Při starším spôsobu
zakládání pilířů užíváno, jak známo, jímek; místo, kde pilíř řece
státi měl, ohradilo totiž nepromokavou stěnou, prostoru takto
obraženého vyčerpala voda, načež pilíř uvnitř suchu byl vyzděn. Při těchto pracích
jest nitro zvonce prosto vody, ovšem jen působením vzduchu něm
’) Také Cechy honosí nyní tunelem značné délky. díl II.
Ponorímeli obrácenou sklenici vody, shledáme, voda uvnitř
sklenice níže stojí nežli vně.
K pracím hornickým pojí jisté míry také stavba tunelů,
která poslední době dospěla dílům neobyčejně smělým. Dosednuli keson dno řeky, vhání pomocí zvláštních
strojů jeho nitra vzduch, sice trubicemi prostupujícími skrze
strop zvonce, čímž voda kesonu nadobro vytlačí.
Jako ponořujeme sklenici vody, tak ponořuje řeky mohutný
železný zvonec čili kosou (caisson), němžto část vzduchu zůstává
uzavřena. Ježto pak prostřední pilíře nového mostu Podskalského
tímto spůsobem zakládají (kdežto pobřežní pilíře jímkách sestaví),
nebude snad nezajímavo, přihlednemeli této methodě poněkud blíže. Při pneuma
tickém zakládání pilířů provádí pochod zde vypsaný velké míře. Tyto vrtací stroje pracují netoliko velmi rychle, ale po
skytují výhodu, vzduch nich unikající chladí ventiluje
dusné prostory podzemní. Když takto
nitro vyrušeno jest, vstoupí dělníci zvonce prohlubují uvnitř dno
řeky, při čemž keson pozbývaje podpory klesá stále hlouběji. 885. Při stavbě tunelu Gothardského děje se
také doprava materiálu lokomotivami, nichž zastává stlačený vzduch
místo páry. Jest vzduch sklenici uzavřený,
který vodě výše vystoupiti nedá.
Jako stavba tunelů, vyvinula stavba mostů míře překva
pující hlavně vlivem železných drah. Dojdeli
kopání spolehlivou půdu základní, nepokračuje něm dále, a
v kesonu pevné usedlém počíná stavba pilíře. Kdy bychom mohli ještě více vzduchu
do sklenice vehnati, klesla voda ještě hlouběji, zároveň však
vzduch sklenici obsažený nabýval vyššího napnutí.
Avšak zařízení udržení jimky čas stavby jest věcí dosti nesnadnou,
a spůsob stavby, jímž jimky stávají zbytečnými, dochází stále většího
rozšíření.
Gotharda. Jest tunel Špic-
berský Eisensteinn, proražený veskrze 21. pros. 1876.
. Jest hlavně spůsob pneuma
tický, jehož užití umožnilo rychlou bezpečnou stavbu mostních pilířů,
a usnadnilo takto nejobtížnější část stavby mostní. Jen použitím vrtacích strojů hna
ných stlačeným vzduchem bylo možno proraziti Alpy tunelem Mont-
ccniským podniknouti druhé dílo, ještě smělejší, pod horou sv.
2) Viz Osvětu, roč. Stlačování vzduchu dělo při stavbě tunelu Montccniského
a děje tunelu Gothardského pomocí strojů vodních, protože
četné bystříce Alpské poskytují laciné síly hnací dostatek. zde má
stlačený vzduch úlohu veledůležitou. Promluvili jsme již článku
o vývoji železných drah *
2) ovšem velmi stručně rozvoji stavby
mostní, obmezíme tedy zde jeden moment zajímavý, totiž na
změnu nastalou zakládání pilířů.450 :
podotknouti, staré signály čistě mechanické takové, kde zvuk
holemi vedl, nahražují čím dále tím více telegrafy elektrickými,
pneumatickými pod
