Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Důležitou složkou systému motivace kvantita
tivní vyjádření plnění zadaného úkolu, němuž motivace váže. Aby bylo možno zajistit motivaci plnění této hospodár
nosti, výhodné zavést systém zúčtovacích předacích cen dodávky energie mezi
operativním řídícím centrem soustavy jednotlivými jejími články mezi těmito
články navzájem. Proces výroby dodávky určité formy energie se
tedy završuje ekonomicky operativním řídícím centru soustavy, které tak stává
nejen technologickou, ale ekonomickou součástí provozu soustavy.1, tj. těch jejich složek, které mohou
motivovaní svou činností ovlivnit. 5.2 této kapitoly.OPTIMALIZACE PROVOZU ENERGETICKÝCH SOUSTAV
Je-li úkolem energetické soustavy spolehlivé zásobování odběratelů energií
v požadované kvalitě při maximální hospodárnosti, musí systém motivace kolektivů
i jednotlivců vést plnění těchto tři úkolů resp. Např. hospodárnost chodu energetických soustav se
rozpadá dvě složky hospodárnost režimovou, zabezpečovanou operativním
řídícím centrem soustavy, hospodárnost technologickou, zabezpečovanou jednot
livými články soustavy.
Při zajišťování motivace kolektivů jednotlivců optimálnímu provozu soustav je
však třeba ještě respektovat správně zvláštnost provozu energetických soustav,
na niž jsem upozornil čl.1 5. společný výrobní účet. této skutečnosti také vycházejí tarify
velkoobchodních maloobchodních cen všech forem energie, neboť tyto ceny jsou
jednotné celém území soustavy pro určitou formu energie určitých paramet
rech, nezávisle jejich individuálních výrobních dopravních nákladech
v jednotlivých článcích soustavy. Zúčtování dodávek odběrů energie všech článků soustavy na
základě systému předacích cen tvoří specifický ekonomický nástroj řízení provozu
energetické soustavy tzv. Jaký ekonomický smysl tohoto
nástroje ?
V podmínkách energetických soustav, jejichž články jsou navzájem propojené
a pracují paralelně pod operativním řízením centra (dispečinku soustavy), nemo
hou mít jednotlivé články (výrobní, dopravní aj. vyjadřování
spolehlivosti zásobování energií její kvality vyjadřování ekonomické efektiv
nosti provozu energetických soustav pojednávaly články 5.
Toto operativní centrum soustavy úkol použít takových nástrojů řízení,
které
a) zabezpečí nejvyšší efektivnost práce celého systému, přednostně před
požadavky efektivnosti subsystémů, nebo jednotlivých článků systému;
b) umožní sladit rozpor mezi jednotnou tarifní soustavou pro všechny odběrate
le území celého státu rozdílnými individuálními náklady výroby přenosu
v jednotlivých podnicích soustavy;
c) vytvoří podmínky pro ekonomickou zainteresovanost všech článků energetic
ké soustavy. elektrárny nedodá
vají „svou“ elektřinu přímo určitým konkrétním odběratelům, nýbrž její převáž
nou většinu dodávají společné soustavy elektrických sítí, stejně tak krajské
elektroenergetické podniky neodebírají většinu elektřiny přímo konkrétních
elektráren, nýbrž téže soustavy sítí.) úplný chozrasčot, protože se
u nich proces zásobování spotřebitelů energií neuzavírá.
242
