Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
citované literatury však vyplývá
([32], str.), čímž jejich pojetí sociálně ekonomické efektivnosti již blíží
autorovu pojetí společenské efektivnosti.
efekt volného času nebo stupeň uspokojování společenských potřeb), proto
autoři zavádějí místo pojmu „ekonomická efektivnost“ zúžený pojem „výrobně
technická efektivnost“. 225
., které jsou ryze kvalitativní..EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH
vztahu mezi ekonomickým efektem (výstupem) společenskými náklady (vstu
pem) systému nepostihuje některé faktory společenského blahobytu (např.
V téže publikaci [10] však uvádí také širší pojem „sociálně ekonomická
efektivnost“, který používá posledních letech častěji literatuře [14, 32]
i některých vyhláškách [33], Pokud šlo pouze pojem širší, než pouhá
ekonomická efektivnost, který představoval sloučení hledisek ekonomických
a sociálních, nemuselo být námitek proti takovému mezistupni hierarchickém
vztahu ekonomické společenské efektivnosti.
Hledisko společenské efektivnosti představuje nejvyšší stupeň hierarchii
rozhodovacích hledisek. Ani těch případech, kdy miinoekonomická hlediska budou
mít značný nebo dokonce rozhodující vliv přijetí rozhodnutí, nemělo
upouštět vyjadřování ekonomické efektivnosti, aby při rozhodování bylo
subjektu rozhodování jasné, jak velká ekonomická ztráta vzniklá volbou jiného
řešení než ekonomicky nejefektivnějšího.2.“ [32] str. tzv. Protože citovaná literatura uznává
neaditivnost nekomparativnost řady těchto hledisek1’, pokládá autor účelnější
respektovat všechna relevantní hlediska cíle společnosti pod názvem společenská
efektivnost, tak jak již uvedl odst.
” „Největší obtíže při vyhodnocování sociálně ekonomické efektivnosti vyvolává postižení těch
komponent sociálně ekonomického efektu, které nelze měřit nejen peněžních, ale ani naturálních
jednotkách . Nicméně zvláště pro problematiku optimalizace řešení
v rámci jednoho odvětví, jíž věnována tato publikace, doporučuje autor
zkoumat nejdříve odděleně efektivnost ekonomickou před respektováním ostat
ních hledisek.. (2)b), její autoři zahrnují sociálního
hlediska (resp.
Výpočty ekonomické efektivnosti však mívají rozhodující vliv při řešení tzv.
„problému dimenzování“, tj.
s ekonomickou efektivností dopravních nebo nevýrobních investic technické
otázky řeší vůbec jinými propočty pomocí jiných kritérií), stejně tak jako
některé obdobné další názvy „technickoekonomická“ nebo „výrobně ekonomická
efektivnost“.2. vždy bude mít totiž energetik, který bude kvantifikovat ekono
mickou efektivnost posuzovaných řešení podle přijaté metodiky, též dostatečnou
kvalifikaci odpovídající informace tomu, aby rozhodl společenské efektivnosti
posuzovaných řešení. při volbě parametrů posuzovaných řešení (např. 1. 220 222, [33] odst. Tento název nepovažuji šťastný ani sémantického
hlediska (výrobní problematika zde není primární ani vyčerpávající např. vojenskoobranné, zahraničně
politické apod. vyjadřování sociálně ekonomické efektivnosti) taková hlediska,
jako jsou ekologická vybraná politická (např
