Palubní počítač s testovací jednotkou pro osobní automobily

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Práce se zabývá návrhem a realizací palubního počítače s testovací jednotkou pro motorová vozidla. První část práce se zaměřuje na návrh obvodové koncepce. Pro získávání dat je určen měřící modul založený na obvodu STN1110 využívající standard OBD2. Komunikaci s okolními zařízeními zajišťuje měřící modul pomocí rozhraní USB a JTAG. Řídící modul je vybaven mikrokontrolérem ARM. Druhá část se zabývá realizací softwaru mikrokontroléru a aplikace pro PC. Závěrem jsou prezentovány výsledky testování realizovaného počítače.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Jan Špatenka

Strana 11 z 84

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
prvopočátcích automobilismu vozidla obsahovala několik žárovek pár metrů vodičů. . Dnešní moderní automobil je doslova prošpikován kilometry kabeláže desítkami řídících jednotek. postupem času se také měnila role řidiče, který rozdíl prvních vozidel obklopen množstvím budíků, displejů nejrůznějších indikátorů, které předávají informace stavu vozidla, čímž přispívají celkovému zvýšení komfortu bezpečnosti. Text rozdělen čtyři dílčí kapitoly. Návrhu potřebného hardware věnována kapitola druhá. těmito požadavky nejvýhodnější volba modulové struktury.1 ÚVOD Od sestrojení prvního automobilu roce 1885 německým konstruktérem Karlem Fridrichem Benzem uplynulo již 127 let. Jelikož velmi pohodlné ovládat zařízení pomocí osobního počítače, také navržena příslušná aplikace. podstaty standardizace automobilové diagnostiky proto nutné obvodovou koncepci navrhnout ohledem univerzální použití. Úvodní část klade za cíl seznámit možnostmi měření jednotlivých veličin. Třetí kapitola proto věnována jeho návrhu. Obecně neplatí, každé vozidlo předává komplexní přehled všech dostupných údajů. Závěrečná kapitola si pak klade cíl seznámit výsledky testování vybraných vozidlech. Jako nejvhodnější jeví využití automobilové diagnostiky, konkrétně pak standardu OBD2. současnosti jsou již automobily běžnou součástí našeho života. Každé složitější elektronické zařízení neobejde bez mikrokontroléru řízeného firmwarem. Tato práce zabývá rozborem problematiky získávání jízdních parametrů a jejich předávání uživateli. Zásluhu tom především technický pokrok posledních desetiletích, který nevyhnul ani elektrotechnice. Pro tato vozidla jsou pak určena nejrůznější doplňková zařízení předávající řidiči chybějící parametry