Má-li elektrické vedení spolehlivě plnit svoji funkci a mít při tom patřičnou životnost, musí jeho druh odpovídat provoznímu účelu a prostředí a musí být správně dimenzováno. /ČSN 34 102 čl. 21, ČSN 34 1610 čl. 136, ČSN 37 5200 čl. 41 ...
Tam, kde spojeni zemí vadilo funkci antény
i tam, kde některé části třeba chránit před přeskoky
/nnpř. plněnou plynem/, jiskřlštěm nebo čtvrtvinný»
zkratovým vedettís zpravidla obvodu anténního napáječe.
Tyto ochranné prvky musí být uzemněny buď vlastním nebo
náhodným uzemněním. Tato ochrana provádí buď vhodnou bleskojist
kou /např. ¿Smějí být připojeny uzemnění
hromosvodu. Těchto jiakřiář může být zapojeno i
víc« sérii. izolátory/ namontují jiskřiétě přeskokovou
vzdáleností mm. Přeápisy /ČS!f 2820/
dovolují pro jednoduché přijíaaeí aat-ény užiti slabí leh
vodičů /pozinkovaná oeal průměru xmtJ než hr<*»osvod£.
Nelze-li účinně spojit hromosvode®» uzemní sa
mostatně. Musí být proto tak doplaéna, aby
úspěžně plnila tuto svou funkci. krátkovlnných zejména ultrakrátkovlnných
rysí lacích antén nutno dbát to, aby části
hromosvodu ohraničená jiskřiSti neblížily svou délkou
délce dipólu, takové části mohou podstatně snižovat
výkon anténní soustavy mohou nebezpečně zahřívat. Spojeni provádí pat těchto částí. ochrany
před atmosférickým přepětím lze upustit venkovních antén,
které jsou aspoň pod okapem, aevyčnívaji více než
1,8 stěny jsou aspoň vzdáleny hromosvodu.
.
Ka objektech,, kde dosud není hromosvod, stává anté
na náhodným hromosvodem.
Stejné tak nevyžadují ochranu antény uvnitř budovy, které
jsou aspoň hromosvodu.
0 antén umístěných pod úrovní střechy nebo půdách
pod krytinou aení sic* nebezpečí přímého úderu blesku,
je váak nutné chránit před indukovaným atmosférickým
přepětím.-
Antény objektech hromosvodem misi mít vSechny
kovové nosné části upevňovací kovová lana spojená
s hromosvodem. Nevodivé vyvýšené konstrukční části opatřu
jí pofflocný® vodičem, který převyšuje /pomocný
jímač/. Průřez zemního svodu pro indukované proudy je
omezen pouze požadavky mechanickou pevaost
