|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Práce se zabývá návrhem a realizací palubního počítače s testovací jednotkou pro motorová vozidla. První část práce se zaměřuje na návrh obvodové koncepce. Pro získávání dat je určen měřící modul založený na obvodu STN1110 využívající standard OBD2. Komunikaci s okolními zařízeními zajišťuje měřící modul pomocí rozhraní USB a JTAG. Řídící modul je vybaven mikrokontrolérem ARM. Druhá část se zabývá realizací softwaru mikrokontroléru a aplikace pro PC. Závěrem jsou prezentovány výsledky testování realizovaného počítače.
Palubní
počítač informační jednotkou byl úspěšně navrhnut, realizován otestován praxi.
Třetí část věnována softwaru. Vzhledem malé kapacitě jsou ukládány pouze celkové naměřené hodnoty
vybraných jízdních parametrů. Vytyčené cíle byly splněny. základě získaných informací zvolit nejvhodnější způsob měření
a navrhnout obvodovou koncepci měřicího přístroje.
Potřebné jízdní parametry možné získávat přímo jednotlivých snímačů, některých
vozidel bylo nutné tato čidlo doplnit. Při realizaci působila největší problém zajištění vysílání
pouze podporovaných PID tím spojené automatické přizpůsobování menu. Pozdější testování ukázalo,
že výkonu byl procesor zvolen správně. Tuto koncepci realizovat
a otestovat praxi.48
5 ZÁVĚR
Cílem práce seznámit problematikou měření základních jízdních provozních
parametrů vozidel. Důvodem byl problém při čtení dat
z paměti. Naopak
nevýhodou omezení použití pouze pro automobily vyrobené roce 1996,
což nemusí navíc vždy platit.
.
Druhá část zaměřena praktický návrh palubního počítače.
V rámci testování byl počítač vyzkoušen třinácti vozidlech. Uvažované ukládání vývoje jízdních parametrů
do paměti Flash nebylo nakonec realizováno. Vzhledem velikosti programu by
postačoval obvod 128kB paměti.
V první části práce jsou podrobně rozebrány způsoby měření jízdních parametrů. Software navržen základech projektu
USB USART převodníku. Jako náhrada byl použit obvod RTC disponující volně programovatelné
paměti. Pro řízení počítače byl zvolen
mikrokontrolér AT91SAM7S256 jádrem ARM. Zvolena byla
modulová struktura, která umožňuje pozdější doplnění počítače další moduly
a tím rozšíření jeho použitelnosti další vozidla.
Závěrem lze práci hodnotit jako úspěšnou. deseti případech
proběhl úspěšně. Použitý algoritmus výpočtu aktuální spotřeby paliva velikosti průtoku
vzduchu vykazoval značnou chybu lišící navíc dle daného vozidla. Odstranění této
nepřesnosti vyžadovalo provést rozsáhlejší měření, které bohužel nebylo
k dispozici vhodné vozidlo. Zprvopočátku byla tato koncepce uvažována,
nakonec však byla zvolena koncepce získávající potřebné údaje pomocí automobilové
diagnostiky, konkrétně pak standard OBD2. Výhodou této koncepce především její
univerzálnost, navíc není vozidle nutné provádět žádné úpravy vozidle. Tento problém musel být vyřešen úplným oddělením obou funkcí, přesto občas
vzniká problém při odpojování USB kabelu, který projevuje nepřepnutí
programových vláken. Při měření jízdních parametrů působila největší problémy
spotřeba paliva. Důvodem nefunkčnosti komunikace zbylých třech vozidlech bylo
starší datum výroby tím spojené nepodporování OBD2 přes přítomnost standardní
diagnostické zásuvky. nutné proto znovu kabel připojit následně odpojit. Značné
problémy také projevili vzájemným ovlivňováním funkcí počítače komunikace přes
USB
