Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
H ospodárná proudová hustota dána vztahem
^1i.cos 103 (6.
Stálá složka ročních výrobních nákladů tranzit elektřiny tvoří určitý podíl
z celkových stálých nákladů části elektrického rozvodu, která propůjčena
k tranzitu.n(ľ (6. ekonomickému výkonu (tj. Roční stálé náklady elektrického rozvodu
vyvolané tranzitem jsou potom dány vztahem
N sttr= ips+ ns)] N0, čs], (6.17)
kde Nvrtr jsou roční výrobní náklady tranzit elektřiny [Kčs],
N sttr stálé náklady propůjčené části elektrického rozvodu pro tranzit
[Kčs],
N zrtr roční výrobní náklady ztráty vyvolané přenosem tranzitovaného
výkonu [Kčs]. výkonu vycházející
mu hospodárné proudové hustoty). Pro roční výrobní náklady vyvolané
tranzitem lze psát
Nvr* N„„r čs], (6. mm2],
s průřez vedení [mm2],
Pas pom ěrný roční anuitní úrok sítí,
p pom ěrný roční odpis sítí,
N0, roční náklady obsluhu údržbu sítí [Kčs],
Pmtr maximální tranzitovaný výkon [MW] (což prům dvanácti
měsíčních maxim tranzitu době celostátního maxima).18)
- ek
kde ips jsou porovnávací investiční náklady stanic [Kčs],
l délka vedení [km],
m ěrné investiční náklady vedení nezávislé velikosti průřezu
[Kčs/km],
n ěrné investiční náklady vedení závislé velikosti průřezu
[Kčs/km.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST SPOJOVÁNÍ ELEKTRIZAČNÍCH SOUSTAV
vyvolané tímto tranzitem zahrnují jednak stálé náklady, připadající propůjče
nou část elektrického rozvodu pro tranzit, jednak náklady ztráty elektřiny
vyvolané přenosem tranzitovaného výkonu. Pokládám správné, aby tento podíl byl vyjádřen pom ěrem maximál
ního tranzitovaného výkonu tzv.19)
kde enovité sdružené napětí, při kterém přenos uskutečňován [kV],
CTek hospodárná proudová hustota 2],
cos cp— prům ěrný účiník přenosu.
Ekonomický výkon Pck lze vyjádřit vztahem
Pek UOekS.20)
V z(nzP Tznpi)
267
