Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
rp '
T' (3. Variantě
s maximálním bude odpovídat minimální hodnota tohoto zlomku, neboť
lim (3. levé straně vztahu (3.50) půjde
o průměr let
i (VT- pT) rrT
( L=i
1
rllp,
a pravé straně vztahu (3.53)
ts—*o p
97
.51)
^i 'P
Pro rostoucí hodnota zlomku levé straně rovnice (3.PŘEHLED POUŽÍVANÝCH KRITÉRIÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC
obecně používat takového kritéria podmínkách socialistické ekonomiky už
zcela nesprávné tak nemódní produkce jakou představuje zásobování energií. nich zřejmé, prvé členy
levé strany obou těchto rovnic pro každou variantu musí sobě rovnat
i (Vt pX) (Vt pT) (3. Variantě
s minimální bude odpovídat minimální hodnota tohoto zlomku, neboť
lim (3.48).
Je-li jako kritéria pro výběr optimální varianty použito minimalizace doby
splacení investice, tj.52)
r,_oo ’p,
Pro klesající hodnota zlomku pravé straně vztahu (3.49)
vede zpravidla shodnému výsledku jako při použití kritéria vnitřní úrokové
míry (3.51) klesá.45).43) (3. Důkaz tohoto tvrzení proveďme porovnáním těchto dvou kritérií,
přičemž vyjdeme jejich definic (3.50) průměr let
£ pT)r -T
( =
T= 1
r —1
T
r-P
Dosadíme-li tyto dva druhy průměrů (3.50), obdržíme
(V Np)r0 p)r0 (3.51) klesá.50)
T=1 1
Nahraďme součet individuálních ročních rozdílů tržeb provozních nákladů
součtem průměrných hodnot těchto rozdílů
