Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Proti peněžnímu vyjadřování ekonomické efektivnosti často uvádí argument,
že vyžaduje použití cen, tvořených základě zásad naší cenotvorné politiky, tedy
cen, které trpí řadou nedostatků nepřesností, jsou někdy intervenční, neodpoví
dají hodnotě výrobků resp.1. Naproti tomu
prý technické parametry jsou objektivně změřitelné vyjadřované jednotně na
základě přesných mezinárodně uznávaných etalonů, jsou tedy mnohem spolehli
70
. možností země. Vyjadřování ekonomické efektivnosti
3. energetice mnohdy peněžnímu vyjádření ekonomic
ké efektivnosti přidávala celá řada dalších, zpravidla naturálních ukazatelů:
produktivita živé práce, měrný počet pracovníků jednotku výkonu, objem
produkce jednotku výkonu nebo výrobní plochy, měrná váha zařízení,
měrný obestavěný prostor, měrná spotřeba tepla, procento ztrát sítích aj. hlediska sestavy hmotných
bilancí, bilancí pracovních sil, zahraničního obchodu daných surovinových,
energetických, vodohospodářských apod. Např. Forma vyjadřování
Ve světové literatuře praxi ekonomická efektivnost vyjadřuje většinou
v peněžních jednotkách. když některých socialistických zemích nás) se
v minulých letech pokládaly některé naturální nebo jiné ukazatele rovnocenné
nebo doplňkové peněžnímu vyjadřování ekonomické efektivnosti, dnes již tato
praxe méně častá.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH
velikosti výrobních jednotek elektráren nebo tepláren, napětí průřezu elektric
kých vedení, světlosti izolace potrubních vedení, druhu pohonu počtu jednotek
v kompresorových stanicích plynovodů apod.
3. Použití
všech těchto různorodých ukazatelů vedoucích často protichůdným závěrům
— vážně ztěžuje objektivní posouzení ekonomické efektivnosti.), kdy ostatní mimoekonomické
faktory jsou posuzovaných variant obvykle stejné. Rozhodnutí
o efektivnosti posuzovaného řešení totiž pak závisí subjektivním názoru toho,
kdo provádí výpočet efektivnosti, jakou úlohu váhu přisoudí těmto jednotlivým
ukazatelům.1. společenským nákladům ně, atd.1.). vliv měrného obestavěného
prostoru obsažen investičních nákladech posuzovaného objektu, vliv měrného
počtu pracovníků měrné spotřeby tepla provozních nákladech posuzovaného
objektu, vliv objemu produkce tržbách posuzovaného řešení atp. atd.
Pouze některé těchto naturálních ukazatelů mohou mít doplňující úlohu
a navazovat peněžní vyjádření ekonomické efektivnosti tím, jej různých
specifikovaných nepřímých formách doplní. Většina naturálních ukazatelů dubluje
peněžní vyjádření ekonomické efektivnosti (např. Jejich význam především
v zjišťování reálnosti posuzovaného řešení, např.
Takový postup nepokládám správný
