Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
3.MEZINÁRODNÍ ENERGETICKÁ SPOLUPRÁCE
Posuzujeme-li více variant propojení /-té elektrizační soustavy, ekonomicky
nejefektivnější varianta propojení /-té soustavy, jejíž roční zisk propojení je
maximální. Tranzit může být bud plánovaný nebo neplánovaný. Domnívám se, správné, úsporu
nákladů vzniklou tranzitem považovat rentu polohy ČSSR vzhledem ostatním
státům která patří ČSSR. Tím jsou vytvořeny
podmínky pro tranzit elektrické energie. Vycházím toho, renta socialismu
nepřestala existovat není důvodu, proč ČSSR měla tuto rentu, vyplývající její
polohy, poskytovat jiném státu. práce) daného
elektrického rozvodu při přenosu zahrnujícím tranzitovaný výkon (resp.
Zřejm správné, aby státy, které uskutečňují tranzit, vyvolávající zvýšení ztrát
v elektrizační soustavě ČSSR, tyto zvýšené náklady uhradily. práce), stejném časovém
okamžiku (resp. Závisí tedy přenosových poměrech
v elektrickém rozvodu tranzitéra, velikosti tranzitu způsobu jeho provedení. práce) úspory těchto ztrát vyvolané
tranzitem lze určit jako rozdíl ztrát elektrického výkonu (resp. stejné období). Roční výrobní náklady
266
.3. Hodnocení tranzitních přenosů elektřiny
Vzhledem výhodám propojení elektrizačních soustav dochází celém světě
k propojování soustav sousedních států vedeními vvn zvn. Výše úhrady tranzitovaný elektrický výkon
a elektrickou práci však bude tak lišit podle toho, je-li směr tranzitu souhlasný
se směrem tuzemských přenosů nikoli.
Předm ětem tohoto článku návrh ekonom ického hodnocení tranzitu ČSSR.
Tranzit různý vliv velikost ztrát elektrickém rozvodu země, přes niž se
uskutečňuje. práci)
a ztrát při přenosu bez tohoto výkonu (resp. však diskutabilní,
zda naopak státům které tranzitem náklady elektrizační soustavě ČSSR
snižují, měla být tato úspora odváděna.
Vzhledem poloze elektrizační soustavy ČSSR rámci propojených soustav
členských států vzrůstají požadavky tranzit přes československý elektric
ký rozvod. Tranzitem elektrické energie rozumíme
dopravu elektřiny elektrickým rozvodem státu, němž tato elektřina ani
n ráb nespotřebovává.
Přídavné ztráty elektrického výkonu (resp. Lze tedy psát kritérium ekonomické efektivnosti posuzovaných variant
propojení /-té elektrizační soustavy tvaru
*
Zr Ejt ssp isp Npisp= (6.16)
i 1
6. Původní ztráty vedeních ohou totiž tranzitem bud zvýšit, nebo
snížit, podle toho, zda tranzitované přenosy ají směr souhlasný směrem
tuzemských přenosů směr opačný.
Odvoďme dále velikost úhrady plánovaný tranzit elektřiny pro případ, směr
tranzitu souhlasný směrem tuzemských přenosů
