Přímý frekvenční číslicový syntezátor s externí synchronizací

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Tato práce se zabývá problematikou přímé frekvenční číslicové syntézy. V úvodu práceje vysvětlen princip a uvedeny základní vlastnosti této metody generování signálu.Rozebrány jsou především dopady na čistotu spektra výstupního signálu. Další kapitolase zabývá návrhem zařízení, tedy výběrem DDFS obvodu a dalších základních bloků. Jezde uveden návrh násobiče kmitočtu, rekonstrukčního filtru a výstupního zesilovače.Zabývá se také výběrem řídícího obvodu. Zařízení je možné ovládat pomocí počítačepřes sběrnici USB. Pro tyto účely byl vytvořen uživatelský program. Změřené vlastnostizařízení jsou uvedeny na konci práce. Práce obsahuje schémata a desky plošných spojůnavržených částí včetně simulací a změřených parametrů.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Ondřej Buš

Strana 26 z 80

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
3. plošném spoji osazen i konektor pro přivedení hodinového signálu přímo obvod AD9951, viz blokové schéma Obr. Zapojení bylo navrženo simulováno programu Pspice. Spektrum výstupního signálu získané simulací Obr. Hodinový kmitočet AD9951 může nabývat hodnot MHz 400 MHz. Obr. Aby bylo dosaženo maximálního hodinového kmitočtu 400 MHz, je potřeba předřadit minimálně zdvojovač kmitočtu PLL nastavit maximální násobící faktor. katalogovém listu obvodu AD9951 [8] uvedeno, zbytkový fázový šum při výstupním kmitočtu 40 MHz offsetovém kmitočtu kHz -132 dBc/Hz.3: Blokové schéma násobiče kmitočtu. Při použití PLL násobkem 4× se fázový šum zvýší hodnotu -115 dBc/Hz při hodnotě 20× -105 dBc/Hz. Pro zajištění nízkého fázového šumu výstupního signálu, nutné věnovat zvýšenou pozornost obvodům zpracovávajícím hodinový signál. Vstup možné použít jako nesymetrický, však třeba mezi druhý vstup kladné analogové napětí připojit 100 kondenzátor. 3. Bylo proto zvoleno dvoustupňové řešení, jehož blokové schéma Obr.26 3.3. Proto byl navržen násobič PLL nastavena pouze 5×. Hodnoty prvků rezonančních obvodů byly použity pouze pro simulaci, přesné hodnoty potřeba stanovit experimentálně. Pásmová propust (CX3, LX3) zlepšuje potlačení nežádoucích složek. 3. Jak již bylo zmíněno předchozí kapitole, obvod obsahuje integrovaný fázový závěs umožňující násobení vstupního kmitočtu rozsahu 20×.5. 3.2 Násobič kmitočtu Obvod AD9951 disponuje symetrickým vstupem hodinového signálu. Násobení není vhodné provádět jednom stupni, protože požadovaná harmonická měla příliš nízkou úroveň. Výsledné zařízení být navrženo možnost připojení externího normálu s kmitočtem MHz. Násobič pracuje tak, vstupní signál prochází přes aktivní nelineární prvek, čímž dojde obohacení spektra vyšší harmonické složky následnou filtrací vybere složka požadovaným kmitočtem. Aby zátěž neovlivňovala rezonanční obvod, výstupu zařazen oddělovací stupeň MOSFET tranzistorem. Zátěž představuje vstupní odpor AD9951.1. 3. Jako nelineární prvek zde použit bipolární tranzistor, který kolektoru zapojen rezonanční obvod (LX1, CX1 LX2, CX2) naladěný příslušnou harmonickou. Z tohoto důvodu vhodné předřadit násobič vyšším násobícím faktorem. Návrh násobiče vychází poznatků uvedených zdroji [11]. tomto případě však dojde výraznému zhoršení fázového šumu. Vzhledem nízkému výstupnímu kmitočtu, bylo zvoleno řešení diskrétních součástek, neboť interdigitální filtry zde vyšly poměrně rozměrné. Navržené obvodové řešení Obr. . také třeba najít optimální velikost odporů R5, které určují pracovní bod tranzistorů.4