Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
2. Např. některých publikacích směrnicích doporučuje větší
” Zdánlivě naturální formu jiné veřejnosti velmi populární kritérium ekonomické
efektivnosti investic, tzv. konečně to, společnost vyjadřuje své regulační záměry
intervencemi dalšími zásahy cen výrobků služeb, není nedostatkem nýbrž
předností peněžního vyjadřování efektivnosti oproti naturálním ukazatelům
a nemělo být důvodem „návratu“ několik tisíciletí (před období přechodu
od naturální ekonomiky ekonomice rozvinutými zbožně peněžními vztahy), kdy
se pro souměření jako ekvivalentu používalo jiných jednotek dobytka, mušlí či
soli.2. paradoxní, takové názory zastávají nejen technici (ač ani nich není
ospravedlnitelné), ale pracovníci ryze hospodářských funkcích.
Aniž bych chtěl popírat, tvorba cen nás trpí určitými nedostatky třeba
ji neustále zdokonalovat, jsem přesvědčen, tyto nedokonalé ceny slouží
posuzování ekonomické efektivnosti mnohem dokonaleji než velmi exaktně stano
vené technické veličiny. kterém místě elektrizační soustavy došlo
k úspoře) tom, kterém čase došlo úspoře, neboť kWh letní sobotní noci
má menší užitnou hodnotu náklady výroby než fyzikálně stejná kWh zimním
úterním ránu. Počet kritérií
Kupodivu při peněžním vyjadřování ekonomické efektivnosti, tedy při
aditivnosti jejích dílčích složek, existují spory teorii praxi to, zda
ekonomickou optimalizaci provádět pomocí jednoho většího počtu kritérií
ekonomické efektivnosti. Ihůta splacení (resp.2. Nejlapidárněji
vyjádřil tuto filozofii jeden hospodářský pracovník době sestavování programů
racionalizace spotřeby energie sedmdesátých letech větou: „Pro mne efektivní
úspora každé kalorie, stojí stojí!“. Dokonce
i jedné téže formy energie elektrické měřené watthodinách závisí
kromě posledním faktoru (tj.1’
Už závěru odst.2 jsem poukázal to, ekonomická efektivnost racionali
zace spotřeby energie nemůže být vyjadřována pomocí fyzikální jednotky (joulu),
neboť různou hodnotu, užitnou hodnotu národohospodářské náklady
v různých formách energie různých fázích energetických přeměn. Toto kritérium
je sice vyjadřováno jednotkách času letech), avšak jeho náplň tvoří komponenty, které jsou všechny
vyjadřovány peněžně.VYJAD VÁNÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI
vější. 2. velmi přesně vyjadřované měřené jednotky
hmotnosti mohou sice cosi vypovídat, např. 3. prostřednictvím někdy strojírenství
užívaného ukazatele „kilogramové ceny“, ekonomické efektivnosti dvou různých
výrobků stejného druhu, určení, materiálu atd.
.
Z uvedených důvodů doporučuji peněžní formu vyjadřování ekonomické efek
tivnosti.
3.1., sotva však mohou pomoci při
srovnání sacího bagru atomového ledoborce, nebo dokonce digitálních hodinek. návratnost) investice. Proto jím budeme podrobněji zabývat odst. doba úhrady, resp.3
