Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 99 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Bylo vážnou chybou vyvodit těchto propočtů závěr, optimální varianta 2, protože „má nejkratší lhůtu splacení“ dodatkových investic. Výsledkem tohoto precizního postupu je však pouze nalezení relativně optimální varianty, nikoliv také určení pořadí efektivnosti všech posuzovaných variant. Nyní můžeme přikročit postupnému posuzování dodatkových investic pomocí diskutovaného kritéria.2. Ekonomická životnost posuzované investice nechť let, normativní hodnota krA„= q —1= 0,1, tj.2 [mil. Ještě méně efektivní poslední dodatková investice (páté varianty) 300-250 „ Ispi5—4 -25. 3. Kčs již vychází delší, než normativní lhůta let.2 Náklady posuzovaných variant příkladu 3.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH posuzované varianty musí seřadit pořadí podle rostoucích investičních nákladů a porovnávat musí vždy dvě sousední. Kčs] Číslo varianty Náklady investiční vlastní N,„ odpisy K provozní JVpr 1 100 85 2 150 7,5 67,5 3 200 55 4 250 12,5 49,5 5 300 45 Platí podle (3. Uvedené nevýhody ukáže nejlépe číselný příklad. T 3. Toto kritérium ani není formulováno smyslu minimalizace lhůty splacení dodatkových investic, 104 . Náklady jednotlivých variant jsou tab. Příklad 3.2 Z pěti zaměnitelných variant výrobní investice máme vybrat optimální hlediska ekonomické efektivnosti. těchto údajů plyne velikost časového umořovatele aTi= 0,11746. normativní lhůta splacení dodatkových investic Tsp,n= 10.68) 150-100 „ 1*2-,- 90_ -3,3, varianta tedy efektivnější než varianta 1, 200-150 „ *spi3—2 , varianta tedy efektivnější než varianta 2, 250-200 6 2 Tsp!4—3 /;c —16,7 , varianta však méně efektivní než varianta protože lhůta splacení „její“ dodatkové investice 50 mil