Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Oproti efektům (úsporám) vyjádřeným odst.3. jedn. jedn.15)
; i
kde roční zisk i-té soustavy propojení elektrizačních soustav
[měn.
zkoumal stav i-té soustavě při izolovaném chodu stav při propojení soustav.1 stojí náklady na
uskutečnění spojení.
6. lze volit dobu
porovnání rovnu ekonomické životnosti těchto vedení.
Lze tedy říci, varianta propojení i-té elektrizační soustavy ekonomicky
efektivní, pokud roční zisk propojení větší než nula, čili
4 I
Z E,r PsspNisp- prsp> [měn.],
Nprsp roční prom ěnné náklady zařízení umožňujícího spojení soustav
[měn. elektrické prá
ce) i-té soustavě [MW resp. jedn.3. Kritérium ekonomické efektivnosti
spojování elektrizačních soustav
V odst. 6.3.]. Předpokládejm tato vedení jsou uvedena provozu stejném roce
a ekonomická životnost všech těchto vedení stejná, tj. MWh],
nic ěrné investiční náklady závěrné elektrárny, jejíž vý
stavba ušetřena vzhledem snížení ztrát elektrické
ho výkonu [Kčs/MW],
nv, ěrné prom ěnné náklady této elektrárny [Kčs/MWh],
pse pom ěrné stálé náklady této elektrárny. Ziskem propojení rozumím rozdíl uvedených čtyř efektů
a výrobních nákladů propojení [112].
265
.
Efekty propojení elektrizačních soustav lze získat pouze tehdy, jsou-li mezi
soustavami vybudována spojovací vedení ostatní zařízení umožňující spojení
soustav.1 byly vypočteny efekty propojování elektrizačních soustav, tj. Wzi) snížení ztrát elektrického výkonu (resp. jedn.5)), lze kritérium ekonomické
efektivnosti propojení soustav přijm out kritérium maximálního ročního zisku.
Propojení soustav lze uskutečnit výstavbou jednoho nebo několika spojovacích
vedení. Protože autoři
citované metodiky předpokládali totožnost ročního efektu průměrným
ročním efektem (viz pozn.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST SPOJOVÁNÍ ELEKTRIZAČNÍCH SOUSTAV
kde AP21 (resp.2.] (6. 6. pod čarou vztahu (6.],
E,r j-tý roční ekonomický efekt propojení 4),
Pssp pom ěrné stálé náklady zařízení umožňujícího spojení soustav
(vedení, stanice, měření, řízení sdělování),
Nisp investiční náklady zařízení umožňující spojení soustav
[měn. Posuzujeme-li tedy, zda určitý způsob propojení elektrizač
ních soustav bude ekonomicky efektivní, zkoumáme, zda zisk propojení bude
větší než nula
