Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
2 [mil.
Bylo vážnou chybou vyvodit těchto propočtů závěr, optimální varianta
2, protože „má nejkratší lhůtu splacení“ dodatkových investic.
T 3.2
Z pěti zaměnitelných variant výrobní investice máme vybrat optimální hlediska ekonomické
efektivnosti. Nyní můžeme
přikročit postupnému posuzování dodatkových investic pomocí diskutovaného kritéria.2. 3. normativní lhůta splacení dodatkových investic Tsp,n= 10.
Příklad 3. Kčs již vychází delší, než normativní lhůta let. Ještě méně efektivní poslední dodatková
investice (páté varianty)
300-250 „
Ispi5—4 -25. Náklady jednotlivých variant jsou tab. Ekonomická životnost posuzované investice nechť let, normativní hodnota krA„=
q —1= 0,1, tj. Uvedené nevýhody ukáže nejlépe číselný
příklad.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH
posuzované varianty musí seřadit pořadí podle rostoucích investičních nákladů
a porovnávat musí vždy dvě sousední. Výsledkem tohoto precizního postupu je
však pouze nalezení relativně optimální varianty, nikoliv také určení pořadí
efektivnosti všech posuzovaných variant. Kčs]
Číslo
varianty
Náklady
investiční vlastní
N,„
odpisy
K
provozní
JVpr
1 100 85
2 150 7,5 67,5
3 200 55
4 250 12,5 49,5
5 300 45
Platí podle (3.68)
150-100 „
1*2-,- 90_ -3,3,
varianta tedy efektivnější než varianta 1,
200-150 „
*spi3—2 ,
varianta tedy efektivnější než varianta 2,
250-200
6 2
Tsp!4—3 /;c —16,7 ,
varianta však méně efektivní než varianta protože lhůta splacení „její“ dodatkové investice
50 mil. Toto kritérium ani
není formulováno smyslu minimalizace lhůty splacení dodatkových investic,
104
. těchto údajů plyne velikost
časového umořovatele aTi= 0,11746.2
Náklady posuzovaných variant příkladu 3
