V průběhu uplynulých 150ti let prošla elektrotechnika mohutným dynamickým rozvojem. Ten byl umožněn jen díky intenzivnímu odhalování přírodních zákonů a jejich aplikacím při řešení elektrotechnických projektů. Nejrůznější vědecké a technické objevy učinily náš život pohodlnějším a příjemnějším. Vědění a objevování mohou učinit náš život šťastnějším.
Poynting charakterizoval tok hustoty energie vektorem dnes nazýva
ným Poyntingovým vektorem který lze vyjádřit jako vektorový součin
vektorů H. Pojednáme nich následující kapitole. Kromě teorie
elektromagnetického pole zabýval geofyzikou změřil hustotu Země
a gravitační konstantu.4. Poté půso
bil jako profesor univerzitách Manchestra, pracoval též Cavendishově
laboratoři Cambridge také univerzitě Birminghamu.
JOHN HENRI POYNTING (1852 1914) narodil Montone Man
chestru. původce této představy však považován
anglický fyzik Poynting, který uveřejnil své poznatky jen několik
měsíců před Heavisidem.
Velmi významné jsou Heavisideovy objevitelské práce teorie elek
trických obvodů. Studoval univerzitách Manchestru Cambridge. Bylo tomu tak problematikou
spojenou přenosem elektromagnetické energie. Heavisi
de zavedl pojem tok elektromagnetické energie ukázal, energie pře
náší elektromagnetickým polem dielektriku, které obklopuje elektrické
vedení. Joulovy ztráty).
N H
Elektromagnetická energie, která vytéká oblasti povrchu pak
. Může nám zdát
poněkud nespravedlivé, priorita objevu bývá přisuzována tomu, kdo
prokazatelně zveřejnil svůj objev jako první, zatímco éna ostatních ob
jevitelů zůstávají širší veřejnosti neznámá. Heaviside kolem 1884
zpochybnil doby vžitou představu, elektromagnetická energie se
přenáší zdroje spotřebiči proudem, který prochází vedením. Přitom část této energie vniká vodičů, kde mění tepelnou
energii (tzv.
Nezřídka setkáváme tím, určitý objev odhalí nezávisle sobě
dva nebo více badatelů, prakticky stejné době.4. Dovršení teorie elektrom agnetického pole
Gaussova soustava nazývala Lorentzovou-Heavisideovou praxi
neujala, neboť vyžadovala změnit definici některých veličin