V průběhu uplynulých 150ti let prošla elektrotechnika mohutným dynamickým rozvojem. Ten byl umožněn jen díky intenzivnímu odhalování přírodních zákonů a jejich aplikacím při řešení elektrotechnických projektů. Nejrůznější vědecké a technické objevy učinily náš život pohodlnějším a příjemnějším. Vědění a objevování mohou učinit náš život šťastnějším.
Zkoumání struktury látek ukázalo, základními sta
vebními kameny jsou atomy, které jsou vytvořeny základních částic,
jejichž hlavní vlastností elektrický náboj. Rozšíření Maxwellovy teorie mikropo-
le provedl Lorentz svou elektronovou teorii. ovršení teorie elektrom agnetického pole
veličinami, jim jsou, jak víme, permitivita, konduktivita permeabilita.4.
Lorentz vycházel rovnic pole pro vakuum, jehož popisu postačí, jak
známo, dva vektory: elektrická intenzita magnetická intenzita (Veli
činy pro mikropole jsou označeny malými písmeny. těchto důvodů také vzhledem velkému
množství zúčastněných částic přístupné pozorování jen úhrnné makroskopic-
div mikro
fco
dh
rot m„— ,
°dt ’
div 0
142
.) Lorentzova teorie není rozdíl od
Maxwelovy teorie pouhým fenomenologickým popisem, aleje mikrofy
zikální teorií elektromagnetických jevů, která vysvětluje tyto jevy zá
kladě atomové teorie.
Maxwellovu teorii nelze tedy použít řešení problémů, nichž nutno
přihlížet jejich mikroskopickému charakteru. (Pod touto hranicí uplatňují zákonitosti
kvantové elektrodynamiky. Slovo elektron zde
třeba chápat jako nabitou mikročástici, tedy nejen vlastní elektron, ale též
atomové molekulové ionty.)
Lze ukázat, Lorentzových rovnic (**) mikroskopického pole lze do
spět Maxwellovým makroskopickým rovnicím (*). teorie elek
trické vodivosti, teorie elektrické magnetické polarizace, elektrické vý
boje plynech apod. Sem patří např.
Mikroskopické elektromagnetické pole určeno Lorentzovými rov
nicemi
Lorentzova elektronová teorie velmi široký rozsah platnosti, pro
rozměry řádově 10'13 cm.) Látkové prostředí re
spektoval Lorentz velkým množstvím „bodových nábojů“, rozložených
s mikroskopickou hustotou pohybující prostorem rychlostí (obč
tyto veličiny jsou místně časově proměnné). Veličiny ovšem vel
mi rychle mění místně časově.4. Bylo prokázáno, také elek
třina „atomovou strukturu“
