OSVĚTA - Rozhledy na poli technickém 1.) Ladislav Hajniš

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Osvěta, listy pro rozhled v umění, vědě a politice

Pro: Neurčeno
Vydal: Vácslav Vlček tiskem Josefa Koláře Autor: Vácslav Vlček

Strana 9 z 15

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Takový vůz jede klidně, bez hluku kouře ulicemi města, puzen jsa silou ukrytou jeho nitru: toť zajisté vše, možno strojovém voze tramwayovém požadovati. Od železnic, jichž délka celé zemi rovná již asi 7’/» násobnému obvodu země, obrátíme předmětu obmezenějšímu: k tranucayím. .“ Z těsných hlučných ulic městských obraťme nyní širému oceánu nosícímu vlnách svých smělá díla rukou lidských kryjícímu ve svých hlubinách ona čarovná lana, jimiž rozpráví mezi sebou oby­ vatelstvo různých hemisfér. Stlačený vzduch obsažený reservoirech tvoří pak pro vůz zásobiště síly (asi jako natažené péro hodin); pokud tato zásoba nevyčerpá, může vůz samostatně pohybovati. Toto naplnění děje parním strojem umístěným stanici. Vypíšeme stručně zařízení Alěkarského. tomu účelu upraveny voze dva stroje zařízené úplně jako stroje parní, v nichžto stlačený vzduch pracuje místě páry. Použití stroje parního tomu účelu, místy již provedeno, přece roz­ manité obtíže, navrženy tedy různé methody jiné, nichž pro nás nejzajímavější jest ona, která navrhuje použití stlačeného vzduchu. Nehledímeli snahy směřující zdokonalení tratě (zejmena konstrukcemi úplně železnými), přetřásá nyní nejvíce otázka, jak lze bylo, koně tramwayích dáti nahraditi strojem. Osvědčili veškery detaily jeho „ve služby jednotvárném oběhu“, šířil systém pneumatických tramwayí zajisté rychleji, než se stalo „parními omnibusy“ jinými pokusy použití páry ulicích velkých měst. zvláštnost této konstrukce uvádíme ještě, vzduch své cestě reservoirů stroje prochází horkou vodou, čímž vzniká směs vzduchu páry, dovoluje lepší zužitkování napnutého vzduchu.Rozhledy poli technickém. 127 pečnou jízdu ostrými zatáčkami příkrých spadech, naznačili jsme v povšechných rysech hlavní otázky, jichž rozřešení technikové žele­ zniční přítomné době pracují. Jest to zvláště Měkarski (Polák?) Paříži Scott-ALoncrieff Anglii, kteří takovéto pneumatické vozy tramwayové navrhli provedli. každém voze umístěn jest vespod jistý počet nevelikých plechových, úplně uzavřených reser- voirů, které stanici naplní stlačeným vzduchem, jehož napnutí dosahuje výše atmosfér. Kouř, jejž tyto plodí, neméně hluk jest nemalou prekážkou jich rozšíření. Pravíť sice anglický básník Ebenezer Elliot: „O velkolepá mocným ladem svým ta bouřná hudba obra Páry jest, hrom, hukot, pískot, svist mračný dým i rudý žár: Cyklopech zvěst jest znovu ožilá —“ v životě skutečném míváme však poněkud jiné náhledy těchto věcech, a dáváme přednost nehlučným vozům pneumatickým před „bouřnou hudbou obra Páry. Jaký pokrok onoho loďstva achaj- ského, „ježto bylo všelikým Trojským všech původem útrap“, oněm plovoucím palácům, které dostihují břehů amerických tolik dní, mnoholi neděl potřeboval smělý Cristobal Colombo, než noha jeho vstoupila břeh „Indie“ ! ') tlačí každý čtverečný centimetr tlakem kilogramů