Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
1. Vztah ekonomického efektu
a společenských nákladů vynaložených jeho dosažení, udávající míru plnění
ekonomického cíle systému posuzovanou variantou, nazýváme její ekonomickou
efektivností. Ekonomickou optimalizací daného systému rozumíme tedy přijímání
optimálních rozhodnutí systému, tj. výběr takové varianty jeho rozvoje, která
přispívá nejvíce plnění jeho ekonomického cíle.5) již delší dobu diskutují,
zpřesňují zkoušejí, nicméně metody vyjadřování ekonomické efektivnosti dosud
ještě nedospěly všeobecněji přijatým závěrům normativního charakteru.
Je pravda, ekonomická teorie dosud nedospěla uspokojivému všeobecně
přijatému řešení takového vyjadřování ekonomického efektu podmínkách socia
listických výrobních vztahů, které bylo též používáno hospodářské praxi. mimoekonomické aspekty. Všechna tato hlediska respektovat vyšší stupeň efektivnosti, tj.
Ekonomickou optimalizaci ekonomickou efektivnost proto budeme této
monografii definovat návaznosti definici optimalizace ekonomického systému
(viz závěr kap.2. spole
čenská efektivnost, jak bylo uvedeno již odst. důsledky sociální, ekologické, psychologické atp.
V literatuře vyskytují posledních letech pojmy jakoby odvozené pojmu
„ekonomická efektivnost“, mající však širší onde zase užší význam. Taková hlediska však
kritéria ekonomické efektivnosti skutečně nerespektují, neboť tomu ani nejsou
určena.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH
mické efektivnosti tedy měly poskytovat nejjednoznačnější výsledky přitom
být nejvýše možné míře správné, neboť správnosti těchto výpočtů závisí
značnou měrou výše dosahovaného ekonomického efektu celou společností.
1. Přitom
však jde jisté nedorozumění, protože kritici výpočtů ekonomické efektivnosti
mají obvykle mysli tzv.2. [10] se
např.2). Pro tato rozhodnutí dnes lépe použít
jednotného, když zcela dokonalého způsobu, než ponechat početné skupině
subjektů rozhodování vůli používat libovolných různorodých vzájemně
neporovnatelných metod vyjadřování ekonomické efektivnosti.2. této potřeby ze
současné situace vychází též autor této monografie svou interpretací ekonomické
efektivnosti, aniž přitom chtěl popřít existenci různých názorů tuto kategorii,
diskutabilnost některých svých přístupů hlavně nutnost dalšího zdokonalování
a sjednocování způsobů vyjadřování ekonomické efektivnosti. uvádí, zkoumání ekonomické efektivnosti společenské výroby pomocí
68
.).
Problémy měření ekonomické efektivnosti formulace jejích kritérií jak
v SSSR, tak druhých socialistických zemích (vývoj této problematiky
v Československu charakterizován článku 3. Leč
v praxi třeba již dnes každodenně přijímat rozhodnutí konkrétních dílčích
i celkových variantách rozvoje národního hospodářství tato rozhodnutí nelze
odložit dobu pozdější, bude větší část dosud otevřených problémů vyjadřová
ní ekonomické efektivnosti vyřešena.
Výpočtům ekonomické efektivnosti bývá někdy neprávem vytýkáno, „nejsou
komplexní“, nerespektují ostatní relevantní důležité aspekty posuzovaných
řešení (jako jsou např. definice efektivnosti společenské efektívnosti (viz odst
