Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
15)
; i
kde roční zisk i-té soustavy propojení elektrizačních soustav
[měn. jedn. lze volit dobu
porovnání rovnu ekonomické životnosti těchto vedení. 6. Posuzujeme-li tedy, zda určitý způsob propojení elektrizač
ních soustav bude ekonomicky efektivní, zkoumáme, zda zisk propojení bude
větší než nula.1 byly vypočteny efekty propojování elektrizačních soustav, tj.2. MWh],
nic ěrné investiční náklady závěrné elektrárny, jejíž vý
stavba ušetřena vzhledem snížení ztrát elektrické
ho výkonu [Kčs/MW],
nv, ěrné prom ěnné náklady této elektrárny [Kčs/MWh],
pse pom ěrné stálé náklady této elektrárny.]. elektrické prá
ce) i-té soustavě [MW resp.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST SPOJOVÁNÍ ELEKTRIZAČNÍCH SOUSTAV
kde AP21 (resp. jedn. Předpokládejm tato vedení jsou uvedena provozu stejném roce
a ekonomická životnost všech těchto vedení stejná, tj. Ziskem propojení rozumím rozdíl uvedených čtyř efektů
a výrobních nákladů propojení [112].
6. Wzi) snížení ztrát elektrického výkonu (resp. pod čarou vztahu (6. jedn. 6.
zkoumal stav i-té soustavě při izolovaném chodu stav při propojení soustav.
265
.1 stojí náklady na
uskutečnění spojení.],
Nprsp roční prom ěnné náklady zařízení umožňujícího spojení soustav
[měn. Oproti efektům (úsporám) vyjádřeným odst.3. Kritérium ekonomické efektivnosti
spojování elektrizačních soustav
V odst.
Lze tedy říci, varianta propojení i-té elektrizační soustavy ekonomicky
efektivní, pokud roční zisk propojení větší než nula, čili
4 I
Z E,r PsspNisp- prsp> [měn. jedn.3. Protože autoři
citované metodiky předpokládali totožnost ročního efektu průměrným
ročním efektem (viz pozn.3.
Efekty propojení elektrizačních soustav lze získat pouze tehdy, jsou-li mezi
soustavami vybudována spojovací vedení ostatní zařízení umožňující spojení
soustav.
Propojení soustav lze uskutečnit výstavbou jednoho nebo několika spojovacích
vedení.],
E,r j-tý roční ekonomický efekt propojení 4),
Pssp pom ěrné stálé náklady zařízení umožňujícího spojení soustav
(vedení, stanice, měření, řízení sdělování),
Nisp investiční náklady zařízení umožňující spojení soustav
[měn.] (6.5)), lze kritérium ekonomické
efektivnosti propojení soustav přijm out kritérium maximálního ročního zisku