Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
2 [mil. Nyní můžeme
přikročit postupnému posuzování dodatkových investic pomocí diskutovaného kritéria. Toto kritérium ani
není formulováno smyslu minimalizace lhůty splacení dodatkových investic,
104
. těchto údajů plyne velikost
časového umořovatele aTi= 0,11746.2
Náklady posuzovaných variant příkladu 3.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH
posuzované varianty musí seřadit pořadí podle rostoucích investičních nákladů
a porovnávat musí vždy dvě sousední. Ekonomická životnost posuzované investice nechť let, normativní hodnota krA„=
q —1= 0,1, tj. 3.
T 3. Náklady jednotlivých variant jsou tab. Kčs již vychází delší, než normativní lhůta let.2. normativní lhůta splacení dodatkových investic Tsp,n= 10. Uvedené nevýhody ukáže nejlépe číselný
příklad.2
Z pěti zaměnitelných variant výrobní investice máme vybrat optimální hlediska ekonomické
efektivnosti. Kčs]
Číslo
varianty
Náklady
investiční vlastní
N,„
odpisy
K
provozní
JVpr
1 100 85
2 150 7,5 67,5
3 200 55
4 250 12,5 49,5
5 300 45
Platí podle (3. Ještě méně efektivní poslední dodatková
investice (páté varianty)
300-250 „
Ispi5—4 -25.68)
150-100 „
1*2-,- 90_ -3,3,
varianta tedy efektivnější než varianta 1,
200-150 „
*spi3—2 ,
varianta tedy efektivnější než varianta 2,
250-200
6 2
Tsp!4—3 /;c —16,7 ,
varianta však méně efektivní než varianta protože lhůta splacení „její“ dodatkové investice
50 mil.
Bylo vážnou chybou vyvodit těchto propočtů závěr, optimální varianta
2, protože „má nejkratší lhůtu splacení“ dodatkových investic.
Příklad 3. Výsledkem tohoto precizního postupu je
však pouze nalezení relativně optimální varianty, nikoliv také určení pořadí
efektivnosti všech posuzovaných variant
