Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Wzi) snížení ztrát elektrického výkonu (resp.
Lze tedy říci, varianta propojení i-té elektrizační soustavy ekonomicky
efektivní, pokud roční zisk propojení větší než nula, čili
4 I
Z E,r PsspNisp- prsp> [měn.] (6. Ziskem propojení rozumím rozdíl uvedených čtyř efektů
a výrobních nákladů propojení [112]. Posuzujeme-li tedy, zda určitý způsob propojení elektrizač
ních soustav bude ekonomicky efektivní, zkoumáme, zda zisk propojení bude
větší než nula. elektrické prá
ce) i-té soustavě [MW resp. jedn.5)), lze kritérium ekonomické
efektivnosti propojení soustav přijm out kritérium maximálního ročního zisku.
Propojení soustav lze uskutečnit výstavbou jednoho nebo několika spojovacích
vedení. Oproti efektům (úsporám) vyjádřeným odst.1 byly vypočteny efekty propojování elektrizačních soustav, tj. 6.],
E,r j-tý roční ekonomický efekt propojení 4),
Pssp pom ěrné stálé náklady zařízení umožňujícího spojení soustav
(vedení, stanice, měření, řízení sdělování),
Nisp investiční náklady zařízení umožňující spojení soustav
[měn. jedn. jedn. pod čarou vztahu (6.],
Nprsp roční prom ěnné náklady zařízení umožňujícího spojení soustav
[měn. MWh],
nic ěrné investiční náklady závěrné elektrárny, jejíž vý
stavba ušetřena vzhledem snížení ztrát elektrické
ho výkonu [Kčs/MW],
nv, ěrné prom ěnné náklady této elektrárny [Kčs/MWh],
pse pom ěrné stálé náklady této elektrárny.].
6.2.
Efekty propojení elektrizačních soustav lze získat pouze tehdy, jsou-li mezi
soustavami vybudována spojovací vedení ostatní zařízení umožňující spojení
soustav. lze volit dobu
porovnání rovnu ekonomické životnosti těchto vedení.3. Protože autoři
citované metodiky předpokládali totožnost ročního efektu průměrným
ročním efektem (viz pozn. jedn. 6.15)
; i
kde roční zisk i-té soustavy propojení elektrizačních soustav
[měn.3. Kritérium ekonomické efektivnosti
spojování elektrizačních soustav
V odst.3.
265
.
zkoumal stav i-té soustavě při izolovaném chodu stav při propojení soustav.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST SPOJOVÁNÍ ELEKTRIZAČNÍCH SOUSTAV
kde AP21 (resp. Předpokládejm tato vedení jsou uvedena provozu stejném roce
a ekonomická životnost všech těchto vedení stejná, tj.1 stojí náklady na
uskutečnění spojení
