V průběhu uplynulých 150ti let prošla elektrotechnika mohutným dynamickým rozvojem. Ten byl umožněn jen díky intenzivnímu odhalování přírodních zákonů a jejich aplikacím při řešení elektrotechnických projektů. Nejrůznější vědecké a technické objevy učinily náš život pohodlnějším a příjemnějším. Vědění a objevování mohou učinit náš život šťastnějším.
Elektronová teorie Lorentzova síla
Z hlediska teoretické mechaniky zkoumal otázky toku energie ruský
fyzik Umov své doktorské disertaci „Rovnice pohybu energie
v tělesech "již 1874. 1897), prvním modelem atomu založením klasické
elektronové teorie kovů 1906 získal Nobelovu cenu fyziku. Thomson.
Podrobněji zde zmíníme Holanďanovi Lorentzovi. nezabývá „mik-
ropolem Látkové prostředí jednoduše charakterizuje globálním i
141
. 1912.
HENDRIK ANTOON LORENTZ (1853 1928) narodil Arnhemu,
vystudoval univerzitu Leidenu let tam působil jako profesor do
r. ruské literatuře někdy místo označení Poyn-
tingův vektor používá termín Umovův vektor.
NIKOLAJ ALEXWJEVIČ UMOV (1846 1915) studoval Moskev
ské univerzitě tam pak též působil jako profesor. Jed
ním nich byl Maxwellův žák Trinity College, anglický fyzik JOHN
JOSEPH THOMSON (1856 1940). Lorentz položil základy elektronové teorii, jíž rozšířil Maxwello-
vu teorii elektromagnetického pole mikrokosmos vyřešil některé
problémy, např.
Elektronová teorie Lorentzova síla
Na prohloubení Faraday-Maxwellovy teorie elektromagnetického pole
se nepodíleli jen Hertz, Heaviside, Poynting Umov, ale mnozí další. Maxwella funkci vedoucího ka
tedry experimentální fyziky Cambridge ředitele Cavendishovy labora
toře vystřídal lord Rayleigh jeho nástupcem pak stal, tehdy 26-letý, J.
Faraday-Maxwellova teorie teorií makroskopickou', látkovém pro
středí, němž nachází elektromagnetické pole, neumožňuje řešit proce
sy, které sou molekulární nebo atomární úrovni tj. Zabýval teorií kmitavých
procesů, optikou, elektromagnetismem molekulovou fyzikou.
J. protest proti politic
kým poměrům 1911 vzdal profesury. 1902 obdržel Nobelovu ceny fyziku. vztah mezi elektrickou vodivostí tepelnou vodivostí tu
hých těles. historie fyziky zapsal svým objevem první elementární
částice elektronu (r
