Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 98 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Toto vysvětlení lhůty splacení dodatkových investic však často též chybně interpretuje, neboť při součtu úspor na vlastních nákladech více let nepoužívá činitele času.PŘEHLED POUŽÍVANÝCH KRITÉRIÍ EKONOMICKÉ EFEKTÍVNOSTI INVESTIC případě varianta jestliže její koeficient efektivnosti dodatkové investice větší než normativní koeficient efektivnosti investic. Protože tento ukazatel mnohých pramenech vyjadřuje rocích (ačkoli bezrozměrný stejně jako jeho reciproká hodnota keí), vysvětluje často jako doba, během níž splatí (uhradí) zvýšení investičních nákladů snížením vlastních nákladů. bezroz­ měrný, protože čitatel jmenovatel zlomku (3.4.69) 103 .69) resp.3. Platí tedy, že Ukazatel doby splacení dodatkových investic udává, jaké dodatkové investice je třeba vynaložit při volbě druhé (dražší) varianty snížení ročních vlastních nákladů Kčs oproti první variantě. Platí totiž, že (3. Kritérium lhůty splacení koeficientu efektivnosti) dodatkových investic podle (3.66) hodí pouze pro porovnání dvo variant. (3. Společnou značnou nevýhodou obou kritérií (3.66) (3. Při posuzová­ ní většího počtu možných variant výběr optimální varianty tímto způsobem poměrně pracný snáze může dojít chybám při výběru.68) S použitím těchto ukazatelů platí vztah (3.67) ___ Njp2 Njpl i vlr2 (3.69) však je, umožňují pouze párové srovnání dvou variant, jejich použití pro výběr optimální více variant velmi pracné a vede často značným chybám, jak ukázáno podrobně dalším odstavci. Koeficient efektivnosti dodatkové investice tedy udává měrné snížení vlastních nákladů (pozor nikoliv výrobních nákladů, tedy ani zisku) docílené jednotkou dodatkových investic.65) jsou Kčs. Kromě toho připomínám, pro obě tato kritéria platí stejná omezení výhrady, které jsem uvedl začátku tohoto odstavce obecně nákladovým kritériím. 3. Ještě častější socialistických zemích použití převrácené hodnoty koeficientu efektivnosti dodatkových investic normativního koeficientu efektivnosti investic pod názvy doba splacení (úhrady, návratnosti) dodatkových investic normativní doba splacení dodatkových investic. Tato doba splacení definována jako převrácená hodnota koeficientu efektiv­ nosti. Nevýhody kritéria lhůty splacení dodatkových investic 1