Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 266 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
pod čarou vztahu (6. jedn. 265 .15) ; i kde roční zisk i-té soustavy propojení elektrizačních soustav [měn. jedn. Efekty propojení elektrizačních soustav lze získat pouze tehdy, jsou-li mezi soustavami vybudována spojovací vedení ostatní zařízení umožňující spojení soustav.3. Protože autoři citované metodiky předpokládali totožnost ročního efektu průměrným ročním efektem (viz pozn. lze volit dobu porovnání rovnu ekonomické životnosti těchto vedení.2. 6.3. Oproti efektům (úsporám) vyjádřeným odst. MWh], nic ěrné investiční náklady závěrné elektrárny, jejíž vý­ stavba ušetřena vzhledem snížení ztrát elektrické­ ho výkonu [Kčs/MW], nv, ěrné prom ěnné náklady této elektrárny [Kčs/MWh], pse pom ěrné stálé náklady této elektrárny.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST SPOJOVÁNÍ ELEKTRIZAČNÍCH SOUSTAV kde AP21 (resp.1 stojí náklady na uskutečnění spojení. Lze tedy říci, varianta propojení i-té elektrizační soustavy ekonomicky efektivní, pokud roční zisk propojení větší než nula, čili 4 I Z E,r PsspNisp- prsp> [měn. Předpokládejm tato vedení jsou uvedena provozu stejném roce a ekonomická životnost všech těchto vedení stejná, tj. Ziskem propojení rozumím rozdíl uvedených čtyř efektů a výrobních nákladů propojení [112]. Wzi) snížení ztrát elektrického výkonu (resp.], E,r j-tý roční ekonomický efekt propojení 4), Pssp pom ěrné stálé náklady zařízení umožňujícího spojení soustav (vedení, stanice, měření, řízení sdělování), Nisp investiční náklady zařízení umožňující spojení soustav [měn.] (6.5)), lze kritérium ekonomické efektivnosti propojení soustav přijm out kritérium maximálního ročního zisku. Kritérium ekonomické efektivnosti spojování elektrizačních soustav V odst.], Nprsp roční prom ěnné náklady zařízení umožňujícího spojení soustav [měn. 6.3. jedn. Posuzujeme-li tedy, zda určitý způsob propojení elektrizač­ ních soustav bude ekonomicky efektivní, zkoumáme, zda zisk propojení bude větší než nula. 6.]. jedn. Propojení soustav lze uskutečnit výstavbou jednoho nebo několika spojovacích vedení.1 byly vypočteny efekty propojování elektrizačních soustav, tj. elektrické prá­ ce) i-té soustavě [MW resp. zkoumal stav i-té soustavě při izolovaném chodu stav při propojení soustav