Vstoupili tedy vlak trať blokovou,
jest tato každému jinému vlaku uzavřena čili blokována.
To pak děje asi takto: elektrické baterie nejbližší stanici veden
jest drát našemu signálu, elektrický proud baterií zplozený pro
cházel tedy signálem, kdy bylo opatření, jímž elektřina
*) Osvěta, roč. ochrana taková
jest nutná, dokazují mnohé záhubné srážky, kde vlak následující
vrazil předcházejícího, který byl pro nenadálou překážku za
stavil neb omeškal.
Jedná nyní to, jakým spôsobom samočinné přestavování
signálu děje, jest vlastně, čem rozličné soustavy různí.
Protože každé koleji dvojité tratě vlaky pohybují toliko jedním
směrem, můžeme mluviti „začátku“ „konci“ určité délky takové
koleje.
V soustavě, kterou vypisujeme, nalézá začátku-) každé
blokové tratě optický signál, který dne barvou signálové desky,
v noci barvou svého světla označuje buď volnou neb blokovanou trať.
V systému Rousseauově nalézá každém signálu malý strojek po
hybovaný závažím, které, můželi volně působiti, otáčí pomocí strojku
desku signálovou kolem její osy. Princip, jehož základě pracuje soustava Rous
seauova, jest princip systému blokového, jehož podstatu jsme těchto
listech již vylíčili.
. Úlohou vlaku jest tedy, aby signálem
propustil elektrický proud, kdykoliv význam signálu změněn býti má. Jakmile elektrický proud strojkem
projde, uvolní závaží deska začne otáčeti, když však učiní
čtvrt obratu čímž význam její změněn přeruší sama elektrický
proud, strojek opět zastaví deska utkví nehybně nové poloze. Protože pak vždy tam, kde jedna
trať bloková končí, druhá začíná, nalézá každý vlak vždy ně
které blokové trati jest tedy jedním signálem kryt před vlaky ná
sledujícími.Rozhledy poli technickém. 437
řízení automatických signálů, vypíšeme tuto soustavu poněkud podrobněji
a zvolíme pro lepší přehlednost soustavu „jednoduchou“, sice pro
tratě dvojité, kde tedy vlaky potkati nemohou avlaku jest ochrany
třeba jen před vlaky, které ním následují. Když pak náš vlak dojede konci
tratě blokové, postaví onen začátku tratě umístěný signál samo
činně opět polohy značící „volno,“ načež následující vlak může do
uprázdněné tratě blokové vjeti.“ Obyčejně jest však pohyb
strojku zamezen, tak signálová deska určité poloze nehybně se
trvává; aby pak závaží mohlo působiti, musí strojek teprve uvolniti,
a děje proudem elektrickým. Dráha rozdělena jest totiž určitý počet kratších
tratí blokových, zásadou jest, každé trati blokové smí na-
lezati vždy toliko jeden vlak. díl II. str.
Kdy pak působením vnějším opět elektrický proud strojkem
prošel, nastane týž pochod: deska opět otočí čtvrt obratu na
bude tím zase původního významu. Tím ovšem bylo způsobeno ne
ustálé střídání signálů „volno“ „nebezpečí. 890. Vizme, jak
tento princip proveden.
Jakmile vjíždí vlak (prázdné posud) tratě blokové míjí signál,
postaví tento působením vlaku polohy, která značí „nebezpečí.“
Každý vlak, který prvním následoval, zastaví vida dle posta
vení signálu, trať není volna
