Jeda kolem signálu způsobí tíží svou
prohnutí koleje, následkem čehož elektrický proud projde signálem,
uvolní závaží, toto opět otočí desku signálovou čtvrt obratu měníc
význam její „volno“ „nebezpečí.
Bezpečnost jízdy závisí tedy natažení signálu, Rousseauovy aparáty
jsou této příčiny zařízeny tak, trati nejživější jedno natažení
stačí úplnou jistotou hodiny.“
Jest tedy patrno, každý vlak vjížděje blokovou trať samo
činně uzavírá, opouštěje toto uzavření ruší. Při každém projetí vlaku blokovou tratí
promění dvakrát signál, dvakrát tedy závaží něco málo klesne. Zastavili vlak pro
nenadálou překážku uprostřed tratě, zůstává tato blokována, vlak
jest tedy kryt.“
. Nedá ovšem mysliti ústrojí, které
by poroucháno býti nemohlo: žádá však, aby při jakémkoliv nepo
řádku působení aparátu signál ustálil poloze „nebezpečí.
*) Viz tom níže při telegrafii. tomto okamžiku projde signálem proud elek
trický.“ Pokud deska této poloze
setrvá, jest trať, které náš vlak právě nalézá, uzavřena.
3) tak zvané „dvojnásobně bezpečné“ soustavě Rousseauově jest toto
nebezpeči poněkud zmírněno, odstraněno.“
2) totiž nestýkal „elektricky;“ vložili mezi dvě hmoty třetí, která
elektřinu nevede, jest elektrický styk obou prvních hmot přerušen.
Jedeli však přes toto místo vlak, prohne kolej vejde tím styk
s drátem signálovým.438 Hajiiiš:
sváděla signálu zeme. Nyní treba jen dodati, signál jest tímto spôsobem spojen
nikoliv jediným, ale dvčma místy koleje totiž začátkem a
s koncem blokové tratě celý aparát Rousseauův jest podstate
vylíčen. Aby však každodenní natažení
nemohlo býti zanedbáno, učiněno opatření takové, signálová lampa
nemůže býti rozžata, neníli závaží úplně navinuto.
Vadou Rousseauovy zajisté velmi důmyslné soustavy mnoha
jiných) jest, mohou nastati případy, kde poroucháním ústrojí signá
lová deska ustálí poloze „volno,“ čímž ovsem aparát netoliko
přestal býti aparátem bezpečnosti, ale stal nebezpečným kla-
maje vlaky zdánlivou jistotou.
Po jistém počtu takových změn dojde závaží nejhlubší své polohy,
a ovšem činnost aparátu přestává, pokud závaží znova nenavine. Zde stačí podotknonti, lze užiti žerné
neb koleje „zpátečního vedení.
Sledujme jeho působení.“ Vlak blížící postupuje
tedy, věda traf jest prázdna. Predstavme však, signálu veden
jest drát pod nejbližší kolej ale tak, aby ani zemí ani kolejí so
nestýkal*
2): posud tedy není elektrického spojení mezi signálem zemí. Rozžíháli tedy
strážník denně tuto lampu toliko nejhorší nevšímavosť mohla by
toho zanedbati jest nucen strojek pokaždé natáhnouti. Když
pak vlak projev tratí druhém konci opouští, jest jeti přes
ono místo, kde druhý drát signálový pod kolej zabíhá; následek jest
týž prvé: deska signálu začátku tratě umístěného otočí se
o čtvrt obratu význam její mění tedy zase „nebezpečí“ na
„volno. Predstavme signál začátku ně
které blokové tratě postavení „volno. Viděli jsme, činnost signálového aparátu závisí na
působení klesajícího závaží
