Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 100 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
V našem příkladu např.200 78,50 mil.PŘEHLED POUŽÍVANÝCH KRITÉRIÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC i když někdy neznalosti takto interpretováno.Kčs Np(rJ= 0,11746. Takový závěr však odporuje výsledkům správně provedených výpočtů začátku tohoto příkladu, podle nichž je nejefektivnější varianta zatímco varianta vůči variantě neekonomická. Často také vznikají chyby tím, nedodržuje uvedený způsob porovnávání dvou variant sobě následujících, ale vypočítávají lhůty splacení dodatko­ vých investic všech variant vůči jedné tzv. Podle přesné formulace tohoto kritéria (3.60): N p(r2= 67,5 0,11746.150 85,12 mil . V našem příkladu použijme kritéria ročních převedených nákladů (3. Podstata chybných závěrů vyplývajících posledního způsobu výpočtu spočívá tom, nesrovnávají varianty jdoucí za sebou, takže neukáže, dodatková investice variantu ještě efektivní, neboť splatí lhůtu kratší, než normativní, kdežto varianty proti variantě nikoliv. Kčs NpM= 49,5 0,11746. Kčs Npřr! 0,11746. základní, nejefektivnější pokládá ta varianta, která nejnižší lhůtu splacení dodatkových investic, ačkoliv žádný takový předpis neexistuje. Tato interpretace kritéria lhůty splacení dodatkových investic málo známá, proto při jeho použití dochází omylům, zvláště při jeho mylném ztotožnění kritériem doby splacení investice (3. Zvolíme-li našem příkladu takto chybně základní variantu vyjdou lhůty splacení dalších variant takto: 150-100 9 5 T,p,2-1 -7^ 3,3 roku, 250-100 9 2 T ^,_, 5’4 roku> 300—100 , T— roku. Použití kritéria ziskového nebo nákladového odstraňuje možnost podobných omylů chybných výkladů lhůty splacení dodatkových investic umožní dokonce krátkou cestou stanovit pořadí efektivnosti jednotlivých variant. Při vyčíslení převedených nákladů však navíc vynikne pořadí ekonomické efektivnosti jednotlivých variant. Nejnižší lhůtu splacení varianta označila tedy tato varianta nejefektivnější. zřejmé, pořadí efektivnosti jsou dalších místech varianty svými náklady nepříliš lišící optimální varianty, což při správném porovnání pomocí Tsp, nebylo vůbec zřejmé, spíše naopak.250 78,86 mil. Kčs Nejefektivnější tedy varianta která nejnižší roční převedené náklady.49).300 80,24 mil.69) platí pouze závěr, druhá varianta efektivnější než první třetí efektivnější než druhá. 105 . Obecně platí, ekonomicky nejefektivnější při tomto seřazení varianta, která porovnání předchozí variantou nejvyšší (!) lhůtu splacení dodatkové investice (nejblíže normativní hodnotě), ale nepřevyšu­ je tuto normativní hodnotu našem příkladu tedy varianta 3)