Palubní počítač s testovací jednotkou pro osobní automobily

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Práce se zabývá návrhem a realizací palubního počítače s testovací jednotkou pro motorová vozidla. První část práce se zaměřuje na návrh obvodové koncepce. Pro získávání dat je určen měřící modul založený na obvodu STN1110 využívající standard OBD2. Komunikaci s okolními zařízeními zajišťuje měřící modul pomocí rozhraní USB a JTAG. Řídící modul je vybaven mikrokontrolérem ARM. Druhá část se zabývá realizací softwaru mikrokontroléru a aplikace pro PC. Závěrem jsou prezentovány výsledky testování realizovaného počítače.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Jan Špatenka

Strana 58 z 84

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vytyčené cíle byly splněny. Software navržen základech projektu USB USART převodníku. Vzhledem velikosti programu by postačoval obvod 128kB paměti. Použitý algoritmus výpočtu aktuální spotřeby paliva velikosti průtoku vzduchu vykazoval značnou chybu lišící navíc dle daného vozidla. deseti případech proběhl úspěšně. nutné proto znovu kabel připojit následně odpojit. Třetí část věnována softwaru. Uvažované ukládání vývoje jízdních parametrů do paměti Flash nebylo nakonec realizováno. Pozdější testování ukázalo, že výkonu byl procesor zvolen správně. Druhá část zaměřena praktický návrh palubního počítače. Závěrem lze práci hodnotit jako úspěšnou. V rámci testování byl počítač vyzkoušen třinácti vozidlech. Vzhledem malé kapacitě jsou ukládány pouze celkové naměřené hodnoty vybraných jízdních parametrů. Zvolena byla modulová struktura, která umožňuje pozdější doplnění počítače další moduly a tím rozšíření jeho použitelnosti další vozidla. Pro řízení počítače byl zvolen mikrokontrolér AT91SAM7S256 jádrem ARM. Značné problémy také projevili vzájemným ovlivňováním funkcí počítače komunikace přes USB. Palubní počítač informační jednotkou byl úspěšně navrhnut, realizován otestován praxi. Potřebné jízdní parametry možné získávat přímo jednotlivých snímačů, některých vozidel bylo nutné tato čidlo doplnit. Při realizaci působila největší problém zajištění vysílání pouze podporovaných PID tím spojené automatické přizpůsobování menu. Naopak nevýhodou omezení použití pouze pro automobily vyrobené roce 1996, což nemusí navíc vždy platit. Tuto koncepci realizovat a otestovat praxi. Tento problém musel být vyřešen úplným oddělením obou funkcí, přesto občas vzniká problém při odpojování USB kabelu, který projevuje nepřepnutí programových vláken. Důvodem byl problém při čtení dat z paměti. . V první části práce jsou podrobně rozebrány způsoby měření jízdních parametrů.48 5 ZÁVĚR Cílem práce seznámit problematikou měření základních jízdních provozních parametrů vozidel. Důvodem nefunkčnosti komunikace zbylých třech vozidlech bylo starší datum výroby tím spojené nepodporování OBD2 přes přítomnost standardní diagnostické zásuvky. Odstranění této nepřesnosti vyžadovalo provést rozsáhlejší měření, které bohužel nebylo k dispozici vhodné vozidlo. Zprvopočátku byla tato koncepce uvažována, nakonec však byla zvolena koncepce získávající potřebné údaje pomocí automobilové diagnostiky, konkrétně pak standard OBD2. Jako náhrada byl použit obvod RTC disponující volně programovatelné paměti. Při měření jízdních parametrů působila největší problémy spotřeba paliva. Výhodou této koncepce především její univerzálnost, navíc není vozidle nutné provádět žádné úpravy vozidle. základě získaných informací zvolit nejvhodnější způsob měření a navrhnout obvodovou koncepci měřicího přístroje