Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
2
Náklady posuzovaných variant příkladu 3. Výsledkem tohoto precizního postupu je
však pouze nalezení relativně optimální varianty, nikoliv také určení pořadí
efektivnosti všech posuzovaných variant.68)
150-100 „
1*2-,- 90_ -3,3,
varianta tedy efektivnější než varianta 1,
200-150 „
*spi3—2 ,
varianta tedy efektivnější než varianta 2,
250-200
6 2
Tsp!4—3 /;c —16,7 ,
varianta však méně efektivní než varianta protože lhůta splacení „její“ dodatkové investice
50 mil.2
Z pěti zaměnitelných variant výrobní investice máme vybrat optimální hlediska ekonomické
efektivnosti. Kčs již vychází delší, než normativní lhůta let. 3.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH
posuzované varianty musí seřadit pořadí podle rostoucích investičních nákladů
a porovnávat musí vždy dvě sousední.2.2 [mil. Nyní můžeme
přikročit postupnému posuzování dodatkových investic pomocí diskutovaného kritéria. normativní lhůta splacení dodatkových investic Tsp,n= 10. Ekonomická životnost posuzované investice nechť let, normativní hodnota krA„=
q —1= 0,1, tj.
Příklad 3. těchto údajů plyne velikost
časového umořovatele aTi= 0,11746. Náklady jednotlivých variant jsou tab.
T 3. Kčs]
Číslo
varianty
Náklady
investiční vlastní
N,„
odpisy
K
provozní
JVpr
1 100 85
2 150 7,5 67,5
3 200 55
4 250 12,5 49,5
5 300 45
Platí podle (3. Uvedené nevýhody ukáže nejlépe číselný
příklad. Ještě méně efektivní poslední dodatková
investice (páté varianty)
300-250 „
Ispi5—4 -25. Toto kritérium ani
není formulováno smyslu minimalizace lhůty splacení dodatkových investic,
104
.
Bylo vážnou chybou vyvodit těchto propočtů závěr, optimální varianta
2, protože „má nejkratší lhůtu splacení“ dodatkových investic
