V průběhu uplynulých 150ti let prošla elektrotechnika mohutným dynamickým rozvojem. Ten byl umožněn jen díky intenzivnímu odhalování přírodních zákonů a jejich aplikacím při řešení elektrotechnických projektů. Nejrůznější vědecké a technické objevy učinily náš život pohodlnějším a příjemnějším. Vědění a objevování mohou učinit náš život šťastnějším.
Faraday-Maxwellova teorie teorií makroskopickou', látkovém pro
středí, němž nachází elektromagnetické pole, neumožňuje řešit proce
sy, které sou molekulární nebo atomární úrovni tj. 1897), prvním modelem atomu založením klasické
elektronové teorie kovů 1906 získal Nobelovu cenu fyziku. Maxwella funkci vedoucího ka
tedry experimentální fyziky Cambridge ředitele Cavendishovy labora
toře vystřídal lord Rayleigh jeho nástupcem pak stal, tehdy 26-letý, J.
J. vztah mezi elektrickou vodivostí tepelnou vodivostí tu
hých těles. Thomson. historie fyziky zapsal svým objevem první elementární
částice elektronu (r. 1912. Lorentz položil základy elektronové teorii, jíž rozšířil Maxwello-
vu teorii elektromagnetického pole mikrokosmos vyřešil některé
problémy, např.
HENDRIK ANTOON LORENTZ (1853 1928) narodil Arnhemu,
vystudoval univerzitu Leidenu let tam působil jako profesor do
r. protest proti politic
kým poměrům 1911 vzdal profesury. Zabýval teorií kmitavých
procesů, optikou, elektromagnetismem molekulovou fyzikou. ruské literatuře někdy místo označení Poyn-
tingův vektor používá termín Umovův vektor. nezabývá „mik-
ropolem Látkové prostředí jednoduše charakterizuje globálním i
141
.
Podrobněji zde zmíníme Holanďanovi Lorentzovi.
Elektronová teorie Lorentzova síla
Na prohloubení Faraday-Maxwellovy teorie elektromagnetického pole
se nepodíleli jen Hertz, Heaviside, Poynting Umov, ale mnozí další.Elektronová teorie Lorentzova síla
Z hlediska teoretické mechaniky zkoumal otázky toku energie ruský
fyzik Umov své doktorské disertaci „Rovnice pohybu energie
v tělesech "již 1874. Jed
ním nich byl Maxwellův žák Trinity College, anglický fyzik JOHN
JOSEPH THOMSON (1856 1940). 1902 obdržel Nobelovu ceny fyziku.
NIKOLAJ ALEXWJEVIČ UMOV (1846 1915) studoval Moskev
ské univerzitě tam pak též působil jako profesor
