrazů /zlomenin, krvácením,
spálenin/, ale zahájíme hned umělé dýchání plic do
plic. Dříve používané metody umělého dýcháni podle
Silvestra-Brosehe /pohybe» paži postiženého/ dnes
používá jan jeko náhradní metody, nelze-li použit metody
z plic plic. dslžía rozhodne lékař.
Jakmile postižený začne dýchat sám, zachází se
■ ním jako případě, byl-li vyproštěn při věd«tel
