Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
zřejmé, pořadí efektivnosti jsou dalších místech varianty svými
náklady nepříliš lišící optimální varianty, což při správném porovnání pomocí Tsp, nebylo vůbec
zřejmé, spíše naopak. Tato interpretace
kritéria lhůty splacení dodatkových investic málo známá, proto při jeho použití
dochází omylům, zvláště při jeho mylném ztotožnění kritériem doby splacení
investice (3.49).300 80,24 mil.
Nejnižší lhůtu splacení varianta označila tedy tato varianta nejefektivnější.
105
.200 78,50 mil. Podstata chybných
závěrů vyplývajících posledního způsobu výpočtu spočívá tom, nesrovnávají varianty jdoucí za
sebou, takže neukáže, dodatková investice variantu ještě efektivní, neboť splatí lhůtu
kratší, než normativní, kdežto varianty proti variantě nikoliv. Takový
závěr však odporuje výsledkům správně provedených výpočtů začátku tohoto příkladu, podle nichž
je nejefektivnější varianta zatímco varianta vůči variantě neekonomická.69) platí pouze závěr, druhá varianta efektivnější než první třetí
efektivnější než druhá. Podle přesné formulace tohoto
kritéria (3. základní, nejefektivnější pokládá
ta varianta, která nejnižší lhůtu splacení dodatkových investic, ačkoliv žádný
takový předpis neexistuje.
V našem příkladu použijme kritéria ročních převedených nákladů (3.
V našem příkladu např.150 85,12 mil . Kčs
Nejefektivnější tedy varianta která nejnižší roční převedené náklady. Při vyčíslení
převedených nákladů však navíc vynikne pořadí ekonomické efektivnosti jednotlivých variant.
Zvolíme-li našem příkladu takto chybně základní variantu vyjdou lhůty splacení dalších
variant takto:
150-100
9 5
T,p,2-1 -7^ 3,3 roku,
250-100
9 2
T ^,_, 5’4 roku>
300—100 ,
T— roku. Použití kritéria ziskového nebo
nákladového odstraňuje možnost podobných omylů chybných výkladů lhůty splacení dodatkových
investic umožní dokonce krátkou cestou stanovit pořadí efektivnosti jednotlivých variant.PŘEHLED POUŽÍVANÝCH KRITÉRIÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC
i když někdy neznalosti takto interpretováno. Obecně platí, ekonomicky nejefektivnější při tomto
seřazení varianta, která porovnání předchozí variantou nejvyšší (!)
lhůtu splacení dodatkové investice (nejblíže normativní hodnotě), ale nepřevyšu
je tuto normativní hodnotu našem příkladu tedy varianta 3).60):
N p(r2= 67,5 0,11746. Kčs
NpM= 49,5 0,11746.250 78,86 mil.
Často také vznikají chyby tím, nedodržuje uvedený způsob porovnávání
dvou variant sobě následujících, ale vypočítávají lhůty splacení dodatko
vých investic všech variant vůči jedné tzv.Kčs
Np(rJ= 0,11746. Kčs
Npřr! 0,11746
