V průběhu uplynulých 150ti let prošla elektrotechnika mohutným dynamickým rozvojem. Ten byl umožněn jen díky intenzivnímu odhalování přírodních zákonů a jejich aplikacím při řešení elektrotechnických projektů. Nejrůznější vědecké a technické objevy učinily náš život pohodlnějším a příjemnějším. Vědění a objevování mohou učinit náš život šťastnějším.
Studoval univerzitách Manchestru Cambridge. Poté půso
bil jako profesor univerzitách Manchestra, pracoval též Cavendishově
laboratoři Cambridge také univerzitě Birminghamu.
Velmi významné jsou Heavisideovy objevitelské práce teorie elek
trických obvodů. Heaviside kolem 1884
zpochybnil doby vžitou představu, elektromagnetická energie se
přenáší zdroje spotřebiči proudem, který prochází vedením. Může nám zdát
poněkud nespravedlivé, priorita objevu bývá přisuzována tomu, kdo
prokazatelně zveřejnil svůj objev jako první, zatímco éna ostatních ob
jevitelů zůstávají širší veřejnosti neznámá. Bylo tomu tak problematikou
spojenou přenosem elektromagnetické energie.
Nezřídka setkáváme tím, určitý objev odhalí nezávisle sobě
dva nebo více badatelů, prakticky stejné době.
Poynting charakterizoval tok hustoty energie vektorem dnes nazýva
ným Poyntingovým vektorem který lze vyjádřit jako vektorový součin
vektorů H.4.
N H
Elektromagnetická energie, která vytéká oblasti povrchu pak
.
JOHN HENRI POYNTING (1852 1914) narodil Montone Man
chestru. Kromě teorie
elektromagnetického pole zabýval geofyzikou změřil hustotu Země
a gravitační konstantu. Pojednáme nich následující kapitole. Joulovy ztráty). Heavisi
de zavedl pojem tok elektromagnetické energie ukázal, energie pře
náší elektromagnetickým polem dielektriku, které obklopuje elektrické
vedení. Přitom část této energie vniká vodičů, kde mění tepelnou
energii (tzv.4. původce této představy však považován
anglický fyzik Poynting, který uveřejnil své poznatky jen několik
měsíců před Heavisidem. Dovršení teorie elektrom agnetického pole
Gaussova soustava nazývala Lorentzovou-Heavisideovou praxi
neujala, neboť vyžadovala změnit definici některých veličin