Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Předm ětem tohoto článku návrh ekonom ického hodnocení tranzitu ČSSR. Tranzitem elektrické energie rozumíme
dopravu elektřiny elektrickým rozvodem státu, němž tato elektřina ani
n ráb nespotřebovává.3. Tím jsou vytvořeny
podmínky pro tranzit elektrické energie.
Zřejm správné, aby státy, které uskutečňují tranzit, vyvolávající zvýšení ztrát
v elektrizační soustavě ČSSR, tyto zvýšené náklady uhradily.
Odvoďme dále velikost úhrady plánovaný tranzit elektřiny pro případ, směr
tranzitu souhlasný směrem tuzemských přenosů. práce), stejném časovém
okamžiku (resp. Tranzit může být bud plánovaný nebo neplánovaný. Roční výrobní náklady
266
. práce) úspory těchto ztrát vyvolané
tranzitem lze určit jako rozdíl ztrát elektrického výkonu (resp.MEZINÁRODNÍ ENERGETICKÁ SPOLUPRÁCE
Posuzujeme-li více variant propojení /-té elektrizační soustavy, ekonomicky
nejefektivnější varianta propojení /-té soustavy, jejíž roční zisk propojení je
maximální. Lze tedy psát kritérium ekonomické efektivnosti posuzovaných variant
propojení /-té elektrizační soustavy tvaru
*
Zr Ejt ssp isp Npisp= (6.
Vzhledem poloze elektrizační soustavy ČSSR rámci propojených soustav
členských států vzrůstají požadavky tranzit přes československý elektric
ký rozvod. však diskutabilní,
zda naopak státům které tranzitem náklady elektrizační soustavě ČSSR
snižují, měla být tato úspora odváděna. práci)
a ztrát při přenosu bez tohoto výkonu (resp. Domnívám se, správné, úsporu
nákladů vzniklou tranzitem považovat rentu polohy ČSSR vzhledem ostatním
státům která patří ČSSR.
Tranzit různý vliv velikost ztrát elektrickém rozvodu země, přes niž se
uskutečňuje. stejné období). práce) daného
elektrického rozvodu při přenosu zahrnujícím tranzitovaný výkon (resp. Výše úhrady tranzitovaný elektrický výkon
a elektrickou práci však bude tak lišit podle toho, je-li směr tranzitu souhlasný
se směrem tuzemských přenosů nikoli.
Přídavné ztráty elektrického výkonu (resp. Původní ztráty vedeních ohou totiž tranzitem bud zvýšit, nebo
snížit, podle toho, zda tranzitované přenosy ají směr souhlasný směrem
tuzemských přenosů směr opačný.3.16)
i 1
6. Závisí tedy přenosových poměrech
v elektrickém rozvodu tranzitéra, velikosti tranzitu způsobu jeho provedení. Vycházím toho, renta socialismu
nepřestala existovat není důvodu, proč ČSSR měla tuto rentu, vyplývající její
polohy, poskytovat jiném státu. Hodnocení tranzitních přenosů elektřiny
Vzhledem výhodám propojení elektrizačních soustav dochází celém světě
k propojování soustav sousedních států vedeními vvn zvn
