|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Práce se zabývá návrhem a realizací palubního počítače s testovací jednotkou pro motorová vozidla. První část práce se zaměřuje na návrh obvodové koncepce. Pro získávání dat je určen měřící modul založený na obvodu STN1110 využívající standard OBD2. Komunikaci s okolními zařízeními zajišťuje měřící modul pomocí rozhraní USB a JTAG. Řídící modul je vybaven mikrokontrolérem ARM. Druhá část se zabývá realizací softwaru mikrokontroléru a aplikace pro PC. Závěrem jsou prezentovány výsledky testování realizovaného počítače.
Pro řízení počítače byl zvolen
mikrokontrolér AT91SAM7S256 jádrem ARM.48
5 ZÁVĚR
Cílem práce seznámit problematikou měření základních jízdních provozních
parametrů vozidel. Značné
problémy také projevili vzájemným ovlivňováním funkcí počítače komunikace přes
USB. Zprvopočátku byla tato koncepce uvažována,
nakonec však byla zvolena koncepce získávající potřebné údaje pomocí automobilové
diagnostiky, konkrétně pak standard OBD2.
Potřebné jízdní parametry možné získávat přímo jednotlivých snímačů, některých
vozidel bylo nutné tato čidlo doplnit. Zvolena byla
modulová struktura, která umožňuje pozdější doplnění počítače další moduly
a tím rozšíření jeho použitelnosti další vozidla. Tento problém musel být vyřešen úplným oddělením obou funkcí, přesto občas
vzniká problém při odpojování USB kabelu, který projevuje nepřepnutí
programových vláken. Vzhledem velikosti programu by
postačoval obvod 128kB paměti.
Druhá část zaměřena praktický návrh palubního počítače. Důvodem byl problém při čtení dat
z paměti. Použitý algoritmus výpočtu aktuální spotřeby paliva velikosti průtoku
vzduchu vykazoval značnou chybu lišící navíc dle daného vozidla. Uvažované ukládání vývoje jízdních parametrů
do paměti Flash nebylo nakonec realizováno. Tuto koncepci realizovat
a otestovat praxi. Vzhledem malé kapacitě jsou ukládány pouze celkové naměřené hodnoty
vybraných jízdních parametrů.
Třetí část věnována softwaru. Jako náhrada byl použit obvod RTC disponující volně programovatelné
paměti. nutné proto znovu kabel připojit následně odpojit.
Závěrem lze práci hodnotit jako úspěšnou.
V rámci testování byl počítač vyzkoušen třinácti vozidlech. Odstranění této
nepřesnosti vyžadovalo provést rozsáhlejší měření, které bohužel nebylo
k dispozici vhodné vozidlo. Pozdější testování ukázalo,
že výkonu byl procesor zvolen správně.
. Palubní
počítač informační jednotkou byl úspěšně navrhnut, realizován otestován praxi.
V první části práce jsou podrobně rozebrány způsoby měření jízdních parametrů. Výhodou této koncepce především její
univerzálnost, navíc není vozidle nutné provádět žádné úpravy vozidle. deseti případech
proběhl úspěšně. Vytyčené cíle byly splněny. Naopak
nevýhodou omezení použití pouze pro automobily vyrobené roce 1996,
což nemusí navíc vždy platit. Při realizaci působila největší problém zajištění vysílání
pouze podporovaných PID tím spojené automatické přizpůsobování menu. Důvodem nefunkčnosti komunikace zbylých třech vozidlech bylo
starší datum výroby tím spojené nepodporování OBD2 přes přítomnost standardní
diagnostické zásuvky. základě získaných informací zvolit nejvhodnější způsob měření
a navrhnout obvodovou koncepci měřicího přístroje. Při měření jízdních parametrů působila největší problémy
spotřeba paliva. Software navržen základech projektu
USB USART převodníku
