Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
jedn.15)
; i
kde roční zisk i-té soustavy propojení elektrizačních soustav
[měn. pod čarou vztahu (6. MWh],
nic ěrné investiční náklady závěrné elektrárny, jejíž vý
stavba ušetřena vzhledem snížení ztrát elektrické
ho výkonu [Kčs/MW],
nv, ěrné prom ěnné náklady této elektrárny [Kčs/MWh],
pse pom ěrné stálé náklady této elektrárny. Oproti efektům (úsporám) vyjádřeným odst.
Efekty propojení elektrizačních soustav lze získat pouze tehdy, jsou-li mezi
soustavami vybudována spojovací vedení ostatní zařízení umožňující spojení
soustav.3.],
Nprsp roční prom ěnné náklady zařízení umožňujícího spojení soustav
[měn.1 byly vypočteny efekty propojování elektrizačních soustav, tj.],
E,r j-tý roční ekonomický efekt propojení 4),
Pssp pom ěrné stálé náklady zařízení umožňujícího spojení soustav
(vedení, stanice, měření, řízení sdělování),
Nisp investiční náklady zařízení umožňující spojení soustav
[měn. 6. Protože autoři
citované metodiky předpokládali totožnost ročního efektu průměrným
ročním efektem (viz pozn.]. Ziskem propojení rozumím rozdíl uvedených čtyř efektů
a výrobních nákladů propojení [112]. jedn.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST SPOJOVÁNÍ ELEKTRIZAČNÍCH SOUSTAV
kde AP21 (resp. Wzi) snížení ztrát elektrického výkonu (resp.
zkoumal stav i-té soustavě při izolovaném chodu stav při propojení soustav.1 stojí náklady na
uskutečnění spojení.3.2.
6. lze volit dobu
porovnání rovnu ekonomické životnosti těchto vedení.] (6. Předpokládejm tato vedení jsou uvedena provozu stejném roce
a ekonomická životnost všech těchto vedení stejná, tj.
Lze tedy říci, varianta propojení i-té elektrizační soustavy ekonomicky
efektivní, pokud roční zisk propojení větší než nula, čili
4 I
Z E,r PsspNisp- prsp> [měn. elektrické prá
ce) i-té soustavě [MW resp.
265
. 6. Kritérium ekonomické efektivnosti
spojování elektrizačních soustav
V odst.5)), lze kritérium ekonomické
efektivnosti propojení soustav přijm out kritérium maximálního ročního zisku.3. jedn. Posuzujeme-li tedy, zda určitý způsob propojení elektrizač
ních soustav bude ekonomicky efektivní, zkoumáme, zda zisk propojení bude
větší než nula. jedn.
Propojení soustav lze uskutečnit výstavbou jednoho nebo několika spojovacích
vedení
